Moskva hrozí reakcí na norské zbrojení. Kreml mluví o ohrožení Ruska

Norští vojáci během vojenského nástupu (4. 2. 2026) | Zdroj: Profimedia.cz

Tomáš Vašek

9. 9. 2026, 07:54

Rusko ostře reaguje na posilování norské armády v Arktidě nedaleko společné hranice. Kreml označil rozšiřování tamní vojenské brigády i plány na raketové systémy dlouhého dosahu za hrozbu pro bezpečnost Ruska a avizoval vlastní protiopatření. Moskvu dráždí také americký raketový systém, který podle ní může zasáhnout značnou část evropského Ruska včetně Moskvy.

Kreml kritizoval posilování Finnmarkské brigády, která působí na severu Norska a mezi její hlavní úkoly patří ochrana 198 kilometrů dlouhé hranice s Ruskem. „Takové vojenské posilování, které míří proti naší zemi, samozřejmě nemůžeme vnímat jinak než jako hrozbu pro bezpečnost Ruska,“ řekl podle agentury Reuters mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Dodal, že ruské ministerstvo obrany a další úřady už pracují na dodatečných opatřeních.

Norská armáda Forsvaret v srpnu rozšířila brigádu o dělostřelecký prapor, baterii protivzdušné obrany a spojovací rotu. První čtyři samohybné houfnice K9 Vidar už vojáci umístili v Porsangmoenu asi 180 kilometrů od ruské hranice a během roku 2028 jich má přibýt dalších 24. „Je to úplně jiná úroveň palebné síly, než jakou jsme používali dříve,“ řekl Reuters velitel brigády John Olav Fuglem.

Související obsah

02:07

Norsko posiluje vojsko u hranic s Ruskem. Budeme bránit každý centimetr, vzkázalo

22. 8. 2026 Markéta Schulzová M. SCHULZOVÁ

​Norsko navíc podle Reuters objednalo od jihokorejské společnosti Hanwha Aerospace 16 raketometů K239 Chunmoo a blíže neurčený počet raket. Systém splňuje norský požadavek na schopnost zasahovat cíle až 500 kilometrů daleko. Odpalovací zařízení má výrobce dodat v letech 2028 a 2029 a rakety v letech 2030 a 2031. Oslo své zbrojení vysvětluje zkušenostmi z války na Ukrajině, která podle něj ukázala význam zbraní dlouhého dosahu.

Moskvu znepokojuje také americký raketový systém, který Spojené státy podle amerických médií v srpnu dopravily do Norska. Využívá odpalovací zařízení typu Mk-41, která mohou odpalovat také střely Tomahawk.

Související obsah

12:17

Rusko nezvládá porazit Ukrajinu, ale ani Ukrajina Rusko. Pro mír není prostor, říká expert

8. 9. 2026 TN Live T. LIVE

​Ruské ministerstvo zahraničí podle Reuters tvrdí, že by mohly zasáhnout značnou část evropského Ruska včetně Moskvy. Ruská diplomacie varovala, že místa rozmístění těchto systémů a jejich řídicí centra se v případě vojenského konfliktu mohou stát cílem ruských sil.

​Norsko naopak zdůrazňuje obranný charakter svých kroků. „Odpovíme na každou hrozbu a útok proti Norsku a NATO. Budeme bránit každý centimetr,“ řekl Reuters norský ministr obrany Tore Sandvik. Vztahy obou zemí navíc v posledních dnech vyostřil spor o ruskou loď Professor Molchanov, kterou norský soud nechal zabavit na Špicberkách kvůli nároku ukrajinské společnosti Naftogaz. Moskva kvůli tomu obvinila Norsko z „pirátství“.