Zacházení policie s Peltou? Hraničí to s mučením, píše web

Zdroj: ČTK

Že je šéf českého fotbalu Miroslav Pelta ve vazbě, je od včerejšího odpoledne už známé. Zajímavé ale je to, co se dělo od středečního rána, kdy razie v sídle FAČR začala. Alespoň podle známého odborníka na právo Aleše Rozehnala.

Miroslav Pelta byl policií zadržen ve středečních ranních hodinách. "Pan Pelta nebyl vyslýchán, spolupracuje s policií, označuje doklady, které policie hledá," řekl ve středu odpoledne novinářům Peltův advokát Bronislav Šerák.
 

Akce nicméně trvala do pozdních nočních hodin, kdy byl Pelta ze Strahova v policejní dodávce odvezen. Od čtvrtečního dopoledne pak následoval výslech a v pátek pak rozhodování o vzetí do vazby, které nakonec v odpoledních hodinách šéfa českého fotbalu do vazby poslalo.

Policisté prý tento postup používají víceméně standardně a účelem je uvést zadrženého do takzvané spánkové deprivace. "Spánková deprivace je takový nedostatek spánku, který má negativní efekt na mozkové a kognitivní funkce," vysvětluje pro web hlidacipes.org a vzápětí dodává, že se jedná o kruté, nelidské a degradující jednání, které po určité době dosahuje intenzity mučení.
 

Poměrně silná slova ale dokládá Úmluvou proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání. Tu přijalo Valné shromáždění OSN v roce 1984. Podle ní je mučením jakékoliv jednání, kterým je člověku úmyslně působena silná bolest či tělesné nebo duševní utrpení se záměrem získat od něj informace či přiznání. A tuto definici podle Rozehnala nedostatek spánku splňuje.
 

Související obsah

04:32

Boss Pelta ve vazbě. Tři scénáře, co bude s českým fotbalem!

6. 5. 2017

Ačkoliv se může zdát tato metoda neškodná, není tomu tak. Spánková deprivace totiž může způsobit ztrátu pozornosti a bdělosti, ovlivňuje i paměť člověka a jeho schopnost poznávat a hodnotit realitu. Podle odborníka na právo se jedná o velmi účinnou cestu, jak zlomit osobnost a vůli zadrženého. Rozehnal se odvolává na výzkumy, které uvádějí, že u osob bdících 24 hodin se zvyšuje počet falešných doznání proti těm, kteří si mohli dopřát osmihodinový spánek, až čtyřiapůlkrát.


"Používání spánkové deprivace je tedy nejen nehumánní a nezákonné, ale také neúčinné, protože vede k nepravdivým výpovědím a tudíž nemůže přispět k objasnění skutečného stavu věci. Soudy, ale ani státní zástupci, by pak k výpovědím učiněným v tomto stavu neměli vůbec přihlížet," tvrdí na závěr.