Inzerát
Rozhovor, co má koule: Na český rekord jedině s kávou a ponožkami, říká Staněk
V březnu zazářil na halovém mistrovství světa a z Istanbulu přivezl stříbro. Teď už ale nejlepší český koulař Tomáš Staněk vyhlíží začátek venkovní sezony. Cíle jsou jasné – rok před olympiádou sesbírat co nejvíce zkušeností proti světové elitě, a když se zadaří, vylepšit český rekord. Podívejte se na rozhovor s českým koulařem, kterému nevadí, když místo vrhu řeknete hod.
Inzerát
Inzerát
Házíte si s tou koulí (7,26 kg), jakoby nic nevážila. Jak často ji máte v ruce?
Většinou každé dva dny. Dělám to skoro 20 let, tak jsem na ni zvyklý.
Zkrátka máte koule?
Musím mít.
Tahá vás za uši, když někdo řekne "hod" místo "vrhu" koulí?
Vůbec. My také říkáme, že jdeme házet. Jde to lépe přes pusu a je to hovorovější. Na pravidla a normy si úplně nehrajeme a nevadí nám to.
Víte, jak to je. Vodáci jsou hákliví na rozdíl mezi veslem a pádlem, v tenise raketa není pálka a každý badmintonista vám řekne, že nehraje s košíčkem, ale s míčkem…
U nás je to jedno. Důležité je, že je to koule a nikdo si to neplete s míčkem. Přeci jen to má sedm kilo a dá práci to zahodit. Ale házet nebo vrhat, to je úplně jedno.
Jaké máte cíle na letošní sezonu?
Hlavně navázat na dobrou halovou sezonu a konečně překonat 22 metrů, když se to nepovedlo loni. Důležité bude po tréninkovém procesu navázat závodně, rozzávodit se, zvyknout si na kluky ze světové špičky a vybičovat se k dobrým výkonům.
Související obsah
Myslíte už na olympiádu v Paříži v roce 2024?
Myslím na to asi jako každý jiný. Mám velikou radost, že je to v Evropě. Po Riu a Tokiu je to klima, které je nám blízké a nemusím si na něj zvykat. A je to i blízko. To všechno nám nahrává do karet, aby se to povedlo.
Už jste do tréninku zařadil hodiny francouzštiny?
To rozhodně ne. Na střední škole jsem chodil do třídy s francouzštináři, a když jsem je slyšel, jak se na to učili, tak to nebyl úplně můj šálek kávy.
Víte třeba, jak se řekne francouzsky vrh koulí?
To vůbec netuším, ale až si budu hledat výsledky, tak se tím nějak prokoušu.
Místo máte jisté, nebo se ještě musí kvalifikovat?
Ještě máme kvalifikace. Ostrý limit máme, myslím, 21,50, minimálně na mistrovství světa. Bez tohohle výkonu by tam v současné konkurenci nemělo smysl jezdit. Já limity extra neřeším. Chci házet co nejlépe a ideálně k těm 22 metrům a dál, aby mělo smysl bojovat s těmi nejlepšími.
Plánujete letos překonat váš vlastní český rekord 22,01 metru?
Nejsem věštec, ale hrozně bych si to přál, protože už je strašně "vousatej". Myslím si, že jsem se posunul natolik, že ho mohu překonat.
Stovka pod deset sekund ve sprintu byla dlouho meta, o které se říkalo, že nejde překonat. Je ve vrhu koulí něco podobného? Myslíte si, že trénink a možnosti lidského těla jdou tak kupředu, že se bude jednou házet třeba 25 metrů?
To si nemyslím. Kruh je malý, máte omezené možnosti. Třeba Ryan Crouser měl k dispozici diskařský kruh, který je o nějakých 10–12 centimetrů v průměrů větší, tak ten by asi k těm 25 metrům byl schopný hodit. Fyzické parametry, a musíme brát, že je výjimečná generace koulařů, hrají roli, ale musíte se vejít do kruhu. 23 metrů byl svěťak přes různé doby a ty 2 metry jsou hrozný rozdíl. Když někdo hází 21 metrů a myslí na 23 metrů, tak ty 2 metry jsou ne rozdíl třídy, ale pěti tříd.
(světový rekord drží Ryan Crouser, který v roce 2021 hodil 23,37 metru, pozn. red.)
Hodně času trávíte v posilovně. Dřepnete čtvrt tuny. Nelákají vás silové závody nebo třeba závody strongman?
Asi by mě to bavilo, ale ne soutěžně. Cviky, co dělají, děláme i v tréninku, ale spíš by mě bavilo zkusit si závody ve vzpírání nebo něco takového. Tím, že jejich cviky docela dobře ovládám, tak bych se úplně nestyděl s nimi závodit. Ale převracení pneumatik a tahání náklaďáků asi není úplně pro mě.
Související obsah
Máte nějaké rituály, oblíbené jídlo, které nesmí chybět, nebo něco podobného, bez čeho se v den závodu neobejdete?
Snažím si před závody vždy dát těstoviny a dobré kafe nesmí chybět, protože jsem trošku kafař. A procházka, ta mi sedne. Vždy v den závodu jdu po snídani třeba kilometr a půl, abych jen nelenošil. Když jen ležíte na hotelu, tak tělo není v té správné tenzi.
Něco dalšího?
Rituály, plyšáky nebo deset let stejné trenky nemám. Ale kdybych měl jiné ponožky, než ve kterých se mi dobře hází, tak z toho bych byl nesvůj. Musím se cítit komfortně a připravit si to tak, jak mi to vyhovuje. Za těch X let, co to dělám, už vím. Ale že bych se křižoval při západu slunce, to ne.
TN.cz
Inzerát
Inzerát
Inzerát