Má stříbro i bronz z mistrovství Evropy, zahrál si pod Alexem Fergusonem a vedle Manchesteru United, Benfiky či Lazia Řím hrál i za České Budějovice, Slavii nebo Spartu. S ní dokonce dvakrát slavil titul. Nyní ale Karel Poborský musel promluvit o krizi letenského klubu.
Karel Poborský přestoupil do Sparty v roce 2002, když se vracel ze zahraničního angažmá v Laziu Řím. Na Letné zažil dvě mistrovské sezony, příchod Daniela Křetínského, ale také nemilý konec.
Na začátku své čtvrté sezony začal mít spory s trenérem Jaroslavem Hřebíkem, složil dokonce i kapitánskou pásku a září 2005 ho čerstvý majitel klubu Daniel Křetínský odvolal z A týmu. Od té doby defakto Sparta tápe...
Související obsah
A když se řeč stočí na českou nejvyšší ligovou soutěž, vypálí bývalý český reprezentant právě jméno letenského klubu.
Padá spousta gólů, zajímavé je to nahoře i dole a těším se na play off, kde to možná ještě vygraduje. A překvapení? Bohužel musím říct Sparta. To je obrovský překvapení. Ale je otázka, do jaké míry je to ještě překvapení je. Pořád se jí nedaří vykročit z vlastního stínu. A ten stav začíná být setrvalý.“
„Těžko říct. To je otázka na vedení Sparty. Je to záhada. Když vidíme Plzeň, to je fantazie. Slavia také ukázala, že umí. Myslím, že oba mají sílu, aby šli dál v pohárech. Myslím, že na takhle malou zemi a na ligu, jaká se tu hraje, musíme letos koukat na pohárové účastníky více než pozitivně."
„Zatím máme zkušenost jen se Spartou, a tam vidíme, že to nefunguje. Jiné srovnání nemáme. Je to jen můj názor - ale na můj vkus je v té Spartě cizinců moc. Myslím, že mužstvo by si mělo držet dominanci v zemi, ve které hraje. A také by se mělo vycházet z hráčů, které v tom daném prostředí vyrostou. Z hráčů, kteří mají navnímanou celou zemi a cítí se tady doma. Ale je to věc názoru. Kdyby to mužstvo fungovalo a mělo výsledky, tak bychom zřejmě říkali, že je to výborná cesta, ale bohužel praxe ukazuje, že je to tak není.“
„Je to tak, my Češi máme problémy, vůbec přijmout někoho cizího. Ve fotbale to není jiné. No a na Spartě je cizinců opravdu moc.“
„Vždycky byl samozřejmě hlavní jazyk, té dané země. Když jsem přišel, automaticky mi našli učitele. A ten klub věděl a cítil, že pokud nezvládnu jazyk, tak se tam nemůžu cítit dobře – jak životně, tak samozřejmě i na hřišti.“
„Nejvíc lidí mluví anglicky, takže i v šatně se používá nejvíc angličtina, ale vždycky klub kladl obrovský důraz na to, abychom se naučili místní řeč. Byl jsem ve třech zemích a všude to bylo stejné. Pamatuju si určitě ještě i něco z portugalštiny i italštiny.“