Česká florbalová reprezentace jela na mistrovství světa do Malmö s jasným cílem, kterým bylo uhrát zlatou medaili. Jenže sen se rozplynul v semifinále a Češi se tak museli smířit s bojem o bronz. V něm porazili Lotyšsko 8:2 a dvěma góly se na vítězství podílel útočník Marek Beneš, který na šampionátu kvůli zranění kolena málem vůbec nestartoval.
Jak chutná bronzová medaile? Nevypadalo to na konci úplnou euforii, je tam pořád více zklamání ze semifinále?
Pocity jsou trošku smíšené. Kdybych to měl hodnotit komplexně, tak je tam více zklamání. Jsem ale samozřejmě rád, že jsme to dnes zvládli, protože medaile není samozřejmost. Jsem hlavně rád kvůli lidem, kteří sem přijeli. Museli jsme prostě vyhrát, i když to bylo psychicky docela náročné, soupeř neměl co ztratit a hodně bránil. Nakonec jsme to zvládli a s tím je spokojenost.
Jak to v týmu vypadalo po sobotní porážce?
Včerejšek byl dost individuální. Byl to hodně nepříjemný večer. Každý to vstřebával trošku jinak, ale opravdu to bylo nepříjemné. Řekli jsme si ale, že až dneska vstaneme, tak to hodíme na nějakou dobu za hlavu, což jsme udělali. Dokázali jsme přepnout.
Dali jste rychlý gól, ale soupeře to úplně nezlomilo a Lotyši se drželi dlouho ve hře. Čekali jste to?
Byl to ideální scénář, i když se to potom trošku zabrzdilo. Pak se to přibrzdilo a dali jsme jim nějaké přesilovky. V první půlce druhé třetiny na nás byla taková deka. Jsem fakt rád, že jsme potom dali dva góly a zápas jsme utnuli. To bylo hodně důležité. Určitě to ale nebyl vůbec jednoduchý zápas. Byli jsme dost pod tlakem, veškerá tíha byla na nás a my mohli v podstatě jenom ztratit.
Máte v sobě dost psychických a fyzických sil, abyste za dva roky zabojoval o zlato?
já doufám, že jo. Už nechci zažít to co po semifinále. Byl to ještě horší pocit než před těma dvěma lety. Nejhorší na tom je, že herně na to určitě máme, ale na obou posledních šampionátech jsme ty zápasy se Švédy nezvládli v hlavě. Na tom musíme zapracovat. Včera jsem měl pocitově tak o 20 kilo míň. Zároveň musíme zlepšit začátky zápasů. Nechci vůbec predikovat, ale rád bych zažil to, že uděláme ten další krok.
Jádro týmu je stále mladé. Věříte tomu, že to zlato můžete uhrát?
Je pravda, že jsme tu jeden z nejmladších týmů. Máme tu pár starších hráčů a těžko říct, jestli budou pokračovat, nebo ne. To jádro ale pořád hrát bude a to je zásadní. Je dobře, že jsme si teď prožili to, co jsme prožili. I když to jsme říkali i po minulém mistrovství a moc nám to nepomohlo. Je čas to změnit. Nevím, co k tomu říct víc.
Máte o to větší motivaci i kvůli tomu, že máš problémy s kolenem a nevíš, co bude dál?
Je to tak. Ta touha je velká. Mně osobně to včera nohy svazovalo a asi i celému týmu. Musíme na tom víc pracovat, abychom se nedostávali pod takový tlak. Další období bude určitě náročné, takže uvidíme.
Koleno vás limitovalo velkou část sezóny. Jak to šlo tady?
Koleno je dobré, i když teď ten víkend byl náročný a ozývá se to. Budu asi potřebovat pár dní odpočinku. Všechno vyšlo, tak jak mělo, až na výsledek v jednom zápase. Za tohle velký dík všem, kteří se na tom podíleli. jsem rád, že jsem mohl finálový víkend takhle odehrát.
Je pro vás celá situace složitější v tom smyslu, že se vlastně soustředíte na jeden zápas za dva roky?
Je to tak, dva roky se čeká na jeden zápas a nás to teď úplně položilo. Je to prostě specifické. Musíme se s tím vypořádat prostě lépe. Spíš se očekávalo, že budeme hrát s Finskem, i když jsme to moc neřešili.
V národním týmu končí Matěj Jendrišák. Co byste řekl k jeho kariéře?
On je florbalová legenda, prostě král. Za mě je neskutečné, jak se dokázal vrátit. Měl tady už trošku jinou roli, ale dneska nám hodně pomohl. Nálada nebyla dobrá, ale on to hnal hodně dopředu. Za to mu patří velký dík.
Rozhovor s florbalistou Markem Benešem po rekordní výhře nad Švédskem (11/2023):