18. června 1757 zvítězila rakouská armáda pod velením maršála Dauna nad pruským vojskem. Král Fridrich II. poprvé prohrál.
Od roku 1756 zuřila ve střední Evropě sedmiletá válka mezi pruským královstvím a habsburskou monarchií. Marie Terezie se nedokázala smířit se ztrátou bohatého Slezska, ale dobře vyzbrojené a disciplinované pruské vojsko nedovolilo rakouské panovnici, aby se pokusila získat ztracené území zpět.
Prusové naopak ohrožovali další dědičná habsburská území. Nejvíce trpělo české království, kde se pohybovala vojska obou států. Po bitvě u Štěrbohol, zůstala Praha v obležení. Hrozilo reálné nebezpečí, že pokud by Praha padla do pruských rukou, Fridrichu II. už by nestálo nic v cestě k obsazení srdce Rakouska - Vídně.
Marie Terezie si uvědomovala, že pád Vídně by znamenal i konec její monarchie, a začala proto organizovat vojsko, které by postup Prusů zastavilo. Vedením vojska pověřila zkušeného důstojníka Leopolda hraběte Dauna.
Ten dostal za úkol osvobodit se zbylým rakouským vojskem Prahu a pokud možno vytlačit pruské vojsko z Čech. Daun věděl, že souboj s třicetitisícovou pruskou armádou bude vyžadovat perfektní taktickou přípravu.
Ani pruské vojsko pod vedením samotného krále nezahálelo. Fridrich II. si uvědomil, že pokud by ho rakouské vojsko dostihlo u dobře opevněné Prahy, v jejíchž hradbách navíc byly tisíce vojáků, neměl by moc šancí na obranu.
Na přelomu května a června se proto přesunul na východ od Prahy. Obsadil město Kolín a s armádou se usadil v blízkém okolí. To hrálo do karet Daunovi, který české Polabí dobře znal, neboť zde vedl několik vojenských cvičení a manévrů.
Ihned zaujal strategické postavení na výšinách poblíž obce Křečhoř západně od Kolína. Rakouská a pruská vojska proti sobě stanula 18. června. Hned časně ráno porazili Prusové rakouský předvoj a donutili ho k ústupu.
Rakouské vojsko ale bylo mnohem početnější, čehož si byl vědom i Fridrich, který vyčkávala čekal na chybu nepřítele. Daun neustále posiloval pozice na kopcích v okolí a nevrhal se do bezhlavého útoku.
Prusové se dostali do nevýhodné pozice, neboť rakouská armáda obsadila všechny strategické body v okolí. Fridrichovi tak nezbylo nic jiného než útok na císařské pozice. Vybral si ty na vrších u Křečhoř. Po úporném boji, který začal kolem 14. hodiny odpoledne, se je Prusům nakonec podařilo zmocnit a rakouské voje couvly. Nyní byly na tahu vojska Jejího veličenstva.
Daun okamžitě přesunul ke Křečhoři velkou část armády. Ačkoliv situace byla stále nerozhodná a Prusové si pořád udržovali iniciativu, byla čím dál tím více patrná početní převaha rakouských vojsk. V 19 hodin dosáhl pruský nápor svého vrcholu, tentokrát se Fridrich snažil roztáhnout svůj útok do šíře, avšak byl znovu s vypětím všech sil odražen.
Ve chvíli, kdy Daun poznal že pruský tlak polevuje, dal signál svému jezdectvu ke zteči. To za součinnosti s pěchotou rozbilo pruské linie a obrátilo nepřítele na ústup. Bitva byla pro Rakousko vyhraná. Fridrich II. si musel zachránit holý život rychlým úprkem z bojiště.
Rychle se stahovali i pruští generálové. Od větší zkázy je zachránila jen tma a nedostatek munice rakouské armády. Tyto faktory neumožnily dokonat zkázu hrdé pruské armády.
Třicetitisícová pruská armády přišla o 13 tisíc vojáků a čtyři stovky důstojníků. Ztráty habsburského vojska byly o poznání menší. Z asi 40 tisíc mužů zahynulo u Kolína 9 tisíc vojáků a 350 důstojníků.
Prusům nezbylo nic jiného než opustit Čechy. Sedmiletá válka ale zdaleka neskončila.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz