V Praze se udělovaly evropské ceny vynálezcům

Aktualizováno 15:21, 29. 4. 2009 29. 4. 2009, 00:00

Na Pražském hradě byli vyznamenáni vynálezci. Vybíralo se z vynálezů, které zapsal Evropský patentový úřad před 1. 1. 2004 a dosáhly hospodářského úspěchu.

Cena má symbolický charakter a neobsahuje žádnou hmotnou nebo finanční odměnu.

Cena "European Inventor of the Year“ byla založena společně Evropskou komisí a Evropským patentovým úřadem (EPÚ) v roce 2006. Vyznamenány byly vynálezy, které v Evropě přispěly k technickému pokroku a tím i hospodářskému posílení Evropy. Cena se uděluje každoročně ve čtyřech kategoriích: životní dílo, průmysl, malé a střední podniky / výzkum a mimoevropští vynálezci.

Ceny Evropské komise a Evropského patentního úřadu za přítomnosti prezidenta České republiky Václava Klause předala v úterý předsedkyně EPÚ Alison Brimelow a Heinz Zourek, šéf ředitelství Podnikání a průmyslu.

Ceny v jednotlivých kategoriích:

Kategorie "životní dílo“: Adolf Goetzberger (Německo) za příspěvek ke komerčnímu využití sluneční energie, s jejíž pomocí připravil cestu solárním článkům jako přesvědčivé alternativě k fosilním palivům.

Kategorie "průmysl“: Brian Druker (USA) a Jürg Zimmermann (Švýcarsko) za vynález účinného prostředku proti chronické myeloidní leukémii, s jehož pomocí je dosahováno dosud nebývalého procenta vyléčených pacientů.

Kategorie "malé a střední podniky / výzkum“: Joseph Le Mer (Francie) za vynález výměníku tepla, jehož geniálně jednoduchá konstrukce umožnila vznik ekonomicky výhodných a současně energeticky účinných topných systémů.

Kategorie "mimoevropští vynálezci“: Yiqing Zhou (Čína) za lék založený na účinné látce z bylin k potírání malárie, který již pomohl zachránit statisíce lidských životů.

"Vyznamenání je oceněním tvořivosti všech vynálezců, kteří prostřednictvím svých technických, vědeckých a intelektuálních schopností výrazně přispívají k technickému pokroku, růstu a zaměstnanosti v Evropě. Takové schopnosti jsou důležité zejména v hospodářsky těžkých dobách,“ řekla Alison Brimelow, předsedkyně Evropského patentního úřadu.

Místopředseda Evropské komise a komisař pro podnikání a průmysl Günter Verheugen prohlásil: "Laureáti ceny působivě dokumentují lidské ideové bohatství a význam technologických inovací. Svými vynálezy zachránili spoustu lidských životů na celém světě a přispěli k ochraně životního prostředí. Svou inovativností však napomohli také k vytváření pracovních míst v Evropě a posilování evropské konkurenceschopnosti.“

Čtyři nositele ceny vybrala nezávislá mezinárodní porota. V letošním roce ji tvořili mimo jiné Jonathan Liebenau z London School of Economics, bývalý generální ředitel společnosti ABB Jürgen Dormann, podnikatelka a předsedkyně italského průmyslového svazu Confindustria Emma Marcegaglia, jakož i generální tajemník Evropské rady pro výzkum Ernst-Ludwig Winnacker.

Medailonky vynálezců

Adolf Goetzberger, vítěz v kategorii "Životní dílo“
Málokterý badatel toho pro využití sluneční energie udělal víc než dnes 80letý Adolf Goetzberger. Jeho práce přispěla k tomu, že se z exotického energetického zdroje vyvinul průmysl o hodnotě miliard eur. Koncem 70. let prováděl tento německý badatel vizionářské výzkumy v oblasti fluorescenčních kolektorů/koncentrátorů pro transformaci sluneční energie, které způsobily revoluci v efektivitě výroby sluneční energie. V roce 1982 založil Goetzberger Fraunhoferův institut pro solární energetické systémy (ISE) ve Freiburgu a v následujících letech prováděl průkopnické výzkumy v tomto mladém oboru. Za Goetzbergerova vedení vyvinul ISE první vysoce účinný elektronický invertor pro autonomní fotovoltaické systémy. Jeho publikace „Photovoltaic Solar Energy Generation“ je dodnes základním dílem, které citují vědci z celého světa.

Jürg Zimmermann a Brian Druker, vítězové v kategorii "Průmysl“
Chronická myeloidní leukémie (CML) byla dlouhou dobu pokládána za jednu z nejsmrtelnějších forem rakoviny, která postihuje dospělé i děti. Díky protirakovinovému léku Glivec, vyvinutému americkým onkologem Brianem Drukerem a švýcarským lékařským chemikem Jürgem Zimmermannem, ztratila CML mnoho ze své děsivosti.
Když vědci v roce 1960 určili jako příčinu CML abnormálně zkrácený chromozom a o 13 let později se pak zjistilo, že tento vzniká záměnou chromozomů, byl nalezen klíč k léčbě této choroby. V roce 1990 začali vědci hledat inhibitory tohoto fúzního proteinu nesoucího název BCR-ABL, který způsobuje nadprodukci bílých krvinek. Ve švýcarské farmaceutické společnosti Novartis vyvinuli vědci látku, která má BCR-ABL redukovat, a Jürg Zimmermann se se svým týmem pustil do práce na vylepšení této látky. V roce 1994 se Novartis spojil s onkologem Brianem Drukerem a účinnou látku zdokonalil. Od té doby je látka známá pod názvem Glivec oslavována jako zázračný lék. Léčba Glivecem vede v dnešní době v 98 % případů ke zlepšení krevního obrazu.

Joseph Le Mer, vítěz v kategorii "Malé a střední podniky / Výzkum“
V posledních 30 letech přihlašoval Joseph Le Mer v oblasti topných zařízení jeden vynález za druhým. Vyvinutím výměníku tepla však konečně dosáhl průlomu. Le Merovy výměníky tepla se vyznačují jednotrubkovým provedením. Díky tomu mají zaprvé nižší výrobní náklady a relativně nízkou hmotnost, zadruhé jsou také dynamičtější, protože je možné zapojit více trubek paralelně nebo za sebou a vyhovět tak rozmanitým požadavkům na vytápění. Navíc příliš nezatěžují životní prostředí a dosahují účinnosti, která výrazně přesahuje průmyslový standard. Společně s Roccem Giannonim založil společnost Le Mer Giannoni France, která úspěšně vstoupila na mezinárodní trh.

Yiqing Zhou, vítěz v kategorii "Mimoevropští vynálezci“
Malárie je vůbec nejnebezpečnější lidskou chorobou přenášenou parazity. Proti malárii neexistuje očkovací látka a léky musejí být levné, protože nejvíc tato nemoc řádí v nejchudších oblastech světa. Při hledání finančně úsporné léčby vsadil profesor Yiqing Zhou a jeho tým v Ústavu mikrobiologie a epidemiologie na Vojenské lékařské akademii v Pekingu na tradiční čínské lékařství. Svůj zájem vědci zaměřili na starý bylinný lék jménem Artemisia annua. Z rostliny vyvinul Zhou přírodní látku artemisinin. Tuto účinnou látku navázal na osvědčené antimalarikum – Benflumetol – a vyvinul tak nový lék. Zhouova látka má nízké výrobní náklady a je přitom vysoce účinná. Za pouhých 24 až 36 hodin je malarická horečka pod kontrolou. Navíc si malarické kmeny nedokážou proti léku vyvinout problematickou rezistenci. Zhouův lék prodává od roku 2001 farmaceutická společnost Novartis pod obchodním názvem Coartem.

adr, TN.cz