Brazílie je Mekkou fotbalu, země získala nejvíc titulů mistrů světa, její hráči patří ke hvězdám špičkových evropských klubů. Jen považte, kdo by dnes neznal Ronaldinha, Kaká nebo Ronalda? O Brazilích se zkrátka říká, že se rodí s míčem na noze. Jenomže ti, kteří přicházejí zkoušet štěstí do Čech, to rozhodně nepotvrzují. Stojaté vody českého fotbalu vlastně dokázali rozčeřit jen dva z nich - Adauto a Melinho. Jenomže i oni nakonec zapadli do "průměru".
Brazílie, země fotbalu zaslíbená
Brazilci fotbal milují, je to jejich národní sport, láska. Do míče v téhle zemi kope snad každý, kdo má nohy a potkat na mnoha brazilských plážích kluky honící se za míčem je stejně vzácné, jako vidět auto na Václavském náměstí. Brazílie by zkrátka bez fotbalu nebyla Brazílií a není divu, že největší fotbalový stadion na světě je právě zde. Slavný Maracaná, který pojme až dvě stě tisíc fanoušků, je prostě pojmem.
I proto patří fotbalisté z Brazílie v Evropě k ceněnému zboží. Ronaldinho je hlavní hvězdou Barcelony, Kaká z AC Milán dokonce momentálně kraluje všem fotbalistů světa coby držitel Zlatého míče. Ronaldo zase patří k nejlepším střelcům světových šampionátů všech dob a Romário se pyšní unikátní bilancí více než tisíce vstřelených branek.
Není divu, že i za nejlepšího fotbalistu světa je považován Brazilec. Jméno Pelé je dodnes legendou... "Brazilci mají od přírody schopnosti, kterých Češi ani Slováci nejsou ani s dostatečnou dávkou talentu schopni dosáhnout. A právě kvůli těmto kvalitám je o ně zájem," tvrdí trenér druholigové Jihlavy Karol Marko, expert na jihoamerický fotbal. Za sebou má angažmá v Mexiku a navíc plynně hovoří portugalsky, tedy rodnou řečí Brazilců.
V Čechám jim pšenka nekvete
O Brazilce je pochopitelně zájem i mezi českými kluby. Až na superhvězdy jsou totiž i pro tuzemské manažery finančně dostupní. Brazílie je totiž jednou z nejchudších zemí světa a traduje se, že fotbalem se zde uživí sotva desetina "profesionálních" hráčů. I proto se většina lepších fotbalistů z jihoamerické země stěhuje do Evropy. A nemíjejí ani Českou republiku. "Jenomže musíme rozlišovat, o jaké hráče jde. Někdy jsou nám nabízeni hráči, které já označuji za sběrače pomarančů. Agenti je doporučují jen proto, že jsou z Brazílie, ale fotbal hrát pořádně ani neumí," tvrdí Karol Marko.
Podobný názor má i fotbalový internacionál Ladislav Vízek. "Ti, co k nám chodí, je podle mě tak jejich šestá liga. Třeba v Rusku jsou k vidění rozhodně lepší Brazilci," tvrdí.
Hráči přitom do Čech obvykle míří s velkými cíli. To ostatně dokumentuje i zatím poslední nováček z Brazílie v nejvyšší soutěži Elton Lira, jehož angažovali v Brně. "Jsem rád, že jsem ve velkém českém klubu a že chceme hrát o evropské poháry. Doufám, že k tomu přispěju," řekl pro klubový server. A spokojeni jsou i v klubu. "Angažovaní Eltona Liry nebylo náhodné. Měli jsme potřebné reference i technické materiály, včetně videa, vyzkoušeli jsme ho v létě u nás, takže s ním samozřejmě počítáme. S mužstvem zahájil přípravu teprve na začátku tohoto roku, takže dělat nějaké celkové sportovní hodnocení je předčasné. V průběhu zimní přípravy prokázal, že může být přínosem," řekl ředitel klubu Radek Bělák, podle něhož může klub v budoucnu angažovat i další hráče z jižní Ameriky. "Není to nemožné, ale platí zásada, že zahraniční hráč musí být lepší než vlastní. Navíc brno hodně sází na vlastní odchovance," dodal.
Podzim v lize? Zaujal jen Melinho
Jen na podzim v Gambrinus lize zasáhlo do hry osm Brazilcům, ne všichni ale patřili k oporám svých týmů. A pomalu se to stává tradicí. Výrazněji se totiž v české nejvyšší soutěži dokázali až dosud prosadit pouze dva hráči - Adauto ve Slavii a Melinho v Olomouci. První jmenovaný se dokonce stal v roce 2003 nejlepším cizincem české ligy, jenomže postupně se ze sestavy sešívaných vytrácel a nakonec zmizel v zahraničí. Jeho návrat do Čech už tak slavný nebyl. Hrál za druholigovou Krč a na nadcházející jaro se stěhuje do Žiliny. V české lize odehrál 59 zápasů a dal 14 branek. Zkušený záložník Melinho odehrál v 1. lize už 62 zápasů a dal v nich 9 branek. "Ale ani tihle dva nepatří k nějaké brazilské elitě. Musíme si přiznat, že opravdu velké brazislké fotbalisty sem nedostaneme," je přesvědčen Vízek.
Důvod je prý jasný. "Brazilci mají úplně jinou mentalitu a je otázkou, zda jsou vůbec schopni splnit to, co po nich někdy naši trenéři chtějí. Mají své přednosti a když se po nich chce něco jiného, je to, jako kdybyste po Kollerovi chtěli, aby hrál jako Ronaldinho," upozorňuje Marko na přemrštěné pořadavky koučů na brazilské hráče.
Hlavní problém? Aklimatizace
Co ale dělá Brazilcům v české lize největší problémy je podle Marka aklimatizace. "Když přijdou v zimě, čeká je tu najednou třeba až třicetistupňový teplotní rozdíl. A to se nedá zvládnout za týden. Ti kluci potřebují alespoň měsíc, aby se srovnali se změnami," tvrdí kouč, jenž nabíral fotbalovou praxi v Mexiku. S tím souhlasí i Vízek. "Je jim tu zima, špatně si zvykají. Navíc se rádi baví a není u nich problém sklouznot k tomu, že místo fotbalu navštěvují různé kluby," všímá si Vízek.
Důležitá je i jazyková výbava. "Když přijdou, umí pár slov anglicky a to je všechno. Jenomže pro komunikaci s trenérem a k pochopení pokynů na hřišti je toho potřeba víc. I proto je dobré, když klub zkouší alespoň dva Brazilce najednou," tvrdí plynně portugalsky hovořící Marko.
Přijde změna?
Přesto všechno české kluby dál Brazilce zkoušejí. Olomouc má v kádru hned tři, Brno nyní sází na mladíka Liru. "Velice mě těší jeho výkon, rozhodl zápas s Doněckem," pochvaluje si zatím madého Brazilce kouč brna Petr Uličný.
I Marko v Jihlavě momentálně Brazilce zkouší. "Mám tu šikovného kluka. Je mu dvacet a myslím, že o něj bude brzo zájem i v první lize. Tak jako o Rodrigueze, který nedávno přestoupil z druholigového Třince do Plzně. Pro Třinec to bude velká ztráta," tvrdí kouč s poukazem na jednu z posil prvoligové Plzně.
Jarolím: Problém byl v komunikaci
Naopak postupně se Brazilců zbavují ve Slavii. Dávno je pryč někdejší cizinec roku a největší brazilská hvězda sešívaných Adauto, klub už prodal i Costu. Jediným zástupcem země tak zůstal Gaúcho, který ale stejně na podzim spíš zahříval lavičku. Navíc ho trenér Karel jarolím přeřadil do B-týmu. "Hledá si nové angažmá," potvrdil slávistický ředitel komunikace Ondřej Zlámal.
"Není to tak, že by Brazilci neuměli hrát fotbal. Gaúcho i Costa vypadali ze začátku nadějně, adaptovali se rychle, ale neprosadili se," ohlédl se za působením dvou Brazilců ve svém klubu kouč Slavie Karel Jarolím. Podle něj byl problém především v komunikaci. "V Evropě na ně čeká mnoho rizik, hlavním problémem ale byla jejich neochota učit se nový jazyk. A to je pak problém," tvrdí Jarolím. Ten zastává názor, že Brazilci, kteří tu chtějí zkoušet štěstí, by měli být v první řadě technicky vybavení. "Musí být v tomhle ohledu lepší, než Češi," doplnil kouč.
Brazilci aktuálně působící v Gambrinus lize
Olomouc: Melinho Tarciso Rogeiro Pereira, Bueono Mariano Daniel, Rossi da Silva Daniel
Most: Andrei Da Silva
Slavia: Gaúcho Rogério Márcio Botelho
Liberec: Hudson
Č. Budějovice: Renan Augustinho Marques
Žižkov: Tinga Marcio Roberto da Silva
Teplice: Vieira Leandro
Brno: Lira Elton (přišel v zimě)
Plzeň: Rodriguez Paul da Silva (přišel v zimě)
Těžko byste u nás či na Slovensku hledali většího odborníka na jihoamerický fotbal. Slovenský trenér Karol Marko zná mentalitu tamních fotbalistů ze svého působení v Mexiku a navíc se jako jeden z mála koučů plynně domluví portugalsky, což je prvním předpokladem pro pochopení latinskoamerických fotbalistů.
Jací vlastě Brazilci jsou?
"Poměrně citliví lidé, kteří mají zcela jinou mentalitu, než zdejší hráči. A i to je jedním z důvodů, proč si u nás talentovaní Jihoameričané tak těžko zvykají. Je potřeba jim rozumnět, pochopit jejich myšlení, proniknout do nich. A pak je také důležité, odkud pocházejí. Hráči z jihu okolo Sao Paula bývají bezproblémoví, naopak fotbalisté ze severu od Ria bývají temperametnější a hůř se krotí."
V českých soutěžích se už prostřídalo mnoho brazilských fotbalistů, ale prosadit se dokázal málokterý. Kde je podle vás hlavní příčina?
"Už v samotné aklimatizaci. Často sem přicházejí v zimě a vezměte si, jaký je tu čeká teplotní šok, najednou je o třicet stupňů méně, než u nich. Brazílie je na opačné polokouli a v době, kdy je u nás zima, mají oni doma léto. A pak také mnozí z nich až tady poprvé v životě vidí sníh. To všechno hraje velkou roli. U nás se v zimní přípravě dře fyzička, dělají se jiné věci, než jsou obvyklé tam. A proto trvá, než se hráči srovnají s novými podmínkami. Potřebují alespoň měsíc a hlavně pochopení trenérů. Ti musí vědět, co od nich mohou chtít a očekávat. A to rozhodně nebude za týden, i když kluby často právě na takovou dobu hráče na zkoušku berou."
A co jazyk?
"To je další problém. Obvykle umí jen trochu anglicky, česky ani slovo. A pak samozřejmě mohou těžko pochopit požadavky trenérů, těžko mohou pochopit taktiku, špatně se dorozumívají se spoluhráči na hřišti. Proto říkám, že je vždycky dobré, když jdou do klubu na zkoušku alespoň dva hráči. Lépe se adaptují a mají si s kým popovídat."
Mají podle vás před všechny tyto rozdílnosti Brazilci šanci se u nás prosadit?
"Ale ano, mají. Vzpomeňte si na Adauta, nebo Gomese, oba jsou to vynikající hráči. A třeba Rodriguez, který teď přestoupil z Třince do Plzně má velkou budoucnost, pro Třinec je to velká ztráta. I já v Jihlavě mám teď dvacetiletého kluka, o něhož podle mně bude brzo zájem v 1. lize.
U nich je to všechno věcí přístupu a požadavků. Brazilci umí něco, co čeští ani slovenští hráči nemají a trenéři toho musí využít, najít jim takovou pozici v týmu. Ale samozřejmě to musí být hráči, kteří fotbal umí hrát, ne takoví, které já nazývám "sběrači pomerančů". Bohužel i takové tady agenti nabízejí a spoléhají, že když se řekne, že jsou z Brazílie, tak je prodají."
