Inzerát
Mladík Ambros po premiéře v Bundeslize: Nečekal jsem, že se to stane. Je to sen
Lukáš Ambros se ve svých 18 letech stal nejmladším českým hráčem, který kdy nastoupil v německé Bundeslize. Překonal tím rekord Kamila Vacka z roku 2006. V utkání proti Lipsku nastoupil v 76. minutě, ale jeho tým odešel poražen 0:3. Kapitán výběru Wolfsburgu do devatenácti let, který stejnou roli plní i v reprezentaci, poskytl TN.cz exkluzivní rozhovor.
Inzerát
Inzerát
Stal jste se nejmladším českým fotbalistou, který nastoupil do utkání Bundesligy. Co to pro vás znamená?
Je to skvělý pocit. Když jsem nastupoval, nemohl jsem tomu uvěřit. Nečekal jsem, že se to stane. S agentem Martinem Krobem jsme řešili, že by to byl cíl pro tuto sezonu, abych nastoupil za áčko. A podařilo se to. Takže jsem velice rád.
Měl jste nějaké signály, že by ta šance mohla přijít?
Právě, že úplně ne. Od prosince trénuju s áčkem, ale teď jsme měli anglické týdny s devatenáctkou. V pátek jsem měl odjíždět do Hamburku, kde jsme měli hrát proti St. Pauli. Chvíli před odjezdem mi dali vědět, že zůstávám a jdu na lavičku za áčko. Už jenom za to jsem byl rád.
Jak jste si ten zápas užil?
Musím říct, že jsem byl trochu nervózní. Bylo to něco, o čem každý český fotbalista od začátku sní. Nastoupil jsem na velkém stadionu před spoustou fanoušků v Bundeslize, což je jedna z nejlepších soutěží na světě. Ani po zápase jsem to nemohl zpracovat. Ale když jsem byl na hřišti, přemýšlel jsem jen o fotbale.
Související obsah
Musel jste něco přispívat do týmové pokladničky, jak je ve zvyku v Čechách?
Zatím mě nikdo neoslovil, ale asi koupím něco malého na zub klukům a realizákům, kteří pracují ve Wolfsburgu. Protože mi pomohli k tomu, abych si splnil sen.
Mluvil jste o vašem výkonu s trenérem Niko Kovačem? Máte signály, že byste mohl dostat šanci i v dalších zápasech?
O mém výkonu jsme se zatím nebavili. Spíš to bylo o celkovém týmovém výkonu, protože ten zápas se nám moc nepodařil. Myslím si, že kvalitativně máme určitě na víc.
Za áčko Wolfsburgu jste nastoupil i čtyřikrát v přípravě, ve kterých jste vstřelil jeden gól. Jaký to byl pocit?
Vždycky je super dát gól. Slyšel jsem i od kluků v týmu, že se mi celkem dařilo. Přijali mě suprově. Je to hodně mladý tým, což je pro mě snazší. Jsou fakt úžasní. To mi určitě usnadnilo, abych se tam cítil dobře a podával lepší výkony.
Trenér vás po přátelských zápasech chválil?
Ano. Bavili jsme se pak, co se mnou dál. Jestli půjdu hrát za devatenáctku, nebo jestli zůstanu. Říkal mi, že se mi dařilo a přípravná utkání jsem odehrál dobře, ale mám ještě dál makat, protože jsem mladý a mám se co učit.
Dostal jste už nějaké gratulace k vaší premiéře?
Ano, za to jsem velice rád a všem bych chtěl poděkovat. Mám hodně přání a gratulací. Přál mi třeba trenér Bejbl z reprezentační devatenáctky, pak hráči z Wolfsburgu, rodina, přátelé, bylo toho hodně.
V Německu působíte necelé tři roky. Jak jste se popasoval s jazykem, měl jste nějaké základy z Čech?
Když jsem si vybral Wolfsburg, tak jsem se začal doučovat on-line, abych alespoň trochu něco uměl. Ale dokud nežijete v té zemi, tak se to moc nenaučíte. Nejvíc mi pomohlo, když jsem byl tady mezi kluky a slyšel jenom němčinu. Nějak jsem to odposlouchal. Řekl bych, že teď už se německy domluvím celkem v pohodě.
Související obsah
Do Wolfsburgu jste přestoupil v patnácti letech. Jak těžké bylo rozhodnutí odejít do zahraničí takhle brzy?
S rodinou jsme se přestěhovali do Prahy, když mi bylo třináct. Dva roky jsme tam byli jako celá rodina, ale pak jsme tam zůstali jen já se starším bráchou, což bylo pro celou rodinu náročné. Taťka přijížděl jen o víkendech, aby nás viděl. Jezdil čtyři hodiny tam a čtyři zpátky. Bydlení s bráchou mě připravilo na život v zahraničí. Byl to výborný krok.
Jste v Německu v kontaktu s dalšími českými hráči, třeba Adamem Hložkem, který vám je věkově blízký?
Nejsem. Jen po zápase s Augsburgem jsem se bavil s Tomášem Koubkem, prohodili jsme pár slov, ale s ostatními moc ne.
V juniorce Wolfsburgu plníte roli kapitána. Co to pro vás znamená, že jste se této pocty dočkal coby cizinec?
Stalo se to minulý rok v zimě, když jsme začínali druhou polovinu sezony. Přišel za mnou trenér Daniel Bauer z devatenáctky a řekl mi, že už jsem zralý na to být kapitán. Myslí si, že na to mám, abych tým vedl. Byla to pro mě čest, tím spíš, že jsem ze zahraničí, protože jsem neuměl zase tak dobře německy.
Kapitána děláte i v reprezentační devatenáctce. Jak se vám hraje pod trenérem Bejblem?
Trénujeme více formací, abychom byli variabilní. Můžu hrát většinu pozic ve středu, to je mi jedno. Když hrajeme naše klasické rozestavení 3-5-2, tak jsem na stejné pozici jako ve Wolfsburgu. Za to jsem rád a v březnu nás čeká velká výzva.
Wolfsburg na domácím hřišti prohrál s Lipskem 0:3. Na sestřih zápasu se můžete podívat zde:
TN.cz
Inzerát
Inzerát
Inzerát