Den, kdy se oslava míru změnila v tragédii: 45 let od masakru na OH!

Zdroj: Profimedia

Velmi smutné výročí si právě dnes připomíná sportovní svět, zejména pak ten olympijský. Přesně před 45 lety se totiž datum 5. září navždy černým písmem zapsalo do historie.

Pro rok 1972 byl jako pořadatel letních olympijských her vybrán Mnichov. Šestatřicet let poté, co se v Berlíně odehrála nacismem poznamenaná olympiáda, se tak znovu pod pěti kruhy sportovalo v Německu. Naši západní sousedé šli do akce se stejným cílem jako ve třicátých letech. Uspořádat největší a nejkrásnější hry. Tentokrát ale proto, aby vymazali špatné vzpomínky na Berlín. Chtěli ukázat, že Německo se za tu dobu výrazně změnilo.
 

Židé, pronásledování v době nacismu, vyslali do Mnichova početně největší výpravu v historii. Snahou pořádající země bylo, aby se všichni cítili dobře, především pak Izraelci. Nikde proto nebylo vidět ostrahu v uniformě, neměla u sebe ani žádné zbraně. Jen vysílačku. Místo oslavy míru však vešla mnichovská olympiáda do dějin jako ta nejtragičtější.
 

Pátého září v brzkých ranních hodinách přepadla skupina osmi Palestinců z teroristické skupiny Černé září převlečených do sportovních teplákových souprav část izraelské výpravy. Dva lidé z výpravy byli zabiti při přepadení, dalších devět bylo zajato.

Zdroj: Profimedia

Požadavkem únosců bylo propuštění 234 palestinských a arabských vězňů zadržovaných v Izraeli. O tom ale tamní vláda v čele s premiérkou Goldou Meirovou nechtěla ani slyšet. Vše tak bylo na německé straně. Několikrát se jí díky vyjednavačce podařilo prodloužit ultimátum.

V odpoledních hodinách ale teroristé pořádali o letadlo, kterým i se zajatci chtěli odletět do některé z arabských zemí, kde by je vyměnili za propuštěné vězně. Němci sice přistoupili na požadavek umožnit jim odlet, nemínili je však nechat odcestovat ze země. Na letišti Fürstenfeldbruck na únosce čekala skupina ostřelovačů.
 

Související obsah

Bartra z Dortmundu: Nejtěžších 15 minut. Chci mír a konec válek!

14. 4. 2017

Jenže se přepočítali, a to vlastně doslova. Zatímco si mysleli, že skupina má pět Arabů, bylo jich více. Pět ostřelovačů tak nemohlo stačit. Další chybou bylo, že neměli vysílačky, aby mohli být v kontaktu. Pušky neměly infračervené zaměřovače, některé ani dalekohled. Ostřelovačům chyběly neprůstřelné vesty či helmy. I taktická příprava nebyla dokonalá.
 

Přímo při akci se podařilo zasáhnout jen jednoho z únosců. Ostatní urychleně zničili osvětlení letiště, čímž výrazně omezili viditelnost. Krátce nato dorazil obrněný vůz, únoscům došlo, že nemají šanci a uchýlili se k fatálnímu řešení. Vhodili granát do jednoho z vrtulníků, kterými na letiště dorazili. Izraelce ve druhém vrtulníku postříleli. Kromě jedenácti sportovců padl za oběť i jeden policista.
 

Zdroj: Profimedia

A jak to v ten den vypadalo na olympijských sportovištích? Navzdory tomu, že v olympijské vesnici teroristé drželi rukojmí, soutěže přerušeny nebyly. Krátké přerušení nastalo jen odpoledne, to se ale většinou týkalo doby, kdy byla stejně stanovená přestávka. Hry pokračovaly i po tragickém vyústění konfliktu. Někteří sportovci s tím ale nesouhlasili a Mnichov opustili.
 

Tři z teroristů přežili a byli zatčeni, po pár týdnech však byli propuštěni. Palestinští teroristé totiž unesli letadlo, které mělo namířeno z Damašku do Frankfurtu nad Mohanem. Propusťte trojici únosců z Mnichova, zněl požadavek. Němci nechtěli další tragédii a požadavek splnili.
 

Tím ale nic nekončilo. Odvetná akce nesla název Hněv boží a jejím cílem bylo najít a zlikvidovat přeživší únosce. Jeden z nich zemřel na konci sedmdesátých let na srdeční vadu, druhý byl údajně zabit. Třetí přežil a v devadesátých letech dokonce poskytl rozhovor palestinským médiím.