Spojené státy už nebyly po aféře nikdy jako dřív. Kvůli hrozbě odvolání se musel z úřadu pakovat Richard Nixon.
Aféra Watergate z první poloviny 70. let zásadním způsobem ovlivnila vnitřní politiku Spojených států. Kremelský vůdce s hustým obočím Leonid Iljič Brežněv neskrýval potutelný úsměv. Kdo se radoval v USA, byla média, která posílila roli osmé velmoci. O co šlo v aféře, která ukončila působení Richarda Nixona v Bílém domě?
V noci z 16. na 17. června 1972 řádila pětice lupičů v šestém patře luxusního washingtonského hotelu Watergate. Byla by to příhoda, která by se nikterak nezapsala do historie, kdyby právě v těchto místech nesídlilo ústředí opozičních demokratů.
Akce navíc dopadla nevalně. Pětici lupičů odhalil noční hlídač Frank Wills, který zavolal policii. Muži zákona objevili lupiče s rukavicemi na rukou přímo při činu. Zajímavé bylo, že jedním z gangsterů byl bývalý agent CIA James McCord, který pracoval pro Republikánskou stranu prezidenta Nixona.
Klid před bouří
Byl červen 1972 a listopadové volby se blížily. Takzvaný CREEP alias Výbor pro znovuzvolení prezidenta Nixona spoléhal i na živly typu McCorda. Demokratický kandidát na prezidenta George McGovern byl vášnivým odpůrcem války ve Vietnamu a to vládní kruhy nesly s nevolí.
Republikánům se ale zpočátku dařilo zahrát aféru do autu. Nixon s převahou vyhrál prezidentské volby, McGoverna nevolila ani spousta demokratů. Aféra Watergate se rozjížděla velmi pozvolna. Už se vědělo, že lupiči komunikovali s dalším exagentem CIA Howardem Huntem. V jeho zápisníku se objevila šifra W.H. To nemohlo podle investigativních novinářů znamenat nic jiného než White House (Bílý dům). Hunt pracoval pro Nixonova poradce Charlese Colsona. V přepadení centrály demokratů ve Watergate měl prsty i finanční poradce CREEPu George Gordon Liddy.
V září 1972 pět lupičů, Hunt a Liddy stanuli před soudem. Odnesli si tresty od 15 do 25 vězení. Na samotného Nixona ale nepadl ani stín podezření. To se změnilo po vítězných volbách. Klíčovou úlohu sehráli dva novináři The Washington Post Bob Woodward a Carl Bernstein. Zjistili, že ekonomickým mozkem akce je Kenneth Dahlberg, který využíval špinavé peníze z Mexika k financování Nixonovy předvolební kampaně.
Karta se obrací
Republikánům začalo téct do bot ve chvíli, kdy lupič McCord změnil výpověď a přiznal, že plány na přepadení centrály demokratů vznikly v kanceláři šéfa CREEPu a exministra spravedlnosti Johna Mitchella. Zneužití moci ke kriminálním rejdům u nejsilnější opoziční strany bylo tučným soustem pro tisk.
Legendy investigativní žurnalistiky Bernstein a Woodward získávaly důvěrné informace od agenta FBI Deep Throat alias Hluboké hrdlo. Oba novináři se stali i filmovými ikonami. Ve snímku All The President´s Men si je zahráli Robert Redford a Dustin Hoffman.
Nixon nebyl bez viny
Aféry se chopili i demokraté v Kongresu. V únoru 1973 začala pracovat senátní vyšetřovací komise aféry Watergate. To už začalo být pořádně horko i samotnému prezidentovi Nixonovi. Prezidentův právní poradce John Dean přiznal, že křivě vypovídal. Uvedl, že o špiclování opozičních demokratů věděl sám prezident, možná byl i kmotrem mafiánských praktik.
Nixon se snažil od celé aféry distancovat, postupně však museli abdikovat i členové jeho kabinetu. Watergate semlela např. ministra spravedlnosti Kleindiensta, šéfa Bílého domu Haldemana i osobního poradce Nixona Ehrlichmana. Bílý dům věděl už od roku 1970 o všem, co se dělo u demokratů.
Vynucený odchod prezidenta
V srpnu 1974 se Nixon pod tlakem nových důkazů přiznal, že o celé akci věděl. Hrozilo mu odvolání, a tak raději 9. srpna 1974 odstoupil. Funkci prvního muže USA převzal viceprezident Gerald Ford. Ihned udělil Nixonovi milost, i Spojené státy tak měly aféru, jejíž řešení se podobalo nevině Jiřího Čunka.
Aféra Watergate hýbe Amerikou i po více než 35 letech. V poslední dekádě vyšlo najevo, že odposlechy nařídil osobně sám prezident Nixon. V roce 2005 odhalil svou tvář i agent Hluboké hrdlo. Zdrojem informací byla pro Woodwarda s Bernsteinem tehdejší dvojka FBI Mark Felt.
Média posílila po Watergate pozici strážce demokracie. Novináři Bernstein a Woodward působí jako zástupci sedmé velmoci dodnes.
Oba nesmlouvavě kritizovali politiku exprezidenta George Walkera Bushe. A čeští novináři používají výraz "gate“ k různým kauzám typu Wallisgate, Líznergate apod.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz