APLIKACE TN.CZ
MMA

Voják Humburger: Vstává ve 4:20 a trénuje s Vémolou. V kasárnách má respekt

Časově je pro něj náročné vše skloubit, přesto si splní další z dětských snů. Neporažený zápasník Dominik Humburger obstará 25. února hlavní předzápas na galavečeru KSW 79 v Liberci. Polská organizace se představí v Česku vůbec poprvé a Humburger si vychutnává, že u toho může být. MMA je pro něj však jen jednou ze dvou jeho prací. Salutující bojovník je totiž také vojákem z povolání. Jeho zápas s Nemanjou Nikoličem a celý galavečer KSW 79 můžete sledovat na Nova Action a Voyo.

Co pro vás znamená KSW v Liberci?
Jde o jeden ze splněných snů, vždy jsem si přál vystupovat před domácím publikem. Když jsem byl malý, navštěvoval jsem v Liberci obří galavečery a viděl tamní legendy. Říkal jsem si, že by byla pecka tam jednou zápasit. A najednou bum, je to tady.

Budete jakožto domácí bojovník pod větším tlakem?
Čekám velkou podporu ze strany rodiny, fanoušků i armády. Opravdu se moc těším, ale o stresu se nedá mluvit. Nepřipouštím si, že bych se musel něčím svazovat.

Chtěl jste pořádného soupeře a dostal jste ho. Co od zápasu s Nikoličem očekáváte?
Mít takového soupeře je parádní zkušenost. Stylově vím, co dělá, a jsem na něj připravený. Bude to štípaná od začátku až do konce. Může to skončit za 10 vteřin, nebo naopak za tři kola, takové je MMA. Bude to bomba.

Pozn. red. – Nikolič má bilanci 9 výher, jednu remízu a zatím nebyl poražen. Své zápasy zpravidla ukončuje před limitem. To se mu povedlo už osmkrát, sedmkrát navíc už v prvním kole. Humburger je s pěti výhrami před limitem taktéž neporažený.

Související obsah

Jak podle vás souboj bude probíhat?
Viděl jsem dokument o Conoru McGregorovi, který si svoje vítězství představuje tak moc, že ho k sobě přitahuje. Je to dobrá myšlenka, a proto si pořád vizualizuji, co udělám, jak ho ukončím, jak vyhraji a jak to oslavím. Ani jedna moje myšlenka není o tom, že bych tam prohrál. Kdybych tam šel se špatnou hlavou, že můžu prohrát nebo se zranit, jdu do zápasu poloviční. Myslím jen na výhru a nic jiného pro mě neexistuje. Stejně jako Karlos Vémola. Ten sice má nějaký svůj styl vyjadřování, ale porážku si také nepřipouští a žádná jiná cesta než triumf není.

Jak ho tedy ukončíte? Máte v hlavě konkrétní způsob vítězství? 
Vždy si to představuji jinak. Spíš přemýšlím, jestli mám vylézt na klec (na oslavu), ale při mém štěstí se mi tam zasekne noha, spadnu a udělám si ostudu. Takže raději až někdy příště (smích).

Absolvoval jste přípravný kemp na Floridě. Můžete to porovnat s přípravou v Česku?
Trénink tady má své kvality, mám skvělého trenéra Petra Knížete. Měl jsem také možnost trénovat s Karlosem Vémolou nebo Machmudem Muradovem. Na Česko jsou to topové podmínky. Nestěžuji si, ale tam je to jinak finančně. To znamená, že i zázemí je na jiné úrovni. Mají tam čtyři vířivky, masážní křesla či obrovskou halu. Je k tomu gym, krásná klec, a hlavně tam trénují legendy. Lidé, se kterými jsem se tam připravoval, jsou ti samí, na které koukám na internetu a motivují mě. A najednou jsem viděl, že opravdu existují. Když jsem s nimi sparoval, viděl jsem, že se to dá a že si na ně můžu sáhnout. Pokaždé, když jedu na kemp, otevře mi to oči. Když jsem trénoval s Muradovem, také jsem viděl, že je to jen člověk a dá se to.

Související obsah

Co jste se naučil od zápasníků jako Vémola a Muradov?
Co by mi tak Karlos mohl předat… všichni víme, co dělá. A teď se mi to na mého soupeře bude opravdu hodit. Jsem rád, že mi pomohl, protože je stylově podobný, je to silný wrestler. Muradov je zase hodně komplexní, je dobrý v postoji i na zemi. I od něj jsem si vzal spoustu věcí.

Dokázal jste se některým Vémolovým takedownům ubránit?
Snad mě pak nezabije (smích). Předtím jsem ho naživo viděl snad jednou a v prvním kole jsem si ani neškrtl. Zválel mě a já byl na nervy, že nic neumím. Když jsem si to ale osahal, dokázal jsem fungovat. Zkušenosti má obrovské, ale všichni jsou jen lidé. Není to bůh.

V Americe jste se potkal i s bývalým UFC šampionem Robbiem Lawlerem. Co jste si říkali a měl jste možnost s ním sparrovat?
Koukal jsem na něho jako jitrnice. Říkal jsem si, je to on, není to on? A byl… Přišel jsem tam, vychválil jsem jim gym a poděkoval, že tam mohu být. Zeptal jsem se ho, jestli se se mnou vyfotí, protože to se jen tak někomu nepovede. Měl jsem radost, že jsem ho viděl.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Dominik Humburger (@h_a_m_b_a_c_)

Jste voják z povolání a při vítězství salutujete. Jak kombinujete profesionální sportovní kariéru s prací v armádě?
Není to jednoduché. Armáda i MMA kvůli tomu druhému vždy trochu trpí. Snažím se to vyvážit, abych mohl obě věci dělat na 100 %, ale nejde to. Když něco dělám na maximum, to druhé musí jít trochu bokem. Být zápasníkem MMA byl můj životní sen a armáda je ten druhý. Nedokážu si představit, že bych jakýkoliv z nich opustil. Budu rád, pokud mi armáda časově pomůže. A velitelé v kasárnách mi vycházejí vstříc. Jsem ale voják, mám nějaké povinnosti a musím to respektovat, což ani jinak nejde.

Můžete víc přiblížit, jak vypadá váš časový rozvrh?
Mým největším nepřítelem je čas. Pracuji pět dní v týdnu od sedmi do čtyř, ale také máme nějaké celodenní služby, protože kasárny jsou hlídané nonstop. Ráno vstanu, jdu se psem, pak mám ranní trénink, přičemž vstávám ve 4:20, abych vše stíhal. Z tréninku se přesouvám do kasáren, kde dělám, co je potřeba. To znamená výuky, výcviky nebo fyzickou přípravu. Po práci jedu domů vyvenčit psa, což někdy nestíhám, ale naštěstí mi pomáhá rodina. Nevím, jak bych to bez ní dělal. Pak odjíždím na trénink do Prahy a vracím se v 10 večer, vyvenčím psa a jdu spát. Psa mi je nejvíc líto, protože se mu nemůžu víc věnovat. Štve mě, že musím otravovat ostatní, aby mi s tím pomáhali.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Dominik Humburger (@h_a_m_b_a_c_)

Sklízíte po vítězství ovace od svých kolegů z armády?
Jasně, fandí mi, i když vždy se najdou tací, kteří půjdou proti mně. Doufám, že takových moc není, ale rodina a kamarádi mě hodně podporují.

Chtějí vás v práci při nácviku boje zblízka otestovat, protože jste MMA zápasník?
V kasárnách dělám instruktora boje zblízka, takže já určuji, kdo bude koho testovat (smích). Jsou tam někteří, kteří si ke mně chtějí čuchnout a zkusit, jak to chutná.

V Liberci budete mít maskáčové vybavení, to není úplně standardní. Vymohl jste si to od KSW, nebo vám to organizace sama nabídla?
Organizace před zápasem vždy posílá nabídku, v jakém oblečení můj tým nastoupí. Říkal jsem si, že jsem spojený s armádou, salutuji, a tak jsem ji poprosil, zda by to šlo. Navíc chystám nějaké překvapení. A oni souhlasili. Poslali mi čtyři nabídky vojenského oblečení a já si vybral to, které je nejpodobnější tomu, co nosíme.

Máte před zápasy nějaké rituály?
Mám talismany, což jsou věci, které jsem dostal od svých nejbližších. I když budu v Liberci, nebudu doma. Už dva dny před zápasem máme s manažerem rituál, že jsme na hotelu, děláme váhu a jdeme se projít, abychom si udělali co největší pohodu. Při prvním zápasu v KSW ve Varšavě, kde jsem předtím nikdy nebyl, bylo vše tak dokonalé, že jsem to měl jako dovolenou a souboj jsem pustil z hlavy.

Jaké talismany máte?
Od dědy mám medailonek, který mi nechal udělat jako malému. Z jedné strany je boxer a ze druhé na památku děda. Od nejbližšího kamaráda jsem dostal kamenného slona, což je zvíře, které miluji. O dalšího kamaráda, který se mě ujal v kasárnách, jsem dostal malou MMA rukavici. Můj manažer mi pak dal pamětní minci s Janem Žižkou, po němž se jmenují naše kasárny. To on ale ani nevěděl.

Jste nesvůj, když něco chybí?
Mám rád, když mám talismany u sebe. Při zápase je má můj manažer v kapse, takže jsou blízko klece. Mám lepší pocit.

Související obsah

TN.cz

Sledujte Nova Sport na Oneplay.cz

Související témata

Důležité Události