Protektorátní vtipy aneb jak wehrmacht přivezl ho*no

Zdroj: oficiální zdroj

V březnu 1939 obsadili Němci Čechy a Moravu a vyhlásili Protektorát. Jeho obyvatelé proti nacistické okupaci ihned nasadili osvědčenou českou zbraň - humor.

Vtipy, které se na účet nechtěných zeměpánů začaly šířit, byly hořké, jízlivé a antiněmecké. Čiší z nich smutek, ale tehdy se jimi lidé těšili, ač jim za to hrozily přísné tresty a v pozdějších letech války i smrt.

ČTĚTE TAKÉ:

Němci v ulicích, Hitler na Hradě. VZPOMÍNKY PAMĚTNÍKŮ na okupaci

Sníh okupanty nezastavil, polní kuchyně se s hanbou stáhla

Jedna z prvních očividných věcí byla německá nenasytnost. Projevovali ji řadoví okupanti, těšící se z výhodného kurzu marky vůči koruně, stejně jako okupační instituce.

Takže třeba označení vozidel werhmachtu písmeny WH lidé tlumočili takto:

Když auta přijížděla k nám do republiky, znamená WH:
Vezeme hovno!
Když se pak auta obtížená uloupeným a nakradeným zbožím vracela zpět do Říše, znamenala písmena:
Věnoval Hácha!

Protektorátní prezident Hácha to vůbec schytával dost často, protože až my teď víme, že nemocný stařec dělal, co mohl, aby ušetřil zemi trpkého osudu. O brutálním nátlaku a ponížení, jemuž byl v Berlíně vystaven, nikdo nevěděl. Pro ostatní to byl zbabělý kapitulant z následujícího vtipu:

Po utvoření Protektorátu byl Hácha pozván do Berlína na slavnostní hostinu. Sedí u tabule a nějak smutně se tváří, tak zasmušile, že si toho povšiml i Hitler. Rýpl loktem do Goebbelse a povídá: "Podívej, tomu starému Háchovi nějak nechutná. Bude to asi proto, že nemá český jídelní lístek. Dej pokyn, ať jej rychle napíší a dají mu jej – beztoho je celá ta večeře z Protektorátu!“
Stalo se.
Byl přinesen český jídelní lístek a obsluhující číšník jej se slavnostní tváří předložil Háchovi.
Hácha se ani nepodíval, vytáhl z kapsy plnicí pero, - podepsal se a vrátil.

Česká jízlivost nešetřila ani Slováky za to, s jakou ochotou opustili Čechy a vytvořili Hitlerův vazalský Slovenský štát.

Jede člen Tisova konsulátu po Příkopech na kole, náhle se zastaví, opře kolo o okraj chodníku a skočí si do lékárny pro aspirin. Když se vrátí, je kolo pryč. Rozkročí se naštvaný hlinkovec a začne křičet: "Kolo nie, kolo nie!“
Jeden, který jde právě kolem, se zastaví, opatrně se rozhlídne a pak vrazí hlinkovci facku, až se kolem zajiskří a povídá: "Mizerové, sotva jste dostali autonomii, už chcete kolonie?“

Častým terčem vtipů byla vnucená dvojazyčnost. Třeba nové označení přemalovaných železničních vagonů - BMB a ČMD dostalo nový výklad:  BMB = Budete mít Beneše a ČMD = čalouníka máme dost.

Označování Hitlera za čalouníka bylo tehdy vůbec populární, ale jen u toho nezůstalo:

Přišel Hitler do nebe a byl tak neodbytný, že ho přece jen svatý Petr vpusti, když se zavázal, že dodrží všechny smlouvy. Ale jednou musil svatý Petr kamsi na druhou stranu oblohy pustit déšť na oasu – a to neměl dělat.
Když se vracel, běžel mu v ústrety archanděl Gabriel celý bledý a volal:
Svatý Petře, svatý Petře, sotva jsi odešel, tak nám tu sebral Velký vůz, vypil Mléčnou dráhu, porazil Skopce, odzbrojil Vodnáře, jedině – Panna zůstala nedotčena…“

Okupanti přejmenovávali i ulice. Například pražská Vodičkova, podle pana Vodičky, se tupě mechanicky změnila na Wassergasse. A tak si Češi vytvořili i další pseudoněmecké novotvary:

Smíchov – Lachau,  most Svatopluka Čecha – Heiliger Regiment Böhmen Brücke, Myslíkova ulice – Špekulírgasse, Stašnice – Bu-bu-bustadt, Hrdlořezy – Es kommt der Tag, Lazarská – Kriplgasse,  Kališnická – Štamprlgasse, Tylovo náměstí – Organtiner Platz, Masarykova kolej Fleisch-Krawal-Geleise-Gib- Mehr, Pankrác – Gestapoheim, Řeznická ulice – Generalstabstrasse, Masarykovo nádraží - Fleischbrajglbanhof

Ze dne na den se začalo jezdit vpravo, na což reagoval vtip, který dobře shrnuje český postoj - Protektorát je vlastně jen Protentokrát:

Viděla malá Irenka tuto změnu a ptá se maminky:
"Mami, a proč se teď jezdí vpravo?!"
"No, to tak Němci nařídili!“
Děcko chvíli přemítá a pak říká nahlas: "Mami a   p o t o m   se zase bude jezdit vlevo?“