Inzerát
Koulař Staněk o OH, malém synkovi a zálibě ke kávě: Vše směřuju k Paříži
Jednou z medailových nadějí na blížící se olympijské hry v Paříži je mistr světa ve vrhu koulí Tomáš Staněk. V exkluzivním rozhovoru pro TV Nova prozradil, jak se na svoji třetí účast pod pěti kruhy připravuje, ale také poodkryl soukromí, když promluvil o malém synkovi a své zálibě ke kávě.
Inzerát
Inzerát
Jak s odstupem času hodnotíte halové mistrovství světa v Glasgow?
Pozitivně ne. Tak to holt ale je, některé závody se povedou, některé ne. Více jsme se soustředili na letní sezónu. Jsem rád, že jsem vydržel zdravý, příprava se povedla a je na co navazovat. Během halovky jsem hodil 21,47, ale závody nebyly takové, jaké bych si přál.
Čeká vás soustředění. Kam odlétáte a co vás tam všechno čeká?
Bude to tradičně na 4,5 týdne do Jihoafrické republiky. Čeká mě tam peklo, spousta tréninků, spoustu dřiny. Těším se na to, protože je olympijský rok a je potřeba položit pořádný základ. Je to pro nás základní kámen přípravy. Připojíme se k ostatním sportovcům. Je to tam takový správný lágr na trénování. Těším se i na teplo a sluníčko.
Jak trávíte poslední dny před odletem?
Měl jsem pět dní volno. S rodinou jsme byli na Šumavě. Odpočíval jsem a pomáhal ženě s malým, víc než obvykle. Teď jsem zase naskočil do tréninkového procesu.
Související obsah
Jaký byl kvalifikační limit na olympiádu a kdy se vám ho podařilo přehodit?
Ostrý limit je 21,5 m. Jelikož je takhle přísný, tak se dá kvalifikovat i přes ranking, ale mně se ho podařilo hodit hned v úvodu loňské venkovní sezóny a pak ještě asi třikrát nebo čtyřikrát, takže z tohoto pohledu jsem to měl vyřešené.
Co vás ještě čeká za závody?
Vzhledem k tomu, že tam máme ještě měsíc před olympiádou mistrovství Evropy, tak se vrátíme z Afriky 16. dubna a o týden později letíme na Tenerife, protože tady bude možná špatné počasí. Tam budeme dolaďovat detaily a formu. Pak bude Zlatá tretra a mistrovství Evropy v Římě.
Jak se vyrovnáváte s nervozitou před závody? Máte ji vůbec?
Jak kdy. Míchá se to s těšením na závod. Když máte formu a všechno se povede, tak o to je sladší jít do závodu. Můžete prodat to, co jste natrénovali. Nervozita to asi není.
Jedete na svoji třetí olympiádu. Bude to do třetice všeho dobrého?
Já doufám, že jo, protože když jsem byl v Riu, tak jsem byl bohužel zraněný. Do Tokia jsem odjížděl tak napůl zraněný a všechno to byly daleké destinace. Byly tam časové posuny, během Tokia byl navíc covid, tak se řešily jiné věci, které už naštěstí máme za sebou. Teď se těším, protože to je 1,5 hodiny letadlem, naše časové pásmo, naše klima, takže to, na co jsme zvyklí. Jsem i vyspělejší, než jsem byl v Riu.
Jak jste se k tomu sportu vlastně dostal?
Hlavně přes bráchu. Na gymnáziu začal dělat desetiboj. Koukali jsme na Zlaté ligy, měli své hrdiny, fandili jsme Romanovi Šebrlemu a Tomáši Dvořákovi. Já jsem potom začal s diskem a krikeťákem. Ve 22 letech se to vykrystalizovalo na kouli.
Související obsah
Jak jste trávil dětství? Sportovali jste s bráchou hodně?
Chodili jsme na základku na Barrandov, která byla sportovní, takže jsme k tomu měli velmi kladný vztah. Na Šumavě jsme létali na kole, koupali se, plavali, takže správné pohybové dětství. Naštěstí nebyly žádné sociální sítě nebo youtube, tudíž jsme koukali na přenosy z mistrovství světa. V zimě jsme jezdili bobovat a lyžovat. O to snazší bylo se uchytit v profesionálním sportu.
Měl jste vzor, ke kterému jste vzhlížel?
Stoprocentně. Vyrostli jsme na éře Karla Poborského a Pavla Nedvěda. Potom jsem fotbal přestal mít rád a zase jsem přesedlal k Jaromíru Jágrovi, Martinu Strakovi. Potom Tomáš Dvořák, Roman Šebrle. Míchalo se to, ale z těch hrdinů by se nějaká školka dala naplnit.
Máte malého synka. Plánujete už, jaký sport by pro něj byl nejideálnější?
To určitě neplánujeme, protože mu je osm měsíců. Má spoustu věcí před sebou. Minulý týden se nám začal plazit. Z toho máme radost, ale je to taky starost (směje se). Vypadá živě, takže předpoklady asi bude mít. Žena skákala do výšky a dělala taky víceboj, tak něco v genech asi bude, ale uvidíme, jestli se netrhne někam do vědy.
Jak jste se připravoval na narození syna? Učil jste se přebalovat?
To jsem se neučil. Spíš jsem čekal, s čím přijde žena a co mě naučí. Moje mamka je taková pečovatelka, tak jsem čekal, že mě to naučí. Pak jsem to okoukal od ženy. Dnes je to už celkem v pohodě. Umím koupat a přebalit. Tím se snažím ženě pomoci.
Narodil se v červenci, tedy v době, kdy míváte dost napilno. Věřím, že jste chtěl být doma. Jak jste to zvládal?
Narodil se, když jsem přejížděl během závodů z Maďarska do Polska. Ráno jsem se probudil a viděl jsem ho na fotce. Bylo to takové specifické období, že tu je někdo malý navíc. Sžili jsme se, když jsem měl po sezóně a měl jsem čas na malého.
Jak si užíváte roli otce?
Je to potěšující, trochu závazek. Už to není takové křehké mimino. Můžu si s ním létat, různě hrát a nebojím se tolik, že bych mu ublížil.
Související obsah
Co děláte nejraději ve volném čase? Kolik ho vůbec zbývá?
Trénuji pondělí až sobota. Volno mám jen v sobotu odpoledne a v neděli. Je to složité. Nejraději asi odpočívám, protože toho mám dost, a když máte jeden den volný, tak tělo můžete dát do kupy. Snažíme se trávit čas v přírodě. Když je času více, tak jedeme na Šumavu. Rád si dám i dobré kafe.
Káva je vaše speciální záliba, že? Rozveďte nám to.
Je to můj hlavní koníček. Mám to provázané s jídlem. Mám za sebou hotelovku a tam mě to díkybohu navedlo. Jako koulař musím jídlo dost řešit. V Africe si vaříme během soustředění. Postupem času se to přesunulo i do toho kávičkování. Domluvil jsem se se známým a pořídil jsem si profesionální espresso mašinu domů. Začal jsem objevovat různé kávy. Pak jsem viděl latte art, tak jsem si začal jen tak ze zvědavosti kreslit. Je to můj volnočasový koníček.
Co je pro vás nejvyšší meta?
Asi mám v hlavě ten olympijský cíl. Chtěl bych házet ve finále. Otcem jsem se stal, barák jsem postavil, strom zasadil. Po této stránce mám splněno. Směřuju to k Paříži.
TN.cz
Inzerát
Inzerát
Inzerát