V úterý večer vstoupí čeští fotbalisté do mistrovství Evropy. V samostatné historii se jedná už o osmý evropský šampionát. V důležitém prvním utkání turnaje vyzvou Portugalsko, což může napovědět, jak se bude základní skupina vyvíjet. Statistika těchto zápasů je ale záporná. Hráči se lvem na prsou ke čtyřem prohrám připojili tři vítězství. Historie ale praví, že případný úspěch nebo neúspěch ještě nemusí pro vývoj turnaje znamenat nic zásadního.
První mistrovství Evropy po rozpadu Československa odehráli Češi v roce 1996. Tehdy je v Anglii čekala podobně těžká zkouška jako letos. Německo přijelo na šampionát s těmi největšími ambicemi, což bylo vidět už na hřišti. Svěřenci trenéra Vogtse vstřelili v prvním poločase dva slepené góly a vedení 2:0 si udrželi až do závěrečného hvizdu. I přes porážku se ale Čechům podařilo ze základní skupiny díky skalpu Itálie a remíze s Ruskem postoupit. A nakonec došli až do finále, kde v prodloužení nestačili opět na Německo.
O čtyři roky později se začínala tvořit zlatá generace české reprezentace. Národní tým posbíral v kvalifikaci plný počet bodů, a tak byl před šampionátem důvod k optimismu. Los základní skupiny byl ale nemilosrdný. Na úvod čekali domácí Nizozemci. Češi sice byli po většinu zápasu lepším týmem, ale nedokázali proměňovat šance, a tak přišel v 89. minutě krutý trest. Ronald de Boer upadl po kontaktu s Jiřím Němcem a rozhodčí Collina nařídil hodně spornou penaltu. K té se postavil Frank de Boer a suverénně proměnil, kvůli čemuž svěřenci trenéra Chovance prohráli. Porážku si následně připsali i s Francií a výhra nad Dánskem znamenala jen třetí místo ve skupině.
Zdánlivě snadného soupeře měli Češi na úvod Eura v roce 2004. Lotyšsko mělo pro hvězdami nabitý kádr znamenat chutné sousto. Outsider se ale dostal v nastavení prvního poločasu do překvapivého vedení, a tak museli hráči se lvem na prsou zápas otáčet. To se nakonec díky gólům Baroše a Heinze podařilo a Češi vyhráli 2:1. V základní skupině poté přehráli ve famózním duelu i Nizozemce a nakonec Němce. S turnajem se nakonec rozloučili v semifinále po smolné porážce s Řeckem.
Rok 2008 je příkladem toho, že výhra v prvním zápase nemusí znamenat postup ze skupiny. Na úvod turnaje si končící generace pod vedením Karla Brücknera poradila se Švýcarskem díky gólu Svěrkoše. Následně ale přišly porážky s Portugalskem a Tureckem, a tak Češi skončili na třetí, nepostupové pozici.
Přesný opak se ale stal o čtyři roky později. V Polsku vedl tým trenér Bílek a po prvním zápase se na něj a jeho svěřence snášela velká kritika ze strany médií a veřejnosti. Češi na úvod schytali debakl 1:4 od Ruska, čímž ale ze sebe paradoxně shodili veškerý tlak. Po výhrách nad Řeckem a domácím Polskem postoupili do čtvrtfinále, kde nestačili na Portugalce. I tak se ale turnaj hodnotil zpětně pozitivně.
Hodně těžké sousto na začátek turnaje měli Češi v roce 2016. Hvězdami nabité Španělsko bylo velkým favoritem, ale dlouho se nemohlo gólově prosadit. Když už to vypadalo, že národní tým vytěží ze zápasu cenný bod, pověsil se do vzduchu Gerard Piqué a nekompromisní hlavičkou zařídil týmu z Pyrenejského poloostrova vítězství. Ve druhém zápase sice Češi vykřesali naději na postup remízou s Chorvatskem, ale ta byla následně uhašena prohrou s Tureckem 0:2.
Ještě v živé paměti máme všichni poslední evropský šampionát a krásný gól Patrika Schicka do sítě Skotska, kterým český tým nastartoval k výhře 2:0. Ukázalo se to jako klíčový moment v boji o postup ze skupiny, ve které Češi následně remizovali s Chorvatskem a těsně nestačili na budoucího finalistu Anglii. V osmifinále se poté podařilo po povedeném výkonu vyřadit silné Nizozemce, ale Dánové už znamenali pro český tým v boji o semifinále konečnou.
Francie je pro mě jeden z favoritů, tvrdí Čech: