Fyzici hledají 120. prvek známého vesmíru

Aktualizováno 06:31, 12. 6. 2009 12. 6. 2009, 00:00

Mendělejevova tabulka prvků se pomalu rozrůstá o nově potvrzené prvky. Novinkou má být supertěžká částice se shlukem 120 protonů v jádře.

Týmu německých vědců se podařilo vyrobit další prvky dávno nastíněné Mendělejevovou tabulkou. Už dříve ověřili existenci látek s atomovými čísly 107 - 111, přidali k nim také látku se 112 protony v jádru.

Při její výrobě přitom tým z Centra pro výzkum těžkých iontů bombardoval ionty zinku atomy olova. Prvek 112, známý také jako UUB (z latinského jedna-jedna-dvě), se však jako celá řada jiných supertěžkých kolegů ukázal být velmi nestabilním.

Ununbia se tak při experimentech vytvořily pouhé čtyři atomy, které se za několik milisekund rozpadly na lehčí prvky.

Týmy z celého světa se snaží objevit další ještě těžší prvky. Protože je tvorba nových sloučenin finančně velmi nákladná, vědci z Ameriky, Japonska a Ruska úzce spolupracují.

Víte, že se ...

v přírodě vyskytuje 92 prvků a další byly připraveny uměle? Všechny prvky se dají systematicky uspořádat do periodické soustavy prvků. Určující vlastností prvků je protonové číslo – počet protonů v jádře atomu. Prvek s 1 protonem v jádře je vodík, prvek s 92 protony v jádře je uran. Ostatní prvky v přírodě mají počet protonů mezi 1 a 92. Prvky s protonovým číslem větším než 82 a uměle vyrobené prvky s protonovým číslem větším než 92 jsou nestabilní a samovolně se rozpadají (přirozená radioaktivita).

čeští studenti učí pořadí prvků v Mendělejevově tabulce podle říkanek? Například atomy v druhé periodě si zapamatují snadněji podle rčení: "Líbal Bedřich Boženu Celou Nahou. Ó Fuj, Nestydo".

periodická tabulka prvků řídí tzv. periodickým zákonem, který roku 1869 publikoval Dmitrij Ivanovič Mendělejev? Tento vědec seřadil prvky podle rostoucí hmotnosti jejich atomů. Dnes je známo, že některé lehčí prvky jsou až za těžšími (jod stojí za tellurem). Proto roku 1913 Henry Moseley opravil periodický zákon podle rostoucích protonových čísel.

V roce 2006 se Institutu pro jaderný výzkum v ruském Dubně podařilo prokázat prvek s atomovým číslem 118. Fyzici přitom bombardovali kalifornium paprskem kalciových iontů.

Německý tým v červnu závěry ruských kolegů částečně potvrdil. Míří však ještě výše. "Snažíme se vytvořit element s číslem 120," citoval server BBC profesora Sigurda Hofmanna z Centra pro výzkum těžkých iontů.
"Dosud jsme jej neviděli, ale věříme, že takový prvek existuje, a že může být po dostatečně dlouhém bombardování vhodných atomů vyroben," dodal Hofmann.

Pro fyziky jde o jakýsi závod. Soutěží se přitom o to, kdo objeví a připraví těžší prvek jako první.

Supertěžké ionty jsou téměř vždy nestabilní a "pohromadě" příliš dlouho nevydrží. Při jejich rozpadu se uvolňuje energie, kterou vědci mohou přesně změřit. Z toho odvodí původní velikost atomu a jeho vlastnosti.

adr, TN.cz