Inzerát
Sezóna bez ztráty bodu, 148 gólů. V přeboru se zrodilo fotbalové monstrum
TJ Sokol Bělčice při oslavách mistrovského titulu |
Zdroj: TJ Sokol Bělčice (se svolením)
Bělčice – městečko v Jihočeském kraji – se v letošní sezóně zapsaly významným způsobem do fotbalových análů. Místní mužstvo vyhrálo všech 26 zápasů okresního přeboru s těžko uvěřitelným skóre 148:16. Jejich nejlepší střelec David Říský nasázel celkem 48 branek. Podle slov trenéra Luboše Krameše jim k tomu pomohl významným způsobem loňský sestup z 1. B třídy po dlouhých 22 letech, díky čemuž se tým probral z apatie. O spektakulární sezóně se zkušený kouč, jehož syn Martin odehrál za Příbram 60 ligových zápasů, rozpovídal pro TN.cz.
Inzerát
Inzerát
Povedla se vám fantastická sezóna, ve které jste vyhráli všech 26 zápasů při celkovém skóre 148:16. Jak se vám podařilo takto dominovat?
Myslím si, že mužstvo, které hrálo 22 let 1.B třídu, ztrácelo jiskru. Byli jsme vždycky pátí, nebo šestí, tak nějak jsme se motali klidně i nad sestupem, ale vždycky jsme to zachránili. Potom přišla sezóna, kdy bylo hodně hráčů zraněných, museli nastupovat mladí hráči a ti to neuhráli. O rozdíl skóre jsme sestoupili a byla to pohroma. Mužstvo pak zůstalo pohromadě, kluci začali víc trénovat a přišli k nám noví hráči, třeba David Říský a Pavel Tomášek. Oba výborní hráči, David skvělý střelec, ten nám hodně pomohl. Mezi 1. B třídou a okresním přeborem je i malá mezera v kvalitě. Mužstvo si sedlo, hrálo skvěle.
Často jste zápasy vyhrávali 9:1, 7:0, 8:2 a například v posledním utkání sezóny jste porazili Poříčí/Katovice B 16:0. Odpovídají tyto výsledky i tomu, co se skutečně dělo na hřišti?
Odpovídají. Soupeři mohli dostat ještě více gólů, ale my jsme nedávali šance. Musím ale říct, že přišly zápasy jako s Osekem B, kdy jsme vyhráli v 90. minutě 3:2 a bylo to šťastné. Sezóna je dlouhá a přijde na vás, jak se říká, bída. Kolikrát se nedaří, nemůžete dát gól. Čím víc vyhráváte, tím se soupeři připraví lépe a nic nepodcení. Proto klobouk dolů před klukama, jak to zvládli.
Zaujalo mě, že v odvetě jste na hřišti Oseku vyhráli 9:2. Jaký byl rozdíl v těch zápasech? Základní sestava byla stejná?
Dá se říct, že ano. Když jsme šli hrát doma s Osekem, tak jsme hodně vyhrávali a kluci si mysleli, že to přijde samo. Vedli jsme jako vždycky rychle 2:0 a najednou to bylo jinak. V Oseku jsme k tomu přistoupili s pokorou a měli jsme za sebou šňůru utkání, kdy jsme vyhráli větším rozdílem. Tým v té době věděl, že už postoupil, tak byl na tom psychicky lépe. Strachovali jsme se. Druhé Cehnice měly 57 bodů, loni postupových a letos jsou druhé a nahoru nejdou. Když dlouho vyhráváte, tak ti hráči, včetně těch z lavičky, si víc věří. Byla tam zdravá konkurence.
Související obsah
Z 1. B třídy jste sestoupili spolu s Dražejovem, který měl o bod méně než vy. Hned v prvním kole nové sezóny jste ho porazili 7:0. Jak to, že to nebylo vyrovnanější?
Odešli jim hráči. Vedle jsou Katovice a jiné týmy, které jim sebraly čtyři fotbalisty. Oni to doplnili béčkem, takže kvalita se snížila. Nám hráči přišli a hlavně se uzdravili. V B třídě jsme hráli do první šestky, pořád vepředu. Najednou za celý rok máte osm lidí pryč. Ti mladí 18letí kluci to neuhráli. Vezměte si, že jsme sestoupili jen o jeden gól. Hráli jsme ve Strakonicích. Měl jsem dilema, jestli tam vezmu dorostence a nechám odpočívat kluky. Nechal jsem je odpočívat, prohráli jsme 1:7, a kdybych tam nechal třeba tři čtyři kluky ze základu, tak jsme prohráli třeba 2:3 a zachránili bychom se. To ale člověk nemůže vědět. Pozitivní na tom je, že sestupem přišel nový impulz. Každý rok to bylo stejné. Kluci zažili, co je postup, a oslavy byly bujaré.
Musel jste během sezóny řešit nepříjemnosti typu, že klíčoví hráči nemohli přijet kvůli práci?
Samozřejmě máme kluky, kteří dělají na směny. Někteří klíčoví občas chyběli, ale málo. Toho jsme se vyvarovali. Především jsme udrželi kádr a střelce, to byl klíč. Na podzim chyběl chvíli brankář, ale dali jsme to dohromady, vždycky nám někdo pomohl. V okresním přeboru máte 18 nominovaných hráčů a mně se třeba čtyři nedostali do nominace a museli jít s B mužstvem. To byla velká výhoda, že jsme měli vždycky 18 hráčů připraveno.
Zmínil jste, že kluci začali více trénovat. Co to znamená? Kolikrát týdně měli trénink?
Dvakrát týdně. Na přebor to je hodně. My takhle trénujeme i v B třídě. Pak se stává, že kluci, jak chodí na služby, mají třeba jeden trénink za měsíc. Jsou to výborní fotbalisti, mají něco odkopáno, ale přesto je orientace na hřišti potom jiná. Aspoň jeden trénink týdně je třeba mít.
Jakým stylem jste hráli, že jste takto dominovali?
Rozestavení je 4-4-2. Můžete jim říkat, aby hráli 3-5-2 a tak dále, ale ti kluci stejně hrají spontánně. V kabině jim řeknete, jak mají hrát, ale kolikrát do toho musíte během utkání zasáhnout. Spíš mají naučené nějaké věci. Byli jsme produktivní, na začátku jsme dali tři góly a bylo hotovo. Pak se to už jenom dohrávalo. Soupeři hráli proti nám zanďoura a dobývali jsme celý zápas. Šlo jen o to, kolik dostanou gólů. Nechci, aby to znělo namyšleně, ale mančafty jezdily s tím, že to bude od pěti nahoru. Když si vezmete gólový průměr, tak jsme dali pět a půl branky na zápas. Bylo jedno, jestli se hrálo doma, nebo venku.
Jaké jsou ambice do nové sezóny? Chcete postoupit do 1. A třídy?
No... K nám spadl soused z Blatné. To bude hodně silný tým. Tajně si přeju, abychom hráli mezi první trojkou. Strašně záleží, jestli ještě někoho přivedeme. Musí se nám uzdravit Houda a jednám trochu s mým synem, který dělá na záchrance. Je to klíčový stoper a teď sedm nebo osm zápasů vůbec nebyl.
Podaří se vám udržet Davida Říského, který se k vám vrátil po delší době a dal v sezóně 48 gólů?
Já myslím, že dostal rozum a ví, kde má místo. Hrál v Oseku krajský přebor i výše. Myslím, že má David u nás partu a dobrou práci. Kolektiv ho stmelí tak, že u nás zůstane. Neříkám, že má velký věk. Ale časem člověk přehodnotí priority. Dám vám příklad.
Související obsah
Povídejte.
Moje rodina je fotbalová. Můj prostřední syn hrál první ligu, má 60 ligových startů. Dneska, když mu řeknu, aby si šel k nám kopnout, tak odpoví, že fotbal hrát už v životě nebude. Ten zmíněný stoper hrál třetí ligu a také mi od fotbalu utíká. Teď tu mám posledního, 18letého, má profesionální smlouvu. Buď hrají fotbal na profi úrovni, to znamená první, druhá, maximálně třetí liga a má to smysl, nebo je to jen o tom, kde mu je dobře. Nerad bych, aby nám David Říský zmizel. Dal 48 gólů, to je strašná síla, to vám nikdo nenahradí.
Jaké jsou jeho přednosti?
Má výborné zakončení oběma nohama, skvělý výběr místa, umí si pokrýt balon. Dokáže i jeden na jednoho. Má to v sobě. Má staršího bráchu Jakuba, který hraje v Protivíně. Toho jsme chtěli taky, ale bohužel zůstal v krajském přeboru.
Jak probíhaly oslavy. Bylo to hodně bujaré?
Bylo. Všechny fotky a videa najdete na našem facebooku. Koupali jsme se v kašně, jezdili konvoj, kluci si to užili se vším všudy. To se nezažívá každý den.
Dá se říct, kolik během oslav padlo sudů piv?
To nevím. (směje se) Kluci by to věděli. Já se spíš starám o to, aby dobře hráli. Oslavoval jsem s nimi, ale nemám přehled, jak to dopadlo. Myslím, že bylo připraveno sedm sudů, ale nechci kecat. Oni ti mladší kluci pijí tvrdý alkohol. Víte, jak to je.
A co fanoušci?
Ti jsou skvělí. Měli připravené choreo, permanentky, šály, kšiltovky, trička. Jezdí s námi i na venkovní zápasy. Klobouk dolů před nimi. Jdou se podívat i na mládež, jsou to tátové od rodin. Máme s nimi společnou dokopnou. Já vždycky říkám, že čím víc je lidí na dokopné, tím je větší zábava.
TN.cz
Inzerát
Inzerát
Inzerát