Parta bezdomovců si pod Barrandovským mostem zařídila osobité 2+1. Nechybí tam balkón, kuchyně i obývák s “francouzským“ oknem.
Tři usměvaví bezdomovci mě vítají ve svérázném bytečku, který je zasazen v betonové výztuži hned pod nájezdem na Jižní spojku ve směru ze Strakonic.
V provizorním 2+1 nechybí ani balkón. V obydlí jsou čtyři postele. V koupelně si můžete umýt ruce dešťovou vodou v improvizovaném umyvadle. Z obýváku máte jedinečný pohled na řeku Vltavu, jaký se naskytne málokomu.
“Nezouvejte se a pojďte dál,“ říkají srdečně “nájemníci“ Josef, Ján a Zuzka, když mi pomáhají vydrápat se s těžkou kamerou a fotoaparátem do bytu, ke kterému vede jen jediná bezpečná cesta a to z cyklostezky podél Vltavy.
V obýváku s výhledem na Barrandovský most začne Josef vyprávět svůj příběh: “Přišel jsem do Prahy za prací před devíti lety. Vlastním přístupem jsem přišel o práci, pak se to se mnou vezlo. Můj život na ulici už trvá už sedm let, z toho tady na Barrandově žiji dva roky,“ říká muž bez domova.
Když Josef domluvil, vzal již poloprázdnou PET láhev s vínem a dolil spolubydlícímu Jánovi sklenku, který ji bez váhání vypil.
“Na ulici žiji pátým rokem. Poslední dva roky jsem pracoval v Plzni s družkou Zuzanou. Bohužel vlivem finanční krize jsme přišli oba o práci, a tak jsme se vrátili do Prahy. Tady pod mostem jsem velice spokojený. Nic nám tady nechybí a pořád je to lepší než přespávat po parcích,“ vypráví Ján.
Zuzana je Jánova družka. Ani ona to neměla v životě lehké. Má několik dětí, ale ty pravdu o jejím osudu prý neznají. Myslí si, že vede důstojný život někde na ubytovně. Jedna z dcer, která žije na Kanárských ostrovech, ji pozvala k sobě na návštěvu s nabídkou, že u ní může zůstat i s druhem. To bohužel nevyšlo, protože Ján se bál nastoupit do letadla.
Všem bezdomovcům je pod mostem dobře. Ani netouží po opravdovém 2+1, které známe z běžného života.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz