Proč zrovna on? A proč vlastně neletěl domů s týmem a zvolil nepohodlí mikrobusu? Otázky, které mnohým fotbalovým fanouškům nejdou na rozum. Jenže Josef Šural byl táta. A stejně jako šest dalších jeho spoluhráčů chtěl být brzy u své rodiny…
Ten příběh je tak prostý a tak děsivý zároveň. V pondělí ráno rozčísla klid ve fotbalovém Česku šílená zpráva o tragédii reprezentačního útočníka Josefa Šurala. Zemřel v nemocnici v Alanyi po nehodě minibusu, kterým se vracel z utkání v 600 kilometrů vzdáleném Kayseri.
Alanyaspor získal v neděli večer na hřišti Kayserisporu bod za remízu 1:1. Josef Šural zůstal jen na lavičce náhradníků. Když přišli hráči do šatny, měli už připravené řešení, jak se pojede domů.
Někteří zůstali v pohodlí hotelu v Kayseri, jiní se rozhodli pro cestu domů minibusem. Byli to ti, kteří nechtěli čekat přes noc na hotelu na letadlo. Řešení se našlo, minibus zaplatí klub a hráči, kteří mají v Alanyi rodiny, budou moci být u svých už v noci a ráno s dětmi budou moci vstávat.