Maskované zahraničí: Průkopníkem byla Sparta, další až po sedmi letech

Zdroj: Profimedia/Instagram @GoalieHistory, koláž TN.cz

Richard Wagner

29. 4. 2020, 06:36

Po rozpadu federace a vzniku samostatné české extraligy prošlo naší nejvyšší soutěží spoustu zajímavých jmen. Na prvního ryze zahraničního gólmana si však liga musela počkat tři kompletní ročníky. V několikadílném seriálu si postupně všechny akvizice představíme.

Hned úvodní ročník tuzemské elitní ligy přinesl mnoho zajímavých jmen. V sestavě Litvínova naskočil syn legendárního Václava Nedomanského, který ale vlastnil americké občanství.

Na Kladně působil Japonec Hirojuki Murakami a třeba Vítkovice posílila na play-off dvojice Lotyšů. Kraťoučkou českou epizodu si také připsal budoucí kouč ruské reprezentace Oleg Znaroks, podobně jako v Budějovicích budoucí hvězda NHL Janne Laukkanen.

Na prvního maskovaného muže s „nečeskoslovenským pasem” si ale musela extraliga počkat až do sezóny 1996/97, kde začíná naše putování. První díl skončí v ročníku 2004/05, za prvních dvanáct sezón se do Čech vydali jen tři cizí gólmani (nepočítáme ovšem Slováky, těm bude věnován samostatný oddíl).

Související obsah

01:01

První český hokejový tým se vrátil do tréninkového procesu

21. 4. 2020 Václav Trousil V. TROUSIL

► Robert Schistad (Sparta Praha, 1996/97)

Rodák z kanadského Winghamu se ve dvaceti letech přestěhoval do Norska, kde získal občanství a místo v kádru Vikingu Strohamar. Vybojoval si také post v reprezentaci a právě ta mu otevřela cestu do Čech.

V hlavním městě ale příliš úspěšnou stopu nezanechal, úspěšnost zákroků nepřesáhla 90 procent. Coby jedničku ho až příliš často musel střídat mladičký Adam Svoboda sbírající první extraligové zkušenosti.

1966: Robert Schistad born in Wingham, ON. https://t.co/Gbmig6kxqp pic.twitter.com/n8o3Ufuzc4
— Doug Norris (@GoalieHistory) October 28, 2018

Ambiciózní Sparta sice skončila v základní části druhá, ale v play-off horko těžko přešla přes České Budějovice a posléze nedokázala uhrát v semifinále jediný zápas. Nakonec jí i tak patřila bronzová příčka.

S bilancí sedmadvaceti zápasů v základní části a osmi v play-off se Schistad vytratil do Německa. Po skončení kariéry dokonce trénoval dva roky brankáře irské reprezentace.

Související obsah

Růžička končí ve Spartě! V klubu vydržel pouze jednu sezonu

25. 4. 2020 Václav Trousil V. TROUSIL

► Andrej Mezin (Č. Budějovice, 2003/04)

Po Schistadovi se další ryze zahraniční akvizice objevila až zkraje roku 2004 a získali jí Jihočeši. Běloruský reprezentant zaujal na olympiádě v Salt Lake City, kde svůj tým dovedl do semifinále.

Do Českých Budějovic šel po dlouhé pauze vynucené zraněním. V Kazani mu byla vypovězena smlouva a na jihu měl pomoci k záchraně na chvostu se krčícímu celku.

V průměru inkasoval 2,98 gólu na zápas a udržel si statistiky nad devadesáti procenty. Zdatně chytal i v baráži, kde ale nezabránil sestupu a do extraligy se vrátila Dukla.

Zdroj: Profimedia

► Edgars Masalskis (K. Vary/Jihlava, 2004/05)

Tehdy čtyřiadvacetiletý gólman s již velkými reprezentačními zkušenostmi přišel do Karlových Varů, kde ale v pěti zápasech nezaujal, a tak se po anabázi v prvoligovém Písku vydal na hostování do Jihlavy.

Tam ho čekal podobný osud jako Mezina. Ačkoliv byl svému týmu oporou a dal zapomenout nepříliš dobrému českému úvodu, v baráži o udržení nemohl celek z Vysočiny konkurovat díky výluce v NHL nabitému kádru Budějovic, které se po roce vrátily do nejvyšší soutěže.

Zdroj: Profimedia

Po odchodu z Čech se Masalskis přes Německo a Bělorusko dostal do KHL a stal se také ikonou a dlouholetou jedničkou lotyšské reprezentace, kde převzal nelehké žezlo po legendárním předchůdci, kterým nebyl nikdo jiný než Arturs Irbe.

Po konci kariéry zastával Masalskis funkci trenéra brankářů u národního týmu Lotyšska. Mimo to také ve své rodné Rize působí u týmu Dinama, které hraje v KHL. Coby asistent trenéra tak mohl předat spoustu svých zkušeností i českému brankáři Alexandru Salákovi.