Čí je Praha? Studie ukázala, kde má navrch Sparta a kde Slavia

Fanoušci Sparty | Zdroj: Vlastimil Vacek / Právo / Profimedia

Aleš Skok

28. 8. 2026, 17:46

Rivalita mezi Spartou a Slavií nekončí na fotbalovém hřišti. Unikátní výzkum Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy ukázal, jak jsou mezi oba nesmiřitelné rivaly rozděleni aktivní fanoušci v jednotlivých částech Prahy. Pomyslnou hranici mezi sparťanským a slávistickým územím přitom stále tvoří Vltava.

Červenobílá, nebo rudá? Otázka, která v Praze dokáže rozdělit rodiny, kamarády i kolegy v práci, má podle vědců také jasný geografický rozměr. Výzkum týmu Urbánní a regionální laboratoře Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zmapoval, odkud pocházejí aktivní fanoušci Sparty a Slavie, kteří navštěvují jejich zápasy.

Studie vznikla na základě agregovaných a anonymizovaných dat ze sítě O2. Výzkumníci analyzovali návštěvníky utkání v sezóně 2023/2024 a výsledkem je unikátní mapa fotbalové Prahy. Případová studie dokonce byla následně publikována v mezinárodním vědeckém časopise Journal of Maps.

Vltava dělí Prahu

Výsledky potvrzují některé dlouholeté stereotypy. Sparta má mezi aktivními fanoušky silnější pozici především na severu a západě hlavního města, zatímco Slavia má navrch na jihovýchodě Prahy a především v okolí svého stadionu v Edenu.

Mapy Prahy podle rozložení fanoušků Sparty a Slavie | Zdroj: Jiří Nemeškal

„U fotbalu je zajímavé, že se rivalita klubů velmi jasně promítá i do geografického rozložení fanoušků,“ uvedl autor studie a sociální geograf Jiří Nemeškal. Výraznou roli stále hraje vzdálenost od stadionů. Slavia má podle analýzy silnou základnu například ve Vršovicích, na Vinohradech, Žižkově či ve Strašnicích. Sparta zase výrazně boduje na Letné, v Holešovicích, Bubenči, Břevnově nebo Kobylisích.

Pomyslnou hranicí mezi oběma tábory zůstává Vltava. Výzkum tak ukazuje, že letitá rivalita obou pražských „S“ má i po desítkách let výrazný lokální charakter.

Většina fanoušků není z Prahy

Jedno z největších překvapení přišlo při pohledu za hranice hlavního města. Méně než polovina aktivních fanoušků obou klubů totiž pochází přímo z Prahy. Po započítání okresů Praha-východ a Praha-západ představují lidé z užší metropolitní oblasti přibližně 57 % návštěvníků Slavie a kolem 50 % návštěvníků Sparty. Oba kluby tak mají výrazný celorepublikový zásah.

Průměrný počet návštěvníků SK Slavia Praha | Zdroj: Jiří Nemeškal

Průměrný počet návštěvníků AC Sparta Praha | Zdroj: Jiří Nemeškal

„Výsledky jasně ukazují, že síla obou značek už dávno přesáhla hranice hlavního města. Zápasy obou týmů reálně generují masivní mobilitu a lákají tisíce lidí z celé republiky,“ vysvětlil Nemeškal. Rozdíly jsou patrné i napříč Českem. Sparta má podle analýzy silnější podporu především na západě a severu republiky, například v Ústeckém, Karlovarském nebo Plzeňském kraji. Slávisté jsou naopak výraznější na Vysočině a ve východnějších částech země.

Fanouškovská základna Sparty je zároveň geograficky rozptýlenější. Studie také zjistila, že na analyzovaná utkání letenského klubu dorazilo v průměru přibližně o 200 příznivců hostujících týmů více než na zápasy Slavie. Autoři to dávají do souvislosti s historickým vnímáním Sparty jako mimořádně atraktivního soupeře.

Staré stereotypy mizí

Výrazně se podle studie změnilo také sociální složení fanoušků. Zatímco Sparta bývala historicky spojována spíše s dělnickými čtvrtěmi a Slavia s intelektuálnějším prostředím, současná data už tak ostré rozdíly nepotvrzují. Například dříve průmyslové části Prahy jako Libeň či Vysočany nyní vykazují silnější vazbu ke Slavii. Podle výzkumníků se na tom podepsal ústup průmyslu, gentrifikace a celková proměna sociální struktury jednotlivých čtvrtí.

Související obsah

Sparta má nového kapitána! Karabec převzal pásku, jeho přestup definitivně padá

28. 8. 2026 Jakub Martinovský J. MARTINOVSKÝ

„Fotbal už dávno není pouze sportem nižších vrstev. Vidíme výraznější zastoupení střední a vyšší třídy v souvislosti s komercializací fotbalu a rostoucími náklady na návštěvu zápasů,“ doplnil Nemeškal. Jedna věc se ale příliš nemění. Fotbalové stadiony zůstávají převážně mužským prostředím. Ženy podle studie tvoří jen přibližně deset procent pravidelných návštěvníků a mezi fanoušky nejvýrazněji převládají mladší a střední věkové skupiny.