Expedice Maroko 2009: Byli jsme okradeni!

Ve čtvrtek 5. března se vydala na měsíční cestu expedice po Maroku, které se účastní i reportér TV NOVA Pavel Šuba.

22.3.-23.3. 2009

Další dva dny nás čeká takzvané autohorolezectví. Jedeme severozápadně od města Zagora. Nejdřív ale zastavujeme na pravém arabském tržišti. Najdete tam úplně všechno, na co si vzpomenete. Kupujeme hlavně marocké koření, ale také zaručeně pravé berberské misky, číše a hmoždíře. O cenu se smlouvá i půl hodiny, několikrát se u toho odchází a i pětkrát padá „last prajs maj frend”. Cena se dá stlačit až na třetinu. Bez smlouvání by vlastně byl nákup nuda.

Zastavujeme také u hradu Ait Benhadou, kde se prý točily některé scény z filmu Gladiátor. K hradu se ale musí přes řeku, což je hned jiskra pro obchodního ducha místních. Jsou ochotní vás převést na druhou stranu na oslu, mule či velbloudu nebo dokonce i na vlastních zádech – samozřejmě za dirhamy.

Pak už se silnice mění v pistu, která by byla náročná i pro pěší. Kličkujeme nad stržemi až do tmy, to už musíme zakempovat. Také druhý den šplháme krutými sceneriemi a několikrát brodíme řeku. V jedné vesnici musíme dokonce půl hodiny čekat, protože opravují rozbitou cestu. Myslím, že mají práci na několik let… Dostáváme se tak až do 1640 m.n.m., tedy výš, než je vrchol Sněžky. I tady je cesta lemovaná dětmi, ale i matkami s novorozeňaty na zádech. Všichni prosí o bakšiš, jídlo, pití, oblečení. Je to krutý obraz. Uprostřed toho všeho zastavujme u hliněného domku (samozřejmě se satelitem) a dáváme si typický marocký „ataj ben nana“ – sladký čaj s mátou.


Měli jsme v plánu jet k nejvyšší marocké hoře Toubkal, ale začíná pršet a ve dvou tisících se déšť mění ve sníh. Proto uhýbáme na západ a šlapeme na plyn – noční etapa míří do města Agadir – přímo k Atlantskému oceánu. Oceán nás vítá, je hlučný a někde tam ho tušíme. Utrmácení cestou jdeme spát. Probuzení je hrozné. V noci nám vykradli jedno auto a vzali z něj všechno! Kameru, foťák, peníze, oblečení…

Dokonce roztrhali pohledy a fotky a na české vlajce udělali uzel. Ach jo. Celý den se to řeší na policii, posílají nás od čerta k ďáblu, jsou neochotní, z jedné stanice nás vyhazují, nechtějí říct svá jména, odmítají vydat kopii protokolu, kterou potřebujeme pro pojišťovnu. Nakonec to musíme řešit přes naši ambasádu. Doufám, že nám pomůžou.

Předchozí deníky z Expedice Maroko 2008 najdete tady:

Expedice Maroko 2009: Vyrážíme na cestu!

Expedice Maroko 2009: První komplikace - zaskočil nás sníh
Expedice Maroko 2009: Projíždíme hašišovým rájem
Expedice Maroko 2009: Byznys uprostřed pouště
Expedice Maroko 2009: Peklo jménem pista