TOP událost z politiky: Julínkovné, oranžová tsunami, či rebel Klaus? HLASUJTE

Zahajujeme rekapitulaci nejvýznamnějších událostí, které letos hýbaly domácí politikou i veřejností.

1. Poplatky u lékaře

Už na jaře se začalo řešit, pro koho jsou poplatky neúnosné a kdo by z placení měl dostat výjimku. ČSSD okamžitě začala navrhovat úplné zrušení poplatků, nebo alespoň výjimku pro všechny děti, důchodce a nízkopříjmové rodiny.

Zatím ale výjimku dostali jen novorozenci a dárci orgánů a tkání během darování.

Menší koaliční strany – lidovci a zelení – mají také svoji představu o potřebných výjimkách; chtějí snížit poplatkový limit v závislosti na příjmech, osvobodit děti a důchodce (s různými věkovými hranicemi), vyjmout z placení praktické lékaře, gynekology a zubaře, omezit placení v nemocnici na 30 dní a podobně.

2. Oranžová tsunami

Právě poplatky byly hlavní příčinou velké změny na české politické scéně. Po osmi letech existence krajů jejich zastupitelstva poprvé ovládla ČSSD, a to úplně všechna. Do hejtmanských křesel usedly nové tváře strany (například Jiří Zimola v jižních Čechách), ale i neúspěšní exministři (Milada Emmerová, Radko Martínek, Jaroslav Palas).

Devatenáct let po revoluci prolomili komunisté bojkot na krajské úrovni. V několika krajích přímo zasedli v krajské radě (Moravskoslezský, Karlovarský kraj), v dalších podpořili menšinovou "vládu" ČSSD (Středočeský, Plzeňský, Vysočina).

Oranžoví zvítězili i ve volbách do Senátu. S výjimkou Prahy, kde křesla obsadili kandidáti za ODS, vyhráli ve všech obvodech, v Karviné dokonce už v prvním kole. Celkové skóre bylo 24 senátorských křesel pro ČSSD a pouze tři pro ODS.

Už po prvním kole voleb označil Pavel Bém výsledek voleb za "Armagedon". Druhé kolo voleb do Senátu porážku ODS jen potvrdilo.

Zatímco Jiří Paroubek označil výsledek za vítězství v Česku nevídané a začal se dožadovat moci, v ODS se chřestilo zbraněmi. Pavel Bém ohlásil kandidaturu na předsedu strany.

Nepovedlo se mu ale svolat předčasný sjezd, kde by měl v rozjitřené povolební atmosféře velké šance. Na prosincovém kongresu ODS pak Bém pohořel. Topolánkovi muži byli ve funkcích potvrzeni a on sám o post prvního místopředsedy přišel.

Podívejte se na zábavnější stránku sjezdu ODS.

3. Rok Václava Klause

Na sjezdu se výrazně zviditelnil i Václav Klaus. Čestný předseda ODS (nyní oficiálně bezpartijní) blízký Pavlu Bémovi se se stranou oficiálně rozešel. Vzápětí naznačil, že si umí představit jinou stranu, která by jeho protievropské ideály hájila lépe než současná ODS, kterou Mirek Topolánek směřuje do lisabonské Evropy.

Přitom to byl právě Topolánek, který letos v únoru zajistil Klausovi znovuzvolení prezidentem. A nebylo to jednoduché. Třídenní volbu na Pražském hradě provázely výhrůžné dopisy s kulkami a údajné pokusy o uplácení. Klause vyzval k rovnocennému souboji profesor Jan Švejnar.

Senátor Josef Novotný (SNK-ED) otevřeně obvinil svého kolegu z ODS (zřejmě Vlastimila Sehnala), že mu nabízel dvacet milionů, pokud se odvrátí od Jana Švejnara a podpoří Klause. Klaus nakonec zvítězil, dostal 141 z 279 hlasů.

Podívejte se na reportáž TV Nova o druhém zvolení Václava Klause prezidentem.

Klaus ale letos bodoval i na mezinárodní scéně. Získal si pozornost reklamní kampaní a americkým turné, v nichž vystupoval jako antipod Ala Gora ve sporu o oteplování Země, i neutuchající kritikou Evropské unie. Před nadcházejícím předsednictvím Česka se do něj obul i francouzský prezident Nicolas Sarkozy, kterému se nelíbí, že na Hradě nevisí Evropská vlajka.