Jméno Luca Nardi znali do noci na úterý asi jen největší tenisoví fajnšmekři, ale to se nyní změnilo. Ital, kterému patří až 123. místo v žebříčku, dokázal v Indian Wells porazit světovou jedničku Novaka Djokoviče. Srb je přitom jeho velkým vzorem, Djokovičův plakát má v ložnici a nedokázal si představit ani vzájemný zápas, natož výhru.
20letý Luca Nardi prožívá chvíle, o kterých se mu ani nezdálo. V Indian Wells hrál kvalifikaci, kde ve finále padl s Davidem Goffinem, ale díky odhlášení Argentince Etcheverryho se dostal do hlavní části jako lucky loser. V prvním kole měl volno, ve druhém na jeho raketě skončil Číňan Č'-čen Čang a ve třetím se postavil světové jedničce Novaku Djokovičovi.
Toho dokázal porazit ve třech setech a stal se vůbec prvním lucky loserem, který dokázal Djokoviče vyřadit. "Úžasný pocit. Já si ani nedokázal představit vůbec hrát takový zápas proti němu, a teď jsem ho ještě porazil. Je to pro mě splněný sen," zářil Nardi na tiskové konferenci.
Poslední zápas před Indian Wells odehrál Nardi před měsícem v Indii, kde nestačil na domácího Ramkumara Ramanathana, který je až v páté stovce žebříčku. "Myslím, že před tímto večerem mě nikdo neznal. Myslím, že tohle je zázrak. Jsem 20letý týpek, který je stý na okruhu a právě porazil Novaka. Šílené," hodnotil ještě na kurtu.
Na následné tiskové konferenci odpověděl i na dotaz jednoho z novinářů, zda má stále v ložnici na dveřích vylepený plakát právě s Djokovičem. "Ano, mám. A každý den, když jdu spát, tak vidím Novaka. Mám ho tam a nechám si ho tam," odpověděl s širokým úsměvem na tváři.
"Tohle si nikdo nedokáže představit. Já byl asi třetí lucky loser, takže už jen to mě překvapilo, že jsem se dostal do turnaje. Navíc jsem nikdy neporazil hráče z první padesátky, nevím, co k tomu mám říct," nechápal, čeho se vlastně dočkal.
To dokazuje i jeho reakce na to, co říká na Tommyho Paula (se kterým se utká v osmifinále, pozn. red.): "Co s Tommym Paulem? Já hraju proti němu? Já fakt nevím, já jsem na los nekoukal." Když už pochopil, o čem je řeč, tak prozradil, že se mu Američanův styl líbí a že se na něj se svým týmem pokusí co nejlépe připravit.
Co ale Nardimu pomohlo k překonání světové jedničky? Mladý Ital si myslí, že měl jen jednu výhodu: "Je mi 20, a když jsem vyrůstal, sledoval jsem jeho zápasy. Takže jsem ho sledoval alespoň deset let a myslím, že moje jediná výhoda byla, že on mě nikdy neviděl hrát."