Brankář Slavie Praha Martin Vaniak prožívá šťastné období. Se svým klubem postoupil do Ligy mistrů a vzápětí si vysloužil i pozvánku do reprezentace. V sedmatřiceti letech je na vrcholu své kariéry. Pod vedením trenéra Karla Brücknera se chystá spolu s Jaromírem Blažkem krýt záda Petru Čechovi a přeje si být ve středu proti Irsku na lavičce náhradníků.
Vaniak: Klubová rivalita mě nezajímá
"Razíme styl, že každý z brankářů by si měl jeden zápas odsedět na lavičce a jeden na tribuně," řekl po nominaci kouč karel Brückner a naznačil tak, že jak Martin Vaniak, tak Jaromír Blažek budou dvojkou za Petrem Čechem v jednom ze dvou kvalifikačních utkání. "Kdo ve kterém se ale asi dozvíme až při taktické přípravě těsně před zápasem. A který to bude v mém případě? To je jasné. Každý hráč by chtěl být doma, užít si krásnou atmosféru před svými fanoušky a hlavně vítězství v domácím prostředí. Takže proti Irsku," přeje si Vaniak, jemuž by prý ani nevadil fakt, že se zápas odehraje na stadionu jeho klubového rivala Sparty. "Já to tak neberu, tu rivalitu si ani nepřipouštím. A hlavně, v tomhle zápase půjde o český fotbal a českou reprezentaci. Hlavní bude, abychom šli všichni jednotně za výhrou nad Irskem a posunuli se dál," tvrdí gólman Slavie.
Pozvánky si váží, ale Čecha kopírovat nebude
I když mu je už sedmatřicet, těžko kdy v kariéře zažil úspěšnější období, než teď. Od postupu Slavie do Ligy mistrů je zavalen gratulacemi a fanoušky sešívaných je vynášen do nebes. A k tomu všemu přišla ještě pozvánka od Karla Brücknera. "Beru to jako ohodnocemí práce, kterou jsem v poslední době odvedl v mužstvu Slavie. A přiznám se, že jsem za to nesmírně rád," hlásí Vaniak.
S tím, že u reprezentace se musí smířit s pozicí dvojky či dokonce trojky je srozuměn. "Petr dělá svou práci dobře, neskutečně na sobě pracuje dokonce měl osobní devadesátiminutový trénink. Je to vynikající gólman," složil poklonu reprezentační jedničce. Učit se od ní ale nehodlá. "Já už se od nikoho snad učit nemusím. Každý máme svůj styl," doplňuje.
Minimálně mezi fanoušky Slavie je ale momentálně Vaniak nad Petrem Čechem. "Chodily mi gratulace a je to příjemý pocit. Dostal jsem jich opravdu hodně, chodily mi SMSky od přátel i od neznámých lidí," těší gólmana, který ale jedním dechem dodává, že nejde jen o jeho úspěch. "Není to jen o mě. Já sice něco chytím, ale ještě jsou tu ostatní spoluhráči, kteří ten balón třeba odkopnou někam, odkud už nehrozí gól. Jsme ve Slavii tým, fazonu nemám jen já. I když je jasné, že brankář a střelec jsou nejvíc na očích. Jenomže když se pak nedaří, je to zase obráceně," upozorňuje Vaniak.
Mrzí ho gól od Ajaxu
Přestože Slavia s Vaniakem v brance ještě neprohrála, sám gólman si minimálně jednu trefu do své sítě vyčítá. "Byl to gól od Ajaxu. Byl nešťastný, protože jsem asi pozdě zareagoval. Hráč mých kvalit by měl tým podržet i v tomhle. Ta střela se dala chytit. Byla to první střela na bránu a bylo to tak rychlé, že jsem zareagoval o zlomek sekundy později. Suarez to kopl perfektně, hned z první po zemi. U nás v lize by asi hráč ještě přihrával, nebo kopl polovysokou střelu, ale on to dal parádně po zemi a po mokré trávě míč ještě zrychlil."
Na vrcholu
Přes všechny hloupé či zbytečné góly sám Vaniak cítí, že je momentálně na vrcholu. "Nikdy jsem nesnil o tom, že bych si v sedmatřiceti letech zahrál Champions league. Vždycky jsem se na ni díval jen v televizi záviděl Petržalce, že se tam dostala. To, co teď prožívám, je pro mě bonbónek na konec kariéry," lebedí si Vaniak.
Ještě víc než pro vlastní uspokojení ho ale postup Slavie těší kvůli fanouškům. "Dělali jsme to hlavně pro ně. Bylo to přání několika generací a já jsem rád, že jsem mohl být u toho právě s tímhle mužstvem," tvrdí. Výhodou pro něj prý byl i fakt, že do Slavie nastoupil až letos v létě. "Nebyl jsem zatížený tím dlouholetým komplexem. Prostě jsem chytal zápasy, jako každé jiné. To asi byla moje výhoda. Ale když jsem pak po zápase viděl, jak některým lidem tekly slzy, byl to krásný pocit. Došlo mi, že jsme někomu splnili sen, jehož se jiní třeba ani nedočkali," těší Vaniaka.
