Na první pohled jsou oba sporty maximálně odlišné, ale pravdou je, že toho mají mnoho společného. Šipky a MMA spojuje neskutečná show, stylové nástupy, ale také soustředění a trpělivost. Své o tom ví zápasník UFC David Dvořák, který šipkám propadl a při víkendovém Czech Darts Open v Praze byl hostem studia Nova Sport. Zde nabídl svůj pohled na rychle se rozvíjející sport a od Vítězslava Sedláka dostal šipky z jeho vlastní edice.
Jak se stane, že MMA zápasník propadne šipkám?
Je to pro mě nová zkušenost a mám radost, že tady mohu být. Jsem kluk z vesnice, kde jsme chodili hrát do hospody šipky, i když jen elektronické. Vztah tak k tomuto sportu mám. Dokonce mám doma elektronické šipky a občas si zahraju. Baví mě to a líbí se mi, jak člověk musí být trpělivý a trefit přesně jedno místo, které chce. Je fajn to sledovat a vidět, jak šipky rostou stejně jako MMA.
Co mají oba sporty společného?
Spoustu věcí, hlavně co se týká trpělivosti a soustředění. Šipkaři se podle mě zaměřují na různé vizualizace a dechová cvičení. Jsem typ zápasníka, který čeká na soupeřovu chybu, a takové je to podle mě i v šipkách. Počkat si na správnou chvíli a trefit co potřebujete.
Jak se cítíte, když český šipkař baví publikum a vlévá vám energii do žil?
Měl jsem husí kůži, i když jsem to viděl z televize. Připomnělo mi to pocity, když si pustím záběry z Nagana a Petr Svoboda dal ve finále gól.
Kdo je váš oblíbenec?
Číslo jedna je Karel Sedláček, nemůžu říct nikoho jiného. V televizi jsem však vždy nejvíc sledoval van Gerwena.
Jaké máte pocity, když jste viděl Michaela van Gerwena v akci?
Je to neuvěřitelné a moc jsem si užíval každou minutu jeho zápasu.
Kdybyste měl možnost, šel byste se s ním vyfotit?
Normálně za lidmi nechodím, ale pokud bych jej někde odchytnul, tak bych šel.
Na co byste se jej zeptal u večeře?
Snažil bych to směřovat někam, na co se neptají všichni ostatní. Hodně by mě zajímaly věci kolem psychologie, vizualizace a soustředění. Také bych se zeptal, jak rád tráví volný čas, když není mezi šipkaři a odpočívá.
Pracujete s nějakým sportovním psychologem?
Hodně se sám vzdělávám, ale mám také svého mentálního kouče, s nímž se připravuji už dva tři roky na všechny zápasy. Hrozně mi pomáhá, protože hlava je víc než polovina toho, co se naučí tělo. Na tréninku se můžu sebevíc nadřít, ale když půjdu se špatnou hlavou do zápasu, nemám šanci vyhrát.
V červnu vás čeká v Kanadě další souboj. Budete mít prostor vzít si s sebou šipky, které vám věnoval Vítězslav Sedlák?
To úplně ne, protože budu hodně vyšťavený, ale rozhodně se chci po návratu stavit a zahrát si.
Jak často hrajete?
V současné době hodně málo, spíš výjimečně. Loni jsem si zahrál třeba jednou za dva dny doma, ale pouze sám, protože se ke mně nikdo nepřidá.