Už dva roky je předsedou Českomoravského fotbalového svazu muž, který jakoby zůstával ve stínu svého místopředsedy Vlastimila Košťála. Pavla Mokrého prý ale větší publicita někdejšího volebního soka netrápí. „Pro mě je důležité, aby za mnou byla vidět práce,“ tvrdí. I on ale nedávno rozbouřil hladinu veřejného mínění, když prohlásil, že chce v České republice uspořádat EURO 2020. Serveru nova.cz poskytl Pavel Mokrý exkluzivní rozhovor.
O Euru 2020
Nedávno jste „šokoval" veřejnost svou vizí organizace evropského šampionátu 2020. Už tato myšlenka dostává konkrétnější rozměr?
„Zatím je to stále vize o které jsem informoval výkonný výbor. Ale jsem přesvědčen, že by českému fotbalu naplnění takové vize jen prospělo. Vždyť i jinde pořádá Euro společenství malých zemí. Teď je to Rakousko a Švýcarsko, bude to Polsko a Ukrajina, snaží se i Maďarsko a Chorvatsko. Spojení Česko - Slovensko se nabízí."
Proč právě rok 2020, když v něm možná bude usilovat Praha i o organizaci olympiády?
„Rok 2012 má šampionát Polsko a Ukrajina, o čtyři roky později těžko můžeme čekat, že bude znovu ve východním bloku. Proto jsem hovořil o roce 2020, ale s tím, že to může být i později. Důležité ale je se o to vůbec pokusit, protože jinak to nebude nikdy. Už jen s ohledem na příští generace bychom to měli učinit.
A co se týče olympiády, pokud by opravdu obě akce dopadly, asi by opravdu kolidovaly a zřejmě by to ani nešlo. Jenomže pokud vím, olympiáda nemá zatím ani podporu regionů. Osobně nevidím její šance příliš nadějně, dokonce si myslím, že na naše poměry je to příliš velké sousto. Organizaci fotbalového mistrovství Evropy vidím jako schůdnější a lacinější."
Jenomže tady chybí pro případný šampionát veškerá infrastruktura...
„To jistě a proto jde stále o vizi pro rok 2020. Je jasné, že by se všechno muselo vybudovat, potřebujeme alespoň tři nové stadiony, které by odpovídaly požadavkům na organizaci takové akce. To samé se samozřejmě týká i Slovenska."
A není právě to kámen úrazu? Takový stadion tu momentálně není ani jeden...
„To je opravdu největší problém. Myslím, že vše ostatní bychom zvládli bez problémů, mám na mysli například ubytování, doprovodné akce, vlastní organizaci šampionátu a podobně. Ale uvažuje se o výstavbě národního stadionu v Praze, předpokládám, že bychom měli nový stadion v Brně, kde už ostatně byly vyčleněny prostředky na přestavbu areálu Za Lužánkami. Tam se má už příští rok začít a 11. 11. 2011 má být hotovo. Uvažuje se také o přestavbě stadionů v Ostravě nebo v Plzni. Jisté je, že kapacita každého z nich by měla být alespoň třicet tisíc diváků."
Zmínil jste národní stadion v Praze, jeho projekt ale nemá ve své současné podobě příliš příznivců. Vlastně jej chce na Letné stavět jen místopředseda svazu Vlastimil Košťál...
„Uznávám, že Letná není ideální místo. Hledáme nejlepší variantu z těch, které jsou možné a jednou z podmínek je, že se na národním stadionu musí hrát i liga. Pokud zde nebude hrát ligu alespoň jeden tým, je taková stavba pasé. Slavia staví novou arénu a Sparta se z Letné nechce a nebude stěhovat. Samozřejmě, že můžeme postavit stadion ve Stodůlkách, ale když na něm nebude hrát nikdo ligu, tak ho jednoduše neutáhneme. Klub se prostě musí na takovém stadionu podílet na provozních nákladech. A navíc se zde musí provozovat i další akce, které by na stadion vydělaly. Proto je důležité, aby byl poblíž centra. Nechceme stavět další Sazka Arénu, která způsobuje problémy ve financování českého sportu."
Jenomže projekt přestavby Letné má i další úskalí, například dopraví obslužnost...
„To je pravda, ale momentálně se tu buduje komplex tunelů a počítá se i s parkovacími kapacitami pod zemí. Přiznávám ale, že se tu asi skutečně odpovídající parkovací plochy budou hledat těžko. Přesto si myslím, že kapacita do čtyřiceti tisíc lidí je ještě zvládnutelná.
Zároveň ale platí, že i když se Sparta v tuto chvíli jeví z tohoto hlediska jako nejschůdnější řešení, není to dogma. Když někdo přijde s jinou variantou, proč ne. Svaz není investorem a bude-li projekt životaschopný, podpoříme jej. Pro nás je prostě prioritou to, abychom národní stadion uživili a jiná, reálnější, varianta než Letná teď není. Hodně napoví už začátek příštího roku, kdy by měla jednání dojít do finále. Jsme už v situaci, kdy bychom měli začít stavět. Národní stadion tu chybí."
A je vůbec nutné, aby stál právě v Praze?
„To samozřejmě nikde psáno není. Může se stát, že varianta Letná padne. A když bude Brno rychlejší a postaví stadion s dostatečnou kapacitou u sebe, pak bude národní tým hrát tam. Se soupeři, jako jsou Francie nebo Itálie a jim podobní, prostě musíme hrát na stadionu s co největší kapacitou."
Jenomže v případě národního stadionu se hovoří o třiceti nebo čtyřiceti tisících lidí. To ovšem vylučuje organizaci takových akcí, jako je třeba finále Lig mistrů...
„Na Letnou se ale stadion o větší kapacitě nevejde. A pak je tu ještě jeden faktor, každých deset tisíc lidí navíc ohromně navyšuje náklady na provoz. A žít s vizí, že se tu jednou za deset let bude hrát finále Ligy mistrů je málo. I proto jsme souhlasili s nižší kapacitou. Padesátitisícový stadion je pro naši zemi prostě moc velké sousto."
O Košťálovi
Také ale není tajemstvím, že o budování na Letné stojí zejména váš místopředseda Vlastimil Košťál, protože je na stavbě osobně zainteresován. Takové podezření pak ale vrhá špatné světlo na celý fotbalový svaz...
„Když přijde někdo s jinou vizí a řekne, že je lepší, než Košťálova, a já se o tom přesvědčím, klidně pro to zvednu ruku. Ale zatím to nikdo neudělal. On byl jediný, kdo s takovou vizí přišel. Ano, Vlastimil Košťál je bývalý majitel Sparty a zůstává sparťanem i nadále, a proto chápu, že projekt podporuje více, než jiné varianty. Ale jestli je za tím i něco dalšího, to nevím a nechci o tom ani spekulovat. Ano, spojení se Spartou je zjevné, ale pokud Sparta řekne, že ponese část nákladů, je to pro nás zásadní věc."
Vraťme se k osobě Vlastimila Košťála. Ve volbách jste byli protivníky, dnes je on vaším 1. místopředsedou, který ovšem na veřejnosti vystupuje mnohem více, než vy a buduje si vlastní mediální obraz, v němž se vědomě či nevědomě stylizuje do role člověka, který ve skutečnosti vládne českému fotbalu...
„Já to tak nevnímám. Možná je opravdu vidět víc, ale já nejsem člověk, který by musel být za každou cenu někde vidět. Mám své úkoly a svou práci. Svaz musí žít a fungovat, někam směřovat. Já jsem tu dnes a denně, kdežto pan Košťál má svůj byznys a jezdí jen na výkonné výbory nebo na některá důležitá jednání.. A že si buduje mediální obraz? Ano, rád se prezentuje v médiích, o což já zase až tolik nestojím. Pro mě je důležité, aby fungoval svaz, i kdyby předseda vidět nebyl."
Nicméně jako bývalí rivalové nyní musíte spolupracovat...
„To ano, ale náš vztah je na ryze pracovní úrovni. Na spoustu věcí můžeme mít odlišný názor, ale shodli jsme se na jedné věci, totiž že musíme pracovat, aby se fotbal posunul dál. Protože kdybychom se nakonec nespojili, možná by volby nebyly úspěšné doteď. K takovému spojení muselo dojít, dokonce jsem chtěl z volby odstoupit, ale nakonec mě všichni přesvědčili, že to může být schůdná varianta pro to, aby se začalo něco dělat."
Jste v polovině volebního období. Nepřipravuje si třeba váš místopředseda svými výstupy půdu pro příští volby?
„Takhle vůbec neuvažuji. Teď jde především o práci a o výsledky. A jak to bude za dva roky? Nevím, ale dá se předpokládat, že při příštích volbách bude zase probíhat o post předsedy velký boj. Už jen proto, že fotbal je velká a různorodá organizace. Jisté je, že by se měl změnit volební systém, který by zajistil aby byl zvolen předseda hned napoprvé. Proto byl také vypracován návrh nových Stanov ČMFS, který teď prochází připomínkovým řízením v hnutí."
Vlastimil Košťál občas působí v médiích jako neřízená střela a působí dojmem, že neprezentuje a neprosazuje názory ČMFS, ale spíše své vlastní. Není to pro svaz kontraproduktivní?
„Na každém z nás je něco pozitivního a něco negativního, jde o to, aby pozitiva převážila nad negativy. Ano, pan Košťál občas svými prohlášeními v médiích strhne lavinu negativních ohlasů, z čehož samozřejmě radost nemám, na druhou stranu vím, že je pro svaz platný. Věci, které si dohodneme vždy splní a to, co občas rozpoutá, prostě beru jako daň. On má navíc na starosti reprezentaci a ta funguje. Spojení Brückner - Košťál je velmi funkční a já nemám důvod do toho zasahovat."
Ale právě pod jeho vedením došlo i k jarnímu excesu v Hotelu Praha...
„Víte, že dodnes sám nevím, co přesně se tam odehrálo? Samozřejmě, že každý musí nést následky za své činy, ale kdybych měl odstoupit za každého, kdo něco ve fotbale provede, nebyl bych tu ani půl dne. Je to, jako kdyby měl odstoupit ministr zdravotnictví za nějaký poklesek lékaře. A nakonec čas ukázal, že řešení celé situace bylo adekvátní. Mužstvo se na podzim zvedlo a probojovalo se mezi prvními týmy na EURO 2008."
O reprezentaci
A propos, EURO... Český tým se na něj probojoval počtvrté za sebou. Co to pro náš fotbal znamená?
„Ten úspěch je pro nás docela zásadní, reprezentace je výkladní skříní českého fotbalu, od které se odvíjí všechno ostatní počínaje náborem žáčků přes náladu ve svazu samotném a zajištěním velkých partnerů pro český fotbal konče. Z tohoto pohledu je to pro nás mimořádná událost, zvlášť, když se šampionát bude konat tak blízko naší země. Díky tomu vzroste zájem o fotbal i mezi fanoušky."
Přínos ale bude jistě i ekonomický...
„Zhruba by nám mělo do pokladny přitéct okolo sedmi a půl milionu eur. Z toho se ale musejí odečíst ty náklady, které UEFA nehradí. I tak nám ale pro český fotbal zbude velká suma, která se rozdělí mezi hráče a svaz. Je to předjednáno tak, že 45 procent z čistého zisku dostanou hráči a 55 procent svaz na svou činnost. Po pěti procentech pak dají hráči a svaz do Nadačního fondu na rozvoj mládeže, který byl založen po mistrovství světa 2006 v Německu."
Jak s takto nabytými prostředky svaz naloží?
„Pro nás je to vlastně největší přísun peněz, ze kterých žijeme. Dotace od státu jsou směřovány účelově na konkrétní projekty, sponzoři zase dávají peníze klubům, lize nebo reprezentaci. Svaz ale musí svou činnost také financovat a na to právě budou tyto prostředky. Z těchto peněz jsme také schopni dorovnávat úbytky, například teď uvažujeme o tom, že z nich dorovnáme nedoplatky, které vznikly absencí peněz od ČSTV, respektive od Sazky. V této chvíli totiž máme k dispozici zhruba padesát procent letos přislíbených financí od Sazky a to ještě nemáme dokrytý rok 2006."
EURO 2008 se kvapem blíží. Už je znám los, zatím se ale stále neví, kde bude tým bydlet...
„Měli jsme vybraný Seefeld, který se líbí trenéru Brücknerovi a ani není tak drahý ve srovnání s jinými hotely. Jenomže je to daleko a znamenalo by to na každý zápas cestovat. Proto je nyní ve hře Ženeva. Podle mě by to bylo lepší, protože dva zápasy máme tam a na jeden hned ten úvodní vyjedeme do Basileje."
Jak vlastně hodnotíte los mistrovství Evropy?
„Vzhledem k síle soupeřů jsem od toho nemohl čekat nic zvláštního. Je to podle mého průměrná skupina, rozhodně nemáme jisté, že z ní postoupíme. Mě ale zaujala jiná věc, už na losu se mi líbilo, že celý šampionát budeme zahajovat. Tu čest český tým ještě nikdy neměl. No a samozřejmě mě těší, že nejsme ve skupině C s Itálií, Francií a Nizozemím."
Už jsou stanoveny nějaké výkonnostní cíle?
„Na základě skupiny ne, vždyť už jen samotný postup je úspěchem. Nyní je pro nás cílem postup ze skupiny, což by znamenalo čtvrtfinále. No a když se povede přiblížit výsledku z Portugalska, bylo by to skvělé. Ostatní raději nechám s otazníkem."
O lize, rozhodčích a fotbalistech, co se neumí chovat
Máme za sebou polovinu Gambrinus ligy. Jaká byla?
„Bylo v ní všechno, co v ní má být. Byly chvíle, kdy byla vynikající, byly chvíle, kdy byla průměrná a byly chvíle, kdy byla hrozná. Co mě potěšilo je fakt, že se postupně zvedá sportovní úroveň a že se zlepšuje prostředí na stadionech. Navíc liga dodává více hráčů do reprezentace, po čemž jsme volali. Pak tu je ale problém rozhodčích. Máme mladé sudí, kteří mají zacelit díru po svých předchůdcích, jsou pod obrovským tlakem a pak chybují. Ale je pravda, že se jejich chyby zveličují."
Jenomže podzimní přehmaty sudích byly opravdu příšerné a ozývaly se i hlasy, že to bylo záměrně...
„S tím rozhodně nesouhlasím! Ty kluky znám, jsou mladí a jsou pod tlakem. Ale nechci věřit, že by pískali na zakázku. Zopakoval bych slova pana Csaplára, který poukázal na to, jak moc se při rozborech zápasů ukazuje na chyby rozhodčích a jak málo se přiznávají vlastní chyby. Vždyť se podívejte, jak se píská jinde. Nároďáku klidně sudí pískne penaltu, nad kterou se děsíme, ale musíme se oklepat a jde se dál. A nikdo se nad tím nepozastavuje. U nás se všechny chyby sucích strašně pitvají, všichni se k nim vyjadřují. Jenomže my lepší rozhodčí momentálně nemáme a proto musíme dávat příležitost jim. Ale je fakt, že v jejich výchově máme ještě velkou rezervu."
Není právě tohle důsledek korupční aféry? Lidé prostě po něčem takovém už nevěří, že jde opravdu o neúmyslné chyby...
„To jistě, korupční aféra fotbalu hodně uškodila. A je fakt, že i proto se každá chyba rozhodčích tak propírá. Je snadné říct, že je to zaplacené. Ale korupci v lize se podařilo odhalit a já jsem za to rád. Kdyby se na to nepřišlo, asi by se takové věci děly doteď."
Co s tím?
„Chce to čas a osvětu. Snažíme se naše rozhodčí školit, spolupracujeme s Fakultou tělesné výchovy a sportu, se zahraničím. Výchova je na prvním místě."
Výchova, nebo tvrdé tresty, by ale měly padat i na druhé straně. Vždyť u nás si hráči k rozhodčím dovolí věci, které by jim jinde neprošly, chybí jim respekt...
„To je fakt. Profese rozhodčích je znevážena, degradována. Do zápasu jdou s cejchem těch, co jsou všeho schopní a hráči to cítí. Nemají k nim úctu, nerespektují je. Když přijedou zahraniční rozhodčí na Pohár UEFA, takový Tomáš Řepka před nimi neřekne ani popel. A doma se přitom dopustí takového úletu, jako v Teplicích."
Pomohly by tvrdší tresty?
„My ani jinou možnost než represi nemáme. To, jak se hráči chovají, je především věcí klubů. Bohužel si dovolí věci, které by si dovolit neměli. Jsou velmi dobře placeni a tomu by měl odpovídat i jejich profesionální přístup. Jenomže to je především na klubech a trenérech."
Troufnete si předpovědět, jak bude vypadat ligové jaro?
„Především bude velmi hektické. Začíná se v polovině února a končí se v polovině května. Bude se hrát pod tlakem blížícího se mistrovství Evropy, určitě bude i mimořádný zájem ze strany diváků. Očekávám, že to bude velmi dramatické, bohužel asi i s negativními vlivy. A svou roli zřejmě sehrají i počasí a terény."
Když hovoříte o terénech, proč se vlastně v našich klimatických podmínkách hraje fotbal v zimě, a v létě, kdy by přišlo nejvíce lidí, se stojí?
„To je samozřejmě lákavé, ale v praxi těžko realizovatelné. Termínový kalendář je čistě v rukou ligového shromáždění. Záleží tedy na klubech, kdy chtějí hrát, ale musejí sladit naši domácí termínovou listinu s mezinárodním kalendářem mezistátních a pohárových zápasů."
