Karel Jarolím po šíleném debaklu 1:5 od Ruska skončil na lavičce českého národního týmu. O jeho nástupci zatím není jasno. Jarolím nicméně řekl, jak to bylo s tím, že se vyhazov uskutečnil v letadle na cestě do Prahy a také, co by popřál novému koučovi.
Kdy jste se definitivně rozhodl, že u reprezentace skončíte?
Určitě po zápase v Rusku. V průběhu druhého poločasu jsem si tedy říkal, že jsme se zlepšili a vytvořili šance, ale pak prohráli 1:5.
Bylo to skutečně tak, že definitivní rozhodnutí padlo v letadle?
Všechno to začalo tím zápasem doma s Ukrajinou, kdy jsme inkasovali v závěru zápasu gól na 1:2. Pak už na to jen navázalo jen to utkání v Rusku. V letadle jsme si pak sedli a já usoudil, že mužstvo bude potřebovat nový impuls. Nějak to ve mně dozrálo a říkal jsem si, že už jsem asi vyčerpal všechny možnosti k tomu, aby to bylo lepší.
Jak budete vzpomínat na vaše působení u národního týmu?
Bylo to angažmá, na které budu vzpomínat hodně rád. Úplně nejšťastnější z pohledu výsledků nebude, nicméně jsem dostal možnost trénovat nároďák a toho si nesmírně vážím a vážit budu. Beru to jako ohromnou zkušenost. Byla to úplně jiná práce, než pracovat v klubu. Jenom mě mrzí to, že jsme neměli lepší výsledky.
Je něco, co byste vzkázal vašemu nástupci?
Netroufnu si někomu radit. Nikdy jsem to nedělal a nebudu ani teď. Svému nástupci však popřeju hodně štěstí, protože to je ve sportu důležité. Také mu chci popřát, aby udělal co nejlepší výsledky.
Jak to teď vidíte dál?
Ta intenzita vytížení u národního týmu nebyla taková, nebylo to na každodenní bázi. Asi bych teď neměl problém s tím, kdyby nějaká nabídka přišla. Aktuálně je to však natolik čerstvé, že o tom nechci přemýšlet. Člověk si každopádně musí urovnat myšlenky a uvidíme, co čas přinese.