Na tréninku mu v uších duní český rap, úzkostlivě dbá na sérii rituálů a ze svojí první medaile byl jako kluk tak nadšený, že s ní spal. Teď rychlostní kanoista Martin Fuksa vstřebává svůj životní úspěch – olympijské zlato z Paříže. Přitom kdysi začínal jako hokejista.
Soukal nohy do bruslí, klouzal po ledě a hokejkou kvedlal s pukem. Láska k hokeji Fuksovi vydržela do deváté třídy. "Hrál jsem ho i na počítači a viděl jsem se v NHL," vzpomínal před časem pro Český olympijský výbor.
Že to u něj nakonec vyhrála rychlostní kanoistika? Aby ne, narodil se v Nymburce do vodácké rodiny. V kanoi jezdil dědeček Josef i táta Petr, jenž závodil v olympijské Atlantě 1996. A je to právě Petr Fuksa starší, kdo syna trénuje dodneška.
"Táta je velký srdcař, který na loděnici tráví veškerý čas. Pořád přicházejí nové děti a on se to každého snaží naučit," řekl Fuksa junior pro web Red Bullu.
Kanoistika pro něj nejdřív byla koníčkem, ovšem z hobby se nakonec stalo zaměstnání. "Taťka ani děda na mě netlačili, prostě to tak vyplynulo," vyprávěl Fuksa.
Paddling to gold! ?
— Paris 2024 (@Paris2024) August 9, 2024
Martin Fuksa wins the men's single canoe 1000m event in 3:43.16, breaking the Olympic record. Gratulujeme! ??
-
La pagaie vers l'or ! ?
Martin Fuksa remporte l'épreuve du canoë monoplace 1000m en 3:43.16, battant ainsi le record olympique. Félicitations ?… pic.twitter.com/L0YqaQkY87
Ve dvaadvaceti se v Miláně poprvé stal mistrem světa, což pak ještě dvakrát zopakoval: v roce 2017 doma v Račicích a loni v Duisburgu. Loňskou sezonu měl vůbec hodně povedenou, na singlkanoi vyhrál všechny závody. Včetně posledního Světového poháru v Paříži, kde si osahal olympijskou trať. A taky si s bratrem Petrem prošel město, aby je to nelákalo během her.
Loni v květnu se stal tátou dcery Emily a od té doby vyhrává medaile pro ni. "Jsem cílevědomý, mám sebevědomí a hlavně vím, že jsem prakticky všechny své možné soupeře už někdy v minulosti porazil," poznamenal Fuksa. V civilu platí za vyhlášeného kliďase, jeho oblíbeným slovem je pohodička.
Na každý závod si bere stejné oblečení, do lodi nasedá pokaždé na tom samém místě a utírá ji zásadně ve směru odpředu dozadu: "Aby to šlo po srsti."
Ačkoliv pravidelně sbíral medaile na mistrovství světa i Evropy, olympijská placka mu dlouho unikala. V Riu 2016 byl pátý na kilometru a devátý na dvoustovce, před třemi lety v Tokiu zopakoval páté místo na kilometru a s bráchou Petrem skončil desátý na deblkanoi. Letos v Paříži dojeli sedmí, a když slavnější z bratrů Fuksů po triumfu na singlu dostal zlatou medaili, vesele kroutil hlavou. V jednatřiceti se vyškrábal na vrchol – a ještě u toho překonal olympijský rekord.