Sobotní dostihy ve Slušovicích skončily velmi smutnou bilancí. O svou sedmiletou klisnu přišla i trenérka Kateřina Ilíková. Zprávy o tom, že její oblíbený uspaný kůň leží na závodišti přes celý víkend, vnímala velmi špatně. Organizátory ale hanit nechce.
Šestý dostih slušovického mítinku přinesl trenérce z Penčic u Přerova radost i smutek zároveň. Ten druhý pocit ale převládal, vítězství hnědáka Sacamira naprosto přebila ztráta klisny Kil Al Jamal. „Víte co, já mám k těm koním hrozně blízký vztah. Mám je tady a jsou to členové rodiny,“ vypráví s velkým pohnutím Kateřina Ilíková. V její domácí stáji JOKI už jí zbyli jen čtyři koně.
Pro trenérku asi není vůbec příjemné, když se dozví, že oblíbený kůň musí být uspán.
„Víte, ta kobylka, to byl miláček stáje. Já to nemám jako třeba Holčák nebo Váňa, kteří mají třeba 70 koní. Já jich tu mám pár. Tady je to jinak, když sem přijde kůň… Mám sice na sebe ještě napsané dvě vedlejší stáje v Nákle a v Beňově, ale tady jsem těch koní měla ve stáji jen pět. Dva jsou po zranění a nevím, jestli ještě letos vyběhnou. Takže v tréninku mám teď ještě dva…“
Jak si vysvětlujete tak tragickou bilanci sobotních Slušovic? Šéf mítinku pan Karlach se nechal slyšet, že šlo o únavové zlomeniny a na vině byla dlouhá pauza.
„To únavové zlomeniny nebyly. Letos bylo tolik času na přípravu koní, že se nemuselo nějak spěchat. Vždycky se začíná v lednu, ten vir nám tu sezonu oddálil a koně se mohli připravovat dlouho, víc se odpočívalo. Rozhodně to nebyly únavové zlomeniny.“
Kritika na kvalitu dráhy se už ale objevila. Myslíte, že bylo vše v pořádku?
„Vím, že na dráze ve Slušovicích byl inspektor ve čtvrtek, a i v sobotu to tam měřil. To se prohlíží. Kolikrát doma cváláme po horším, i když samozřejmě – to není dostih. Dostih je něco jiného, adrenalin, kůň ví, co se bude dít, těší se na to. Já si myslím, že to byla shoda náhod.“
Každopádně, asi není dobré, když se na odklízení těl čeká více než den, nemyslíte?
„Ve Slušovicích nebyly dostihy poprvé ani naposledy. Možná příště zavolají ve čtvrtek buďte na příjmu, máme dostihy… Ale těch věcí okolo je tolik… Nevíte, jak dlouho leží koně v Pardubicích, když skončí dostihy. Tam když přijdou tři koně pryč, nikdo si toho nevšimne. Jenže tam nechodí lidi, mají to zavřené. Lidi z toho ve Slušovicích udělali poprask, že tam jsou koně přikrytí.“