Český fotbalový obránce Tomáš Petrášek se v neděli stal mistrem Polska. Jeho Raków Czestochowa získal jistotu prvenství tři kola před koncem, přitom když tam Petrášek v roce 2016 přišel, hrál tamní klub až třetí ligu. Raków od té doby postoupil až do první ligy, dvakrát vyhrál pohár a letos získal první titul v historii. Kapitán Tomáš Petrášek v rozhovoru pro TN.cz prozradil, jak probíhaly oslavy, co pro něj znamenal zisk kapitánské pásky i jaké má plány do budoucna, jelikož z Rakówa po sezoně s největší pravděpodobností odejde.
Jak velká je ta euforie po výhře titulu?
Je to úžasný. Pro mě je to cesta z třetí nejvyšší soutěže po titul mistra Polska, takže pro mě to je neuvěřitelná cesta. Strašně si toho vážím a samozřejmě jsem hrdý.
Poslední dvě sezony jste vždy vyhráli pohár, ale v lize skončili druzí. Co vám letos pomohlo k vysněnému titulu?
Myslím si, že jsme za ty poslední tři roky nabírali na síle. Dvakrát jsme skončili druzí, ale už loni byly ty ambice nejvyšší. Uteklo nám to, dvakrát jsme vyhráli pohár, který nám tedy letos utekl, takže jsme na double nedosáhli, ale tu nejcennější trofej jsme vyhráli a myslím si, že to je opravdu neuvěřitelný úspěch pro klub, a moc si toho vážím.
Titul jste si zajistili tři kola před koncem, takže v Polsku dominujete a mohli byste uspět i v Evropě.
Určitě. Když se podíváte na tabulku, tak ta převaha je veliká a také skóre máme perfektní. Dostali jsme jen dvacet gólů, což je v téhle fázi soutěže podle mě skvělá vizitka. Vstřelili jsme jich šedesát, takže to je opravdu vynikající sezona. V poháru jsme tři roky neprohráli. Patnáct zápasů v řadě jsme vyhráli. Je to soutěž, kde nemáte prostor na žádnou chybu. Jsme stále skromným klubem bez pořádného stadionu, ale ukazujeme, že každodenní konzistentní těžkou prací jsme schopní vyhrávat s těmi polskými velkokluby. Letos si myslím, že jsme připravení v Evropě příští sezonu zazlobit. To jsme ukázali už loni, když jsme svedli velký souboj se Slavií.
Vašemu týmu skvěle funguje obrana. Vy jste její pilíř a kapitán týmu, co to pro vás znamená?
Každá nula vzadu je naše perfektní vizitka. V Rakówě brání každý hráč, ta obranná fáze začíná už od útočníka, který přesně ví, co má dělat, a na tom našem herním projevu je to znát. Musíte si uvědomit, že fotbal hrajete z 98 % bez míče a ve fázi bez míče musíte být perfektně organizovaný. A když vám tohle funguje, tak je velká šance na úspěch. My jsme věděli, že když statisticky nebudeme dostávat góly, tak máme velkou šanci dosáhnout na něco velkého a letos se nám to konečně povedlo.
V týmu jste sedm let. Byl to důvod, proč jste dostal kapitánskou pásku? Přece jen jste cizinec v polském týmu.
Přesně si pamatuji na ten rozhovor, kdy mi to trenér Marek Papszun oznámil před první sezonou v Ekstraklase. Řekl mi, že budu kapitán, že si nedovede představit, že by to byl někdo jiný. To mě strašně potěšilo. Byl jsem na to velice pyšný, protože pořád jsem cizinec, což jsem mu řekl. Že je to pro mě velká věc, protože nejsem Polák. On mě ale přerušil a řekl: "Tomáši, já už tě ale jako Poláka beru, protože jsi tady, jsi náš." Já si toho vážím a hrdě se k tomu hlásím, protože je to můj druhý domov. Strašně rád na to vzpomínám, na ten pocit, že budu kapitánem.
Jak probíhaly oslavy a jak moc tím žije město?
V neděli nás přivítali fanoušci na stadionu po zápase, i když nám ten zápas nevyšel. Po cestě ze zápasu jsme sledovali v autobuse Legii Varšava, která to nezvládla, takže už v autobuse propukla obrovská euforie. Trochu jsme si dali na čas, loudali jsme se s tou cestou, takže fanoušci stihli včas přijít na stadion a krásně nás přivítali. Já už jsem tady pár oslav zažil, ale tohle bylo samozřejmě nejintenzivnější. A to byl teprve předkrm, protože ty hlavní oslavy na nás čekají po posledním zápase, kdy se znovu sejdeme s fanoušky na velkém náměstí v centru města a bude velká afterparty s rodinnými příslušníky a partnery. Tohle byl jen předkrm, přivítání fanoušky na stadionu a pak jsme šli na večeři a užili si to do ranních hodin, jak to má být po takovém úspěchu.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Máte před sebou ale ještě tři zápasy, takže to nebylo až tak velké slavení?
Bylo to vhodné k tomu, jak velký to je úspěch. Marek Papszun, který je na tu disciplínu a organizaci, prohlásil, že takový úspěch budeme oslavovat stejně dobře, jako jsme hráli celou sezonu. Takže i na něm bylo vidět, že to z něj spadlo. Pro něj to byl takový last dance, protože tady končí, takže to má takový krásný happy end. Napsali jsme tady krásnou historii. Já jsem jediný, kdo to s ním tady táhne od začátku, takže si to začínám uvědomovat. I v těch proslovech, které byly dost emotivní od majitele, tak i ostatní hráči si to uvědomili a pak za mnou chodili a gratulovali mi, že jsem opravdová legenda, a to mě dojímá i teď, když na to zpětně myslím.
Pro vás to byla asi poslední sezona v Rakówě. Máte už nějaké plány do budoucna?
Indicie jsou, a čím víc se blíží přestupové okno, tak se to začíná více hýbat. Já se soustředím na to, abych to tu dokončil, jak nejlépe to jde. Udělali jsme titul a máme před sebou tři zápasy. Mám nějaké drobné zdravotní šrámy, takže nevím, jestli do nich zasáhnu, ale to už je vedlejší. Myslím si, že jsem tady napsal nádhernou historii, a jestli mám skončit, tak není lepší moment, než je tento. Musím říct, že jsem skvěle připravený díky svému kondičnímu trenérovi Dominiku Kodrasovi z Českých Budějovic, který se mnou spolupracuje. On mě přivedl do takové formy, do které jsem ani nesnil, že bych se někdy dostal. Ukazuje to, že věk je jenom číslo. Já se v 31 letech cítím na absolutním vrcholu své kariéry a věřím, že tam je ještě prostor na další progres, takže se těším na novou výzvu. S partnerkou se na to těšíme, máme malého syna, takže mu možná chceme ukázat novou zemi, ale není vyloučeno, že zůstanu v Polsku a budu se bít o titul tady.
Takže uvažujete o Polsku nebo jiné evropské zemi, ale Česko nepřipadá v úvahu?
Návrat do Česka v tuhle chvíli není ve hře, protože nemám žádnou nabídku, takže se není o čem bavit. Ale moje sportovní ambice je teď opravdu vysoká, takže chci hrát v klubu s nejvyššími ambicemi. Chci být v klubu, který bude bojovat o evropské poháry. Uvidíme, kam mě osud zavane. Nechávám to na svých manažerech a uvidíme, co se po sezoně dohodne. Pojedu na krátkou rodinnou dovolenou a pak budu čekat, jaká ta výzva přijde.
Na začátku roku jste se stal tatínkem. Jak zvládáte tuhle roli?
Moje role otce začala tak, že pět dní po porodu jsem musel odjet na 21 dní do Turecka na soustředění, takže všechna čest před mou partnerkou, která je úžasná maminka našeho syna a dost často to nemá jednoduché. Fotbalový život je takový, jaký je, víkendy jsou takové, jaké jsou, a ona často musí být v cizí zemi sama. Takový je ale náš život, my to tak chceme, máme to tak rádi, takže jsem jí za to hrozně vděčný, že má tolik síly a energie, a nevím, kde to bere.
Vás by měla v létě čekat svatba, takže to vyšlo krásně, že to pro vás bude vyvrcholení mistrovské sezony.
Svatba musí počkat. Když jsme se dozvěděli, že budeme měnit angažmá, tak jsme si říkali, že uděláme krátkou dovolenou, odpočineme si a budeme čekat na to, kam se budeme stěhovat. Takže svatba je připravená, ale bohužel ji budeme muset přesunout. Svatba nám neuteče, ale teď se musíme soustředit na to, že se musíme někde zabydlet, což nebude jednoduché.
Titul minulý týden slavila i Neapol a slavilo se tam ve velkém: