Kde se vzal? Stál vůbec někdy na lyžích? Otazníků okolo Adriana Solana, který se na mistrovství světa v lyžování představil pod vlajkou Venezuely, je stále mnoho. A vychází najevo, že cesta do dějiště MS mohla být i zástěrkou najít nový život v Evropě.
Nejdřív byl za teroristu. Pak s 28 eury v kapse přesvědčil bezpečnostní personál, že jeho úmysly jsou čisté. Nakonec opravdu oblékl startovní číslo 1 a vyrazil na trať prvního závodu na světovém šampionátu v Lahti. A teprve v té chvíli se o něm dozvěděl svět....
Příběh venezuelského dobrodruha je šílený a smutný zároveň. Mnozí se smějí. Jak je možné, že takového exota vůbec pustí na start?! Druhý tábor pak Adriana lituje. Možná nechtěně se stal antihrdinou. Přitom si chtěl možná jen splnit sen...
Jenže to neříkejte Solanovi. Vždyť venezuelskou vlajku mohl vidět ve zprávách před pár lety při neuvěřitelném počinu, který je zapsán v Guinessově knize rekordů. Cesar Baeno dokončil po 57 dnech nejdelší lyžařskou cestu. Ze Stockholmu přes Moru, Salen, Hudiksvall a Ostersund dorazil až do Osla na Holmenkollen, aby oslavil Den nezávislosti Venezuely. A tam možná začal ten velký příběh Adriana Solany. Proč by nemohl lyžovat jako "Jaguár" Cesar Baeno?
Ale zpět k příběhu, který tenhle venezuelský dobrodruh prožil: Bratři Baenové se o Adrianovi dozvěděli a na dálku pak sledovali jeho snahu. O Vánocích, necelé dva měsíce před mistrovstvím světa se ve Venezuele potkali a domluvili, že Adrian bude moci s nimi trénovat na univerzitě v severském Umea. Cesar napsal zvací dopis a pomohl mu dostat se i do nominace.
V Lahti na něj čekalo překvapení. Tenhle mladík nikdy neviděl naživo lyžařskou stopu a při prvním setkání s bílým studeným sněhem přišly trable. Kolečkové lyže se opravdu chovají trochu jinak než namazaná skluznice. "Nikdy jsem se nesetkal se sněhem," omlouval se. "Trénoval jsem jen na kolečkových lyžích," vysvětloval všude možně.
Komické obrázky, kterak Solano bojuje spíš s tím, aby nespadl, namísto aby co nejrychleji upaloval do cíle, obletěly svět. Bizarnost okamžiku umocnilo startovní číslo 1. Adrian byl předhozen kamerám, fotografům, sociálním sítím, všichni se smáli...
Podezřelým ale opravdu zůstal. V dějišti mistrovství světa se začal řešit pravý důvod cesty venezuelského mladíka na sever Evropy.
Přesto to vypadá, že lyžování byla opravdu jen zástěrka. Ve Venezuele, kterou sužují problémy s drogami, násilím či nedostatkem potravin, Adrian prostě zůstat nechtěl. "Mým snem je studium evropské kuchyně, chci se učit jejímu tajemství. Napsal jsem to i do svého životopisu, pokud by si mě chtěl někdo ve Finsku najmout," sdělil Solano deníku Ilta-Sanomat.
Bizarní počin venezuelského dobrodruha dělí názory v samotném světě klasického lyžování. Jedni soudí, že je absurdní, když neprověření závodníci vůbec mohou na MS starovat. Zoufalí činovníci FIS však mají radost z toho, že se díky exotovi z Venezuely staly obrázky z mistrovství světa opravdovým virálem. Sledovanost nepříliš atraktivního odvětví totiž v konkurenci dalších sportů rok od roku klesá.
A pro sportovní svět se stal Adrian Solano následovníkem Erica Moussambaniho. V roce 2000 se tehle plavec z Rovníkové Guiney málem utopil při kvalifikaci závodu na 100 metrů na olympiádě v Sydney...