Kaloč po finále DFB-Pokalu: Neskutečné. Takové zápasy jsem sledoval jen v TV

Jakub Martinovský

26. 5. 2024, 10:24

Český záložník Filip Kaloč má za sebou největší zápas své fotbalové kariéry. Ve finále DFB-Pokalu nastoupil proti Leverkusenu, který suverénně vyhrál nejvyšší německou soutěž. Jeho Kaiserslautern sehrál s velkým favoritem důstojnou partii, ale nakonec těsně prohrál 0:1. Mladý fotbalista hovořil v rozhovoru pro TV Nova o svých pocitech.

Máte za sebou finále DFB-Pokalu. Převládá smutek, nebo radost z toho, že jste odehrál takový zápas?

Myslím, že obojí. Prohráli jsme jenom 0:1, ale nemyslím si, že bychom příště měli proti Leverkusenu větší šanci, než když hrál o deseti. Mohli jsme vytěžit víc, ale Leverkusen ukázal kvalitu, proč vyhrál Bundesligu a 51 zápasů neprohrál. Na jednu stranu smutek, ale na druhou časem oceníme, co jsme dokázali. 

Váš trenér před zápasem říkal, že jste největší outsider v historii DFB-Pokalu. Cítili jste se tak?

Abych pravdu řekl, doteď jsem Německý pohár nesledoval, tak nevím, jestli jsme byli největší outsider. Věděli jsme, že nemůžeme nic ztratit. Všichni očekávali, že Leverkusen vyhraje v Evropské lize a potom i s námi. Šli jsme do toho s tím, že se porveme a dáme do toho všechno. Na druhou stranu jsme ve druhém poločase asi jen jednou vystřelili na branku, a to se těžko vyhrává takový zápas. 

Leverkusen hrál víc než poločas v deseti. Nemrzí to o to více? 

Kdybychom věděli, že můžeme hrát jako Atalanta, která je 90 minut presovala, tak tak hrajeme. Řekli jsme si, že ty hráče nahoře mají strašně rychlé, to se nedá chytat. Viděli jsme to na videu. Zkusili jsme zalézt a počkat si na ně. Ve druhé půlce i v deseti podrželi balón a bylo to těžké. Byla to trochu hektika. Už jsme nevěděli co by. Mohli jsme využít nějakou standardku, ale oni mají vysoké hráče. 

Související obsah

02:39

Leverkusen slaví double. Bayer přetlačil Kaiserslautern nejtěsnějším rozdílem

25. 5. 2024 Aleš Skok A. SKOK

​Během zápasu to vypadalo, že hrajete na domácím stadionu. Jak jste vnímal podporu fanoušků?

Neskutečné. Měl jsem tady kamarády z Ostravy a psali mi, že ve městě jsou všichni jenom v našem triku. Bylo jich tu snad 50 tisíc a na stadionu 25 tisíc. Něco neskutečného. Užívám si to. S Českem se to vůbec nedá srovnat. Ve městě všichni žijí fotbalem. Když jdeme na jídlo, všichni mě oslovují. Kdybyste mi čtyři měsíce zpátky řekl, že tu budu hrát takový zápas, tak tomu nevěřím. Na takové zápasy jsem se díval v televizi. 

Šli jste do finále uvolněnější díky tomu, že jste se vyhnuli baráži o 2. Bundesligu? 

Dokud jsme nevěděli, že jsme zachránění, tak jsme na finále vůbec nemysleli. Naše priorita byla záchrana, protože klub i fanoušci si to zaslouží. Kvalita tam je. Jsem rád, že se to podařilo. 

V Kaiserslauternu se během sezóny vystřídali tři trenéři. Na konci jste měli legendárního Friedhelma Funkela. Jaká je to pro vás zkušenost?

Pro mě určitě velká. Snažil jsem se ho poslouchat. Moc jsme se nedomluvili, protože německy neumím, takže mi to překládali. Je to velké jméno v Německu. Ani nevím, kolikrát postoupil ze druhé ligy do první a i zachraňoval. Donesl do klubu klid. I když jsme měli dvě tři porážky v řadě, byl neuvěřitelný. Věřil nám od začátku. Jsem rád, že jsem si pod ním mohl zahrát. Uvidíme, co nová sezóna. Ten klub zázemím, stadionem, fanoušky do 2. Bundesligy patří, ne-li do první.