Pražským Bohemians fandí nejedna česká celebrita. Jedním z velkých fanoušků je i frontman kapely Olympic Petr Janda, který je ze současného týmu nadšený. Jak se ale k celku od Botiče dostal, jak to vidí dál a jakou vtipnou příhodu má s legendou klubu Antonínem Panenkou? O tom se rozpovídal v exkluzivním rozhovoru pro TN.cz.
"Naprosto přesně si pamatuji den, kdy zazvonil otec mého spolužáka, který se zeptal mého táty, jestli mě a bráchu může vzít na fotbal. A já šel prostě na fotbal. Nevěděl jsem, že jdeme na Bohemku. Tak jsme tam došli, koupili si za korunu lístek a stáli jsme v místech, kde jsou dneska ultras. To mi bylo asi 9 let. Od té doby na Bohemku chodím," popsal své fanouškovské začátky Petr Janda.
Ten s Bohemians zažil těžké chvíle, díky kterým si více váží poslední sezony, ve které pražský celek obsadil skvělé čtvrté místo. "Byl jsem zvyklý, že Bohemka hrála o udržení. Pamatuji si, jak před nějakými 15 až 20 lety spadla Bohemka až do třetí ligy. Všichni jsme byli zoufalí. Na stadionu to vypadalo jak na nějakém vesnickém plácku. Všechny reklamy tenkrát zmizely a nikdo o nás neměl zájem. My jsme tomu ale pořád věřili," pokračoval frontman kapely Olympic.
"Teď přišel trenér Veselý a udělal s Bohemkou neuvěřitelné věci. Nevím, jak to dokázal, ale dá se na ni konečně koukat. Při předešlých trenérech se na to koukat prostě nedalo. Já měl někdy takový vztek, že jsem chtěl jít o poločase domů. Hráli jenom zanďoura, nikdo neútočil a všichni čekali jen na to, kdy dostanou gól. Bylo to otřesné. Veselý to popadl za správné koule a i díky němu byla Bohemka teď tak vysoko," chválil současného kouče 81letý Janda.
"Myslím, že trenér Veselý bude pokračovat v útočném fotbalu. A pokud to půjde, tak si myslím, že můžeme být třeba i třetí. I teď k tomu bylo blízko," myslí si pražský rodák. Ten je nadšený z toho, že Bohemians jsou po 36 letech zpět v pohárové Evropě. "Bude to hrozně těžké. Uvidíme, co na ně vymyslí. Je škoda ztráty Ďolíčku, ale Bohemce se v sezoně víc dařilo venku. Třeba v tom bude pokračovat. Na Spartu asi nepřijde tolik lidí a stadion nebude tak zaplněný. Jsem na to zvědavý. Pokud budu mít volno, tak určitě přijdu. Je ale úžasné, že je Bohemka v Evropě a konečně jim to ukáže. I když prohrajeme, tak to bude perfektní," těší se na souboje s Bodø/Glimt Janda.
Jak často se slavný hudebník do Ďolíčku dostane a jaký je vlastně fanoušek? "Na Bohemku chodím třeba na každé druhé utkání, záleží, jak mám čas. Letošní ročník byl naprosto ojedinělý a neuvěřitelný. Doufám, že to bude mít pokračování, i když vím, že to bude strašně těžké," řekl několikanásobný držitel Zlatého respektive Českého slavíka.
"Jsem bláznivý fanda. Když dáme gól, tak já úplně ztratím vědomí. Vyskočím, bouchám pěstičkami do nebe a křičím. K mému věku to asi úplně nesedí, ale já si prostě nemůžu pomoct," popsal s nadšeným hlasem a se smíchem Janda.
"Bohemka je prostě srdcovka a nikdy bych nedokázal fandit jinému týmu. I kdyby mě platili. I kdyby Bohemka hrála okresní přebor, tak jí budu fandit. Pamatuji si, když byly Bohemky asi tři. Vzpomínám si, když jsme byli na Strahově a hráli jsme se Střížkovem. Oni měli zelený dres s klokanem a my měli nějaké žluté triko. Já nemohl ani křičet 'Bohemka do toho'. Já myslel, že tam umřu. Navíc jsme tam tenkrát remizovali. Byla to hrůza a bylo to, jako když vás ještě řežou do otevřených ran. Díky bohu už je to za námi, Bohemka se vzchopila a je to teď špičkový český klub," zavzpomínal Janda.
Ten má s klubem svého srdce také několik vtipných historek. "Chodil jsem do party klubu ve Slovenské ulici, kam kluci z Bohemky chodili tajně popíjet. Tehdejší trenér je strašně honil. Občas je tam načapal a byl to vždycky hrozný průšvih," smál se Janda. Nejvíce ale vzpomíná na příhodu se svým velkým kamarádem Antonínem Panenkou.
"Před lety slavil Tonda 70 let. Má to v prosinci, kdy jsou klubové oslavy. Já měl ještě předtím sraz s dcerou, která mi chtěla představit svého chlapce, kterého si pak brala. Povídali jsme si a on najednou vytáhl flašku, že je to pro mě jako dárek. Pak jsem přešel do hospody za Tondou, který stál hned ve dveřích. Hned na mě spustil, že jsem zlatý, že moc děkuje za flašku a vytáhl mi ji z ruky. Řekl, že ji rovnou rozlije, že ji přece neponese domu. Doteď vlastně neví, že ta flaška vůbec nebyla pro něj. Já měl ale hroznou radost, že jsem se jí zbavil, protože doma vůbec nepiju a stejně bych ji někomu dal," dodal na závěr Janda.
Petra Janů a Petr Janda promluvili o svém vztahu: