Radar v ČR: pilíř bezpečnosti, nebo terč pro teroristy? ANKETA

Česko už je 10 let v NATO. Nejdiskutovanějším bezpečnostním tématem posledních let je americký radar v Brdech.

Vypadá to, že se nad americkým pilířem protiraketové obrany začínají stahovat mračna. Postoj Obamovy administrativy k americkému radaru v ČR je mnohem vlažnější, než tomu bylo u republikána George Bushe.

Očekává se, že Obama řekne jasné slovo k protiraketové obraně při návštěvě Prahy letos 4. a 5. dubna. Už teď je ale jasné, že se demokraté v Bílém domě snaží omezit vojenský rozpočet. Obama a spol. v únoru požádali Pentagon, aby v příštím roce seškrtal výdaje na protiraketový štít o dvě miliardy dolarů, tj. zhruba o pětinu.


Omezení výdajů by mohlo postihnout i budování podzemních sil pro antirakety v Kalifornii a na Aljašce a zpomalit realizaci amerického systému v Evropě - vybudování sil s deseti antiraketami v Polsku a protiraketového radaru v Česku.


Bushem podepsaný rozpočet v loňském říjnu počítal s investicí 465,8 milionu dolarů na americký protiraketový štít v Česku a Polsku. Podle původních plánů měl být radar postaven do roku 2011.


Politici pro radar, místní proti


Byla to velká událost, když loni 8. července podepisovala tehdejší americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová spolu s českým protějškem Karlem Schwarzenbergem smlouvu o vybudování radaru.

Počátky dohody sahají do roku 2002, kdy Bush seznámil evropské partnery s plánem na vybudování protiraketové základny na starém kontinentu. O plánu věděly i špičky vládnoucí ČSSD v čele s premiéry Špidlou, Grossem a Paroubkem. Prozradil to o nich i prezident Václav Klaus.

Sociální demokraté dnes patří k nejvášnivějším odpůrcům radaru, i když se mezi nimi najdou poslanci, kteří by zvedli ruku pro výstavbu základny.


Radar má zastání u kabinetu Mirka Topolánka. Zejména pro pravicovou ODS je vybudování radaru prestižní záležitostí, na Jánském vršku vždy dávali přednost transatlantické spolupráci před těsnou evropskou integrací. Za radar bojuje i lidovecká ministryně obrany Vlasta Parkanová, kterou si berou na paškál odpůrci základny.

Výstavba radaru se ale nelíbí lidem, kteří žijí v místech, kde by mělo vojenské zařízení stát. V místních referendech tam lidé drtivě řekli radaru NE. Stížnosti lidí mají někdy až iracionální charakter. Odborníkům se podařilo vyvrátit tvrzení, že by měla být v místech, v jejichž blízkosti radar stojí, zvýšená radioaktivita.

Radar ale nemá zastání ani u široké veřejnosti. Podle nejaktuálnějšího průzkumu STEM je proti radaru 72 procent Čechů. Základnu podporuje necelá třetina obyvatel (28 procent).


Ruská zloba


Proti jaké hrozbě by nás měl radar ochraňovat? V roce 2002 vypíchl George Bush tzv. osu zla. Celosvětovou hrozbou nazval tři státy – Irák, Írán a Severní Koreu. Americký radar v ČR by měl Evropu uchránit především před íránskými balistickými raketami.

Změna geopolitických poměrů ve střední Evropě ale provokuje Rusko. To se obává, že radar v Česku a rakety v Polsku míří ve skutečnosti na Moskvu.



Když loni v listopadu Američané zvolili Obamu prezidentem, ruský šéf Kremlu Dmitrij Medveděv pohrozil, že jeho země rozmístí střely Iskander v enklávě kolem Kaliningradu.


Teď se zdá, že v rusko-amerických vztazích začínají roztávat ledy. Nová ministryně zahraničí USA Hillary Clintonová nevyloučila, že by Spojené státy mohly pozastavit projekt protiraketové obrany výměnou za ruskou pomoc při řešení íránské bezpečnostní hrozby.


Americké sbližování s Ruskem se ale nelíbí i jiný spojencům USA v NATO. Polský prezident Lech Kaczyński řekl, že ustoupení od výstavby části amerického protiraketového štítu v Polsku "by jistě nebylo přátelským gestem" vůči jeho zemi. 

ora, TN.cz