To v Gliwicích ještě nebylo! Tamní fotbalový klub poprvé ovládl polskou ligu a u historického triumfu byl i český útočník Michal Papadopulos. Podle něj podobné oslavy Gliwice ještě nikdy nezažily.
Gliwice zažily fantastickou sezonu. Boj o titul probíhal do posledního kola, před kterým měly Gliwice jednobodový náskok před Legií Varšava. Vítěz posledních tří ročníků ale poslední zápas nezvládl a ztratil dva body. Ani vítězství by ale posun do čela tabulky neznamenalo. Piast totiž zdolal poslední Lech 1:0. Na historickém triumfu se podílel i Michal Papadopulos, který ve 32 zápasech vstřelil pět gólů.
Co znamená titul pro Piast Gliwice?
„Pro klub je tohle první titul, lidé to berou úplně jinak, než když se vyhrává každý rok a tituly se opakují, jak je zvyklá Legia Varšava. Po téhle stránce je to něco unikátního, neskutečného. Hned po posledním zápase jsme jeli autobusem bez střechy po městě, všude okolo byla spousta lidí, běželi za autobusem, všichni měli obrovskou radost a neskutečně si titul užívali. Bylo to úžasné. Je těžké popsat, co se teď v Gliwicích děje, je to obrovské štěstí. Pro místní lidi je to něco nádherného. Po třiceti letech se polský titul vrátil do regionu Slezska, od titulů Górniku Zabrze a Ruchu Chorzów je to poprvé, kdy zase slaví tým odsud. A místní jsou na to opravdu hrdí. Udělali jsme lidi kolem sebe šťastnými, je to moc pěkný pocit.“
Čekal to vůbec někdo?
„Náš titul je obecně velké překvapení, možná i šok. Po základní části jsme ztráceli sedm bodů na Legii i Lechii. Do skupiny o titul jsme šli s tím, že nemáme co ztratit, ale rádi bychom udělali boj o titul trochu zajímavý. Vyhráli jsme hned první zápas na Lechii, pak zvládli dva domácí zápasy, a jeli na hřiště Legie, kde jsme také vyhráli. Byly to extrémně těžké zápasy venku, ale po nich už nám všem bylo jasné, že se může stát něco velkého. Což se taky stalo. Bylo příjemné cítit podporu z celého Polska. Řekl bych, že kromě Varšavy zbytek země přál nám.“
Není to pouze první titul pro Gliwice, ale také pro vás. Jaké to je se stát poprvé mistrem?
„Nikdy jsem titul nezískal, ale popravdě jsem to nikdy moc neřešil. Do téhle doby jsem měl jednu trofej – Český pohár s Baníkem Ostrava. Tohle je pro mě určitě největší úspěch kariéry. Je to opravdu krásný pocit, být mistr ligy.“
Co bylo největší silou Piastu?
„Všichni jsme cítili, že nemáme nejlepší kádr, ale všechno si sedlo perfektně. Nikdo v kabině nedělal rozbroje, nikdo nebyl naštvaný, že zrovna nehrál. Drželi jsme při sobě, což byl klíč k úspěchu. Jestli někdo naskočil na minutu, nebo hrál celý zápas, to nehrálo roli. Byli jsme opravdu tým. Díky tomu jsme urvali titul. Tohle mužstvo mělo velký charakter. Je to pro nás nesmírně cenné, protože je všem jasné, že Piast nebude tituly vyhrávat každý rok jak Legie, od které se to očekává. Je to podobné, jako kdyby v Česku titul udělala Olomouc nebo Jablonec, tedy kluby, s kterými se do bojů o titul moc nepočítá. My jsme celou sezonu museli dohánět týmy před námi, neměli jsme co ztratit. V závěru sezony se to otočilo, měli jsme titul ve svých rukách, což bylo na hřišti cítit. Svazovalo nám to nohy, ale závěr jsme zvládli, i když výkony nebyly ideální.“
Jak jste spokojený se svým vytížením v Gliwicích?
„První polovinu sezony jsem odehrál skoro všechno v základní sestavě, pak trenér udělal nějaké změny, sedlo si to a nebylo potřeba do týmu sahat. Přijmul jsem roli, že budu chodit na hřiště na posledních dvacet, třicet minut. To byl i případ posledního zápasu proti Lechu. Věděl jsem, že nebudu v základní sestavě, ale když byl výsledek těsný, trenér rád dával v závěru na hřiště zkušenější hráče, což se stalo i teď. Užíval jsem si to, ale zároveň to bylo hodně náročných dvacet minut, protože jsme vedli 1:0 a nesměli jsme inkasovat. Po zápase jsme si to parádně užili – na hřišti před svými fanoušky. Po cestě autobusem jsme měli večeři, končilo se až ráno. Nikdo se extra nehlídal, ale v pondělí v poledne jsme museli být všichni na srazu a jelo se do Varšavy na galavečer, kde musí být celý tým polského mistra. Po galavečeru budou oslavy určitě pokračovat.“
Zůstanete v Gliwicích i příští rok?
„V červnu mi končí v Piastu smlouva, takže se svou agenturou Sport Invest řeším, co dál. Cítím se dobře, tři roky jsem neměl vážnější zranění, určitě chci ještě pokračovat. Nic není finální, ale v tuhle chvíli to vypadá, že s největší pravděpodobností budu pokračovat v polské lize, ale už ne v dresu Piastu.“