Máte-li chuť a možnost dopřát si exotiku jako z filmu, vydejte se do Francouzské Polynésie.
Už přivítání na tahitském letišti se nese v duchu romantiky skoro kýčové: člověk je uvítán krásnou Tahiťankou s květinou tiare za uchem a za zvuků ukulele a kytar obdarován nezbytným květinovým věncem.
O tichomořském „posledním ráji na zemi“ toho pořád moc nevíme. Většinou se nám nejčastěji vybaví ostrovy Bora Bora a Tahiti. Toto zámořské území Francie najdeme v jihovýchodní části Tichého oceánu mezi rovníkem a obratníkem Kozoroha. Představte si 4 000 km2 pevniny rozdrobené na ploše 4 milionů čtverečních kilometrů! Francouzskou Polynésii tvoří 118 ostrovů a atolů seskupených do pěti souostroví. Průměrná teplota vzduchu je tady kolem 27 °C a voda má víceméně stálých 26 °C. Přesto rozlišujeme dvě hlavní sezony. Teplejší a vlhčí období panuje od listopadu do března, pak následuje období sušší a chladnější. Ale do Francouzské Polynésie se jezdí celý rok.
Češi nejsou jenom pod Řípem...
Možná to zní neuvěřitelně, ale Česko není pro Tahiťany neznámým pojmem. Ve dvacátých letech minulého století tady totiž žilo kolem stovky Čechů. Po ničivém cyklonu, který je v roce 1926 o všechno připravil, ale většina odešla do Austrálie, na Nový Zéland, Novou Kaledonii a pár se jich uchytilo i na Fidži. Na Tahiti sice zůstali jen čtyři Češi, ale dodnes se zhruba deset místních rodin hrdě hlásí k přídomku Tchéco. A tak ve zdejším telefonním seznamu najdete typicky tahitská jména jako třeba Očenášek nebo Klíma.
Úředník v Polynésii nebo bohém v Paříži?
K největším propagátorům Polynésie bezesporu patřil Paul Gauguin. Malíř si splnil celoživotní sen a v roce 1891 - unavený civilizací - dorazil do Polynésie. Namaloval tady několik nesmrtelných děl, ale šťastná doba pro něj netrvala dlouho. Protože onemocněl a docházely mu peníze, musel zase zpátky do Paříže. O čtyři roky později se mu ale podařilo vrátit. Usadil se v Atuona na Markézách, kde pracoval jako písař na místním katastrálním úřadě. Jeho hrob najdete na hřbitově Atuona na ostrově Hiva Oa. V roce 2003 tu bylo také otevřeno kulturní centrum Paula Gauguina. Kromě toho existuje na Tahiti na Papeari Gauguinovo muzeum, které vlastní několik originálů jeho děl z raného období.
Kudy vede cesta do ráje?
Obvyklá trasa z České republiky trvá minimálně 26 hodin. Do hlavního města Papeete se dostanete přes Paříž a Los Angeles nebo New York. Další variantou je letecké spojení přes Santiago de Chile a Velikonoční ostrovy nebo druhým směrem přes Osaku, Tokio, Sydney nebo Auckland.
Něco praktických rad
Češi potřebují ke vstupu do země cestovní pas platný ještě nejméně dalších 6 měsíců po návratu. Pro mezipřistání ve Spojených státech je navíc nutné žádat o víza na Velvyslanectví USA v Praze. Návštěvníků Francouzské Polynésie se týkají obvyklé mezinárodní celní předpisy, nehrozí jim tady žádná zdravotní rizika, nevyžaduje se ani povinné očkování.
Místní měnou je pacifický frank s pevným kurzem k euru (1 EURO = 119 CFP), které je také spolu s americkým dolarem a kreditními kartami přijímáno ve většině hotelů, restaurací, obchodů a turistických atrakcí.
Čas se na Tahiti opožďuje za středoevropským o 11 hodin v zimě, o 12 hodin v létě, na Markézách je to ještě o půl hodiny více.
Úředními jazyky jsou francouzština a tahitština, ale v hotelích a obchodech se běžně domluvíte anglicky. Napětí v elektrické síti je ve většině hotelů 110 nebo 220 voltů. Transformátory pro menší spotřebiče bývají poskytnuty na požádání, jinak se používají standardní adaptéry USA.
Pokud se chcete o Francouzské Polynésii dozvědět víc, klikněte na české stránky www.tahiti-tourisme.cz
Pokud se chcete o Francouzské Polynésii dozvědět víc, klikněte na české stránky www.tahiti-tourisme.cz
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz