Qashqai je jméno íránských nomádů, ale také auta od Nissanu. A nutno podotknout, že celkem dobrého. Přidáním označení +2 ale dostáváme vůz ještě o kousek lepší – především prostornější.
Zvenčí Nissan Qashqai +2 poznáte jen těžko. Musíte mít opravdu v oku proporce auta. Až za zadními dveřmi je totiž karoserie upravená. Má delší poslední boční okénko a silnější D-sloupek. Celkem auto narostlo o 211 mm.
Profituje z toho hlavně prostor pro zavazadla a posádku. V klasické verzi menší kufr tady naroste na solidních 402 litrů. A když potřebujete, jdou vyklopit z podlahy sedadla a posadí se sem další dvě osoby. Sice maximálně vysocí 160 cm, ale i tak je to v případě potřeby vítané.
Jinak je interiér prakticky stejný jako u kratší verze. Ergonomický, pohodlný a prostorný. Jen vytrčená navigace v nevzhledné kapličce na vrcholu přístrojovky nás neustále bila do očí.
Diesel s automatem
V České republice je stále zájem o turbodiesely. A není se co divit, když třeba Qashqai má tak solidní agregát. Dvoulitr s výkonem 110 kW a točivým momentem 320 N.m se zprvu zdá být pekelně tvrdý. Rachotí, chrochtá a stěžuje si na to, že je studený. Jakmile ale dostane potřebné stupně Celsia, utichne a v interiéru je slyšet jen velmi málo.
My měli k motoru připojenou klasickou automatickou převodovku. U benzínové verze nabízí Nissan ještě bezstupňový mechanický automat CVT, tohle je však standardní planetová převodovka s hydrodynamickým měničem. Má dvě rozdílné fáze chodu – u nižších převodů řadí nahoru celkem pomalu, u vyšších pekelným fofrem. Líbilo se nám na ní, že podřazování zvládli technici velmi dobře a při předjíždění tak není třeba čekat příliš dlouho na odezvu. Škoda jen, že převodovka značně zvýší spotřebu. My jezdili za 9,9 l na 100 km.
Podvozek na jedničku
Podle nás je největší předností auta jeho podvozek. I leckteré klasické osobáky nemají tak dobrý. Vůz má sice vyšší stavbu crossoveru a těžší karoserii, ale na vlastnostech to není vůbec cítit. Zatáčky si střihne pekelně rychle, nerozhodí jej žádné vymleté kanály, podélné či příčné nerovnosti. Navíc je zde možnost zapnutí automatického pohonu všech kol nebo jejich stálého zablokování. První mrazíky na vozovce pěkně prověřili i tuto variantu pohonu. A výsledná známka se nezměnila – stále za jedna.
Peněženky otevřít. Teď!
Základní cena vozu je přijatelných 610 000 korun, ale za zážehovou šestnáctistovku. S touto motorizací tak auto stojí o 105 000 korun víc, s automatem o dalších 110 000 Kč více. My měli auto nacpané vlastně vším, co je možné. Takže cena vozu se vyšplhala na 1 005 000 korun (+ 12 000 Kč za metalízu).
Je to hodně nebo málo? V porovnání třeba s korejskou konkurencí celkem dost. My ale vezmeme auto, které má podobně skvělý podvozek – Hondu CR-V. Její cena začíná na 669 000 a končí na 959 000 korunách. Jenže je to bez automatu a jen s pěti místy.
Typický řidič auta: Žena podnikatele se třemi dětmi, spoustou nákupů a potřebou se cítit bezpečně. To se jí splní, vždyť Nissan Qashqai je ve své třídě i nejbezpečnější auto.
Klady a zápory: Rozměrnější a prostornější verze +2 je ideální pro větší rodiny. Víc se sem vejde, podvozek a automatická převodovka zajistí pohodlí a motor dodá dostatečnou dynamiku. Nevýhody jsou ve vyšší spotřebě, příliš konzervativním designu a taky celkem vysoké ceně.