Z Německa k nám připutovala výstava čínských vojáků z 3. století před naším letopočtem.
Na výstavě můžete vidět kopie 180 terakotových vojáků v originální velikosti a dalších 1000 v měřítku 1:10. Je to poprvé, co „osmý div světa“ můžeme vidět v České republice. Kamennou armádu můžete navštívit v pražské Lucerně od 13. května do konce října 2009.
Přestože 180 vojáků vypadá jako obrovské množství, ve skutečnosti je to pouhý zlomek originální hliněné armády. Ta se skládá z 8000 pěších vojáků, 130 bojovými vozů s 520 koňmi a ze 150 jezdců na koních. Mezi sochami je i tradiční doprovod každé armády - akrobati, hudebníci a úředníci.
Příběh kamenných mužů
Císař Čchin Š'-chuang-ti se narodil roku 259 před naším letopočtem v poslední etapě období válčících států pod jménem Jing Čcheng. Po smrti otce se stal ve třinácti letech novým králem. V dvaadvaceti letech byl oficiálně korunován. Poté, co překonal všechny překážky na cestě k neomezené samovládě (mimo jiné uvěznil matku, vysoké politiky a generály), začal pracovat na přípravách sjednocení celé Číny. Po zavedení nových pravidel a zákonů, mezi něž patřila například i povinnost svědomitě obdělávat pole, vedl mladý král od roku 231 př.n.l. války s ostatními státy. Roku 221 př.n.l. se mu tak podařilo podrobit si všechna okolní území. Výsledkem bylo ukončení chaosu a první sjednocení čínských států pod jedním panovníkem a centralizovanou vládou. Sám Čcheng se prohlásil za krále králů a prvního císaře, aby se odlišil od předchozích králů) a přijal jméno Š'-chuang-ti. Roku 210 př.n.l. zemřel v padesáti letech v provincii Hebei na průzkumné cestě.
Hrobka hlídaná kamennými sochami
Už v průběhu vlády si nechal vyrobit obrovskou hrobku, kam mělo být jeho tělo umístěno v doprovodu obrovské hliněné armády. Místo, které si pro hrobku vybral, leží ve východní části kraje Lintong v provincii Šang-ši, 7,5 kilometru od krajského města. Příslušenství hrobky se nachází mezi horou Li im na jihu a řekou Wei na severu. Mohyla majestátně vyrůstá z okolní krajiny. Š'-chuang-ti si místo vybral, protože je velmi blízko hory Li, bohaté na zlato.
Hrobka patří mezi nejdůležitější státem chráněné památky a je zapsána na seznam kulturního dědictví Unesco. Stavební práce na hrobce začaly v roce 246 před naším letopočtem a trvaly 38 let. Nejslavnější příběh o stavbě hrobky pochází od Sima Šian, největšího čínského historika. Píše, že se na výstavbě hrobky podílelo celkem 700 000 dělníků. Půdorys hrobky je pravoúhlý a celé pohřební místo měří od východu na západ 345 metrů a z jihu na sever 350. Celý hliněný celek měl původně tvar pyramidy. Délka stran vnitřních zdí z jihu na sever činí 1355 metrů a z východu na západ 580.
Kopie, ale ne ledasjaké
Originální terakotové sochy jsou čínským pokladem, takže nesmí opustit území Řiše středu. Sochy na pražské výstavě jsou tedy jen kopiemi. Ale nemusíte se cítit podvedení – jedná se o téměř dokonalé kopie. Zajímavý je i příběh o jejich vzniku. V roce 2002 si Ralph Grüneberger a Burkard Pfrenzinger splnili společný sen - totiž přenést dojmy a pocity z jednoho z největších archeologických objevů dvacátého století do Evropy. Ve starověkých pecích podle původních „receptů" nechali oba iniciátoři výstavy zhotovit 180 postav terakotových vojáků v původní velikosti, včetně pěchoty, generálů, nižších důstojníků, lučištníků a koní.
Dalších 1000 vojáků v bojové formaci bylo vyhotoveno v měřítku 1:10. Po dvou letech byly sochy, díky perfektní a ne zrovna jednoduché logistice, přepraveny 8000 kilometrů z Číny do Evropy.
Stovky dřevěných beden obsahovaly jednotlivé sochy hliněných válečníků a koní, zbraně, kousky mostů a samozřejmě katalogy a suvenýry pro návštěvníky výstavy. Například jeden samotný kůň váží okolo 400 kg. Exponáty budou k vidění na obrovské výstavní ploše spolu s velkými barevnými tabulemi, ze kterých se návštěvníci dozvědí informace o životě v Číně v průběhu posledních dvou tisíc let a o legendách, kterými je opředena samotná gigantická hrobka.
V Evropě měla výstava premiéru v roce 2002 ve Frankfurtu, odtud se stěhovala přes Mnichov, Mannhein, Bonn, Düsseldorf, Hamburg, Berlín, Norimberk a Stuttgart do Bad Kissingenu. Poté se armáda přesunula do Vídně a nyní zakotví v Praze.
Hliněná armáda
Jámy s hliněnou armádou leží asi 1,5 kilometru východně od mohyly hrobky. První z nich zabírá plochu 14620 m2 a je v ní 6000 vojáků a 40 dřevěných bojových vozů. Druhá jáma leží severovýchodně od první a má rozlohu 6000 m2. Při zkušebních výkopech se přišlo na to, že je v ní přes 350 koní táhnoucích bojové vozy, 116 jezdeckých koní okolo 900 vojáků a pravděpodobně 89 bojových vozů. Třetí jáma leží na ploše 500 čtverečních metrů a má tvar písmene U. Je v ní 66 vojáků, 4 tažní koně a zbytek bojových vozů.
Rovněž zde narazíme na obětní dary - jelení parohy a zvířecí kosti, které měly představovat vítězství. V čínském dávnověku se armáda vždy skládala ze tří částí a bojového stanoviště. První a druhá jáma jsou právě dvě z těchto částí a třetí jáma je zjevně bojovým stanovištěm. Při zkušebních výkopech archeologové hledali další jámu stejné hloubky jako tři předchozí. Ta byla ale naplněna pouze klasickou hlínou. Z toho se dá usuzovat, že stavba byla přerušena dřív, než mohla být třetí část armády dokončena. Zajímavé je, že zbraně jednotlivých vojáků byly reálné, v bojích používané zbraně. Byly ošetřeny chromovou solí, aby byly chráněny před rzí.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz