Stačí říct jediné slovo a mnoha tenistům se rozklepou kolena. Wimbledon je milovaný i nenáviděný, všichni tenisté bez rozdílu jej ale ctí jako vrchol sezony. Dokonce i ti největší bouřliváci se v konzervativním prostředí zklidní jako beránci. V londýnském All England Clubu jakoby se zastavil čas.
Vyhrát chce každý
Možná někdy některý z tenistů utrousil, že Wimbledon je turnaj, jako kažadý jiný, a že vyhrát jej pro ně není žádná vysněná meta. Nevěřte mu. Osobně se zúčastnit slavností audience u britské královny, určené jen vítězům, je sen každého tenisty bez rozdílu. V několika případech se to poštěstilo i Čechům.
Dvouhra jen pro vyvolené
Největší smolař Wimbledonu? Jednoznačně Ivan Lendl. Tenisový fenomén omdesátých let vyhrál co se dalo. Tedy až na londýnský turnaj na trávě slavného klubu. Poprvé a naposledy se zde radoval jako mladíček v soutěži juniorů. Psal se rok 1978 a jen málokdo tušil, že z tohoto klučíka odkudsi z Československa jednou bude tenisová legenda. Legenda, které ve sbírce bude wimbledonský triumf navždy chybět.
Pravým opakem Lendla je jeho krajanka Martina Navrátilová. Nikdo jiný nedokázal vyhrát na kurtech All England Clubu víckrát, než ona. Ke smůle českých barev už ale pod hlavičkou její nové země - Spojených států amerických. Navrátilová vyhrála devětkrát dvouhu, sedmkrát čtyřhru a čtyřikrát mix. Naposledy pak ve Wimbledonu triumfovala v roce 2003 spolu s Indem Paesem. Bylo jí neuvěřitelných sedmačtyřicet. Celkem ve čtyřhrách vystřídala sedm partnerů a partnerek, nejúspěšnější byla v letech 1981 - 1986 ve dvojici s Pam Shriver, s níž dosáhla na titul ve čtyřhře pětkrát.
Další? Už jen Kodeš a Novotná
Výčet dalších českých vítězů hlavního turnaje ve Wimblednu už bude velmi stručný. Po jednom triumfu zaznamenali ve dvouhrách Jan Kodeš (1971) a Jana Novotná (1998). Zvlášť pro ni to byl životní úspěch, dvě předchozí finále jí totiž nevyšla. Přitom to z roku 1993 proti Stefi Graf bylo více než smolné. Češka prohospodařila v rozhodujícím setu náskok 4:1.
Čtyřhra? Tam se daří víc
Co se Čechům nepovedlo ve dvouhře, to dokázali napravit ve čtyřhře. Historické wimbledonské anály totiž registrují vedle Jany Novotné další tři české vítěze. Dohromady nasbírali celkem devět dalších triumfů.
Z toho zatím posledního se může těšit deblista Leoš Friedl, který v roce 2001 vyhrál spolu se Slovenskou Danielou Hantuchovou smíšenou čtyřhru. Ve stejné soutěži triumfovali také sourozenci Cyril a Helena Sukovi (1996, 1997), Helena Suková zvítězila i v roce 1994 s Todem Woodbridgem a její bratr pro změnu v roce 1992 s Larisou Neiland. Krom nich ještě zvítězila Jana Novotná v roce 1989 s Jimem Pughem.
Své vítězky má Česká republika i v ženské čtyřhře. Dvakrát slavil pár Suková - Novotná (1989, 1990), jednou se pak obě členky slavné dvojice radovaly s jinými parťačkami. Jana Novotná v roce 1995 s Arantxou Sanchez-Vicario, Helena Suková pro změnu o rok později s Martinou Hingis.
Českým barvám tak chybí z Wimbledonu jen jedna trofej a to v mužském deblu. Tam zatím našincům pšenka nekvete. Blízko byl loni Martin Damm, který skončil s Leanderem Paesem v semifinále, jinak ale muži na první triumf stále čekají. A přitom máme své vítěze i z juniorky. Kromě zméněného Lendla zde vyhráli také David Škoch (1992), Andrea Strnadová (1989, 1990), Andrea Holíková (1985) a v roce 1948 také zapomenutá Olga Mišková.
Přehled českých vítězů Wimbledonu
Dvouhra
1971 Jan Kodeš
1998 Jana Novotná
Juniorka
1948 Olga Mišková
1978 Ivan Lendl
1985 Andrea Holíková
1989, 1990 Andrea Strnadová
1992 David Škoch
Čtyřhra žen
1989, 1990 Jana Novotná, Helena Suková
1995 Jana Novotná (se Sanchez-Vicario)
1996 Helena Suková (s Hingis)
Smíšená čtyřhra
1989 Jana Novotná (s Pugh)
1992 Cyril Suk (s Neiland)
1994 Helena Suková (s Woodbridge)
1996, 1997 Cyril Suk, Helena Suková
2001 Leoš Friedl (s Hantuchovou)
