Pojišťovny vydělávají miliardy. Může za to počasí i hypotéky

Českým pojišťovnám se podařilo v letošním roce růst o 6,2 procenta. Objem vybraného pojistného už přesáhl 100 miliard korun.

Finanční krize se, na rozdíl od jejich zahraničních konkurentů, tuzemským pojišťovnám prozatím vyhýbá. Pojišťovny připisují další meziroční růst své obchodní politice a neutuchajícímu zájmu lidí o životní i další pojištění.

"Předběžné výsledky potvrzují, že světová finanční krize se tuzemského pojistného trhu dotýká zatím jen minimálně - například v důsledku dočasného poklesu hodnoty akcií nebo formou přechodně snížených výnosů u investičního životního pojištění,“ okomentoval aktuální situaci ředitel České asociace pojišťoven Tomáš Síkora.

Hypotéku bez pojištění lidé téměř nedostanou

Kvůli finanční krizi začaly být obezřetné české banky. A pojišťovny na tom vydělávají. Banky totiž požadují, aby si klienti k hypotéce pořídili i pojištění. Bez něj peníze nedostanou.

Banky chtějí po klientech mimo základního zajištění hypotečního úvěru nemovitostí, také životní pojištění nebo pojištění nemovitosti. Tyto kroky bank vedou k dalšímu růstu prodeje produktů pojišťoven.

Na pojištění tak musejí platit klienti bank tisíce korun ročně, a to přesto, že o tuto službu často nemají zájem.

Zájem zvyšují i ničivé vichřice a zemětřesení

Zájem o pojištění v letošním roce podpořil také ničivý orkán Emma, který na celém území České republiky způsobil miliardové škody. Nepojištění lidé tak utrpěli značné ztráty. Pojištění proti škodám způsobených vichřicí je široce využívané.

To potvrzuje i Václav Bálek z České pojišťovny. "Orkán, který postihl Českou republiku na začátku března, výrazně zvýšil zájem o pojištění proti škodám způsobeným vichřicí,“ říká.

Horší situace je však v oblasti pojištění proti škodám způsobených zemětřesením. To by se zřejmě hodilo některým lidem na Chebsku. Tam se země otřásla v říjnu.

Jenže podmínky pojišťoven jsou v této oblasti přísné. Pro uplatnění náhrady pojišťovny mimo jiné požadují, aby škoda byla způsobena zemětřesením větším než šest stupňů Richterovy stupnice. To je však v našich podmínkách velmi nepravděpodobné. Na Chebsku šlo o čtyři stupně.

Větrné mapy měly řešit problémy pojišťoven. Ke škodě klientů

Aby pojišťovny minimalizovaly své ztráty, začaly připravovat po vzoru povodňových map i takzvané mapy větrné. V místech s vyšším výskytem vichřic by tak bylo pojištění nemovitostí dražší a méně výhodné než v jiných méně rizikových částech.

Klienti pojišťoven, kteří mají smůlu, že jejich nemovitost stojí v rizikové větrné části, by na pojištění výrazně prodělali, nebo by nemuseli být pojištěni vůbec. Naopak pojišťovny by díky jejich zavedení mohly ušetřit miliardy korun.

"Větrné mapy zatím analyzujeme a jejich další osud je závislý na tom, zda mohou být informace o síle a směru větru pro pojišťovny využitelné. Také jde o to, aby šlo o dlouhodobě zpracovávané údaje, protože s větrem je to mnohem složitější než třeba s vodou. Řečiště většinou bývají stejná v pondělí, ve středu, v únoru i v září, ale vítr nikoliv," prohlásil Bálek.

Vytvoření větrných map je však velmi technicky náročné, proto ani jejich prosazení není otázkou následujících měsíců.