Obdivujete stuntridery, rádi byste také něco uměli, ale nevíte, jak na to? Zkuste to s naší malou stunt školou vytvořenou společně s dvěma vynikajícími kaskadéry Martinem Krátkým a Pavlem Korychem. Prozradí vám, jak se něco naučit, ale nezmrzačit se při tom.
Využívat váhu
Řídítka musíte držet sice pevně, ale přitom volně (zní to blbě), nekřečovat v zápěstí. Musíte se naučit, stejně jako to umí motokrosaři nebo zápasníci sumo, využívat váhu ve svůj prospěch (jak svou, tak stroje). Než na to přijdete, chvíli to potrvá. Silničáři pozvolné zvažování na stranu vyvažují vysednutím mimo motorku, bacha ale, prudším a silovějším pohybem si motorku pod sebou rozkinkláte, zadní kolo pod vámi začne kličkovat, a to je nejrychlejší cesta do sanitky. Enduráci vyvažují vykláněním trupu těla a jemné nuance dolaďují hlavně vykláněním kolen do stran.
| Dále čtěte |
|---|
| Jak se stát kaskadérem - díl první |
Nikdy nesmíte dát nohu ze zadní brzdy. Noha musí být pořád připravená brzdit, kdybyste úhel přetáhli. To vám řekne každý kaskadér.
Pavel: Já jsem se učil na třiapůli Jawě a naprosto s tím, co bylo řečeno, souhlasím. Při přesedlání na velkou motorku jsem si zvykal na jiný průběh motoru a širší zadní gumu asi tři dni. Určitě si myslím, že by se měli všichni učit na slabší a lehčí motorce. Jde i o rychlost, která je nižší, takže to míň bolí a hlavně to míň stojí, když se to nepovede - jako že se ze začátku sem tam něco nepovede.
Spousta lidí má problém s regulací plynu. Mně hodně pomáhá se ukazovákem opírat o brzdovou páčku, takže u výkonné motorky má zápěstí pravačky oporu a plyn můžu hodně jemně dávkovat a regulovat a hlavně, nikdy se mi nestane (a nesmí stát), že by mě motorka „táhla“ po zadním a já nemohl ubrat. Stejně tak mám levý ukazováček připraven stále i na spojce, abych mohl řadit, spojku se tedy klidně naučte ovládat jedním prstem.
Rovnovážný bod
Časem získáte určitý grif a podaří se vám čumák udržet „na plynu“ chvíli ve vzduchu, snažte se nadále úhel zvětšovat tak, aby jízdu po zadním netáhl motor, nýbrž aby motor sloužil jen jako opora, kterou úhel jen jemně regulujete.
Martin: Tady je samozřejmě opět velký rozdíl mezi malou lehkou a výkonnou motorkou. Patnáctikoňovou MZ na zadním silou motoru dlouho nikdo neudrží. Pozor na slabý dvoutakt, který nemá skoro žádný brzdný účinek, proto je potřeba mít stále nohu na zadní brzdě. Když to, jak se říká, přeženete, nesmíte panikařit. Nesmíte nikdy sundat nohy, seskočit a pokoušet se motorku doběhnout, ani křečovitě zašlápnout zadní brzdu, čímž se motorka i s relativně slabou bubnovou brzdou doslova zarazí do asfaltu – přehodí vás přes řídítka a ještě přejede jako bonus.
Před každým pokusem o zvednutí motorky je nutné se uklidnit, soustředit se a srovnat v sedle na střed. Motorku držte v co možná nejpřímějším směru. Rychlé, za sebou následující pokusy o zvednutí motorky nemají smysl. Musíte být trpěliví.
Po několikatýdenním nebo několikaměsíčním trénování byste si měli zažít, kolik dát plynu, jak přesně se spojkou a jak rychle a v jakém úhlu plyn zase ubrat, popřípadě lehce kontrolovat zadní brzdou. Chyba je přitahovat se k řídítkům. Za mašinou se musí volně viset, jinak začnete ztrácet cit v zápěstích a pojem o rovnováze.
Řazení a brzda
Čím rychleji jedete, tím je ovládání do jisté míry jednodušší a klidnější, samozřejmě když se něco nepovede, mnohem víc to bolí. Všechny vaše vyvažovací manévry trvají déle a na roztočená kola (která drží motorku stabilní – gyroskopický efekt) je potřeba vynaložit větší sílu.
Určitě zkoušejte řadit. Se spojkou. Jakmile táhnete motorku plynem ve skoro maximálních otáčkách, určitě neřaďte. Roztočená klikovka zvláště pak silné motorky by vás nejspíš doslova přehodila na záda. Raději wheelie ukončete a řadit zkoušejte, až bude ručička otáčkoměru někde ve druhé třetině budíku.
Martin: Určitě při řazení nikdy nesundávejte nohu z páky zadní brzdy. Bezvadné je, když se vám podaří na jedničku motorku jen tak nadhodit skoro k rovnovážnému bodu – takový krátký štěk, hned zařadíte a pokračujete na relativně nízké otáčky motoru. Tak to většina vyjetých kaskadérů dělá. Nejmíň se při tom nadřete a navíc, máte-li menší plac, šetříte tak s místem.
Pavel: Se vzrůstajícím úhlem motorky se učte lehce přibrzďovat. Nejplynulejší je jízda po zadním v rovnovážném bodě, kdy necháte trošičku plynu, čímž zamezíte cukání ve vůlích převodovky a řetězu, a motor zadní brzdou lehce přebrzďujete – brzdu ve vyšší rychlosti nahrazuje odpor větru. Zadní brzda je základ!
| Na těchto strojích to půjde |
|---|
| Jednoválce: K učení jsou asi nejvhodnější, zpravidla mají velký krouťák s velkou otáčkovou rezervou. Pomáhá nízká hmotnost a perfektní čitelnost. MZ 250 - (výjimka) lehká motorka za babku, ideální pro získání správných návyků Yamaha MT-03 - motor silný odspodu, tuhý podvozek, vynikající ovladatelnost KTM 450 EXC - skoro jakékoliv čtyřdobé enduro je pro začátky vhodné |
| Dvouválce: Dvouválce kolem 600 cm3 jsou k učení vhodné, mají měkký motor se silným spodkem, navíc bývají docela lehké. Litrové dvouválce nedoporučuji. Kawasaki Versys - jemný motor, krátká konstrukce, precizně čisté ovládání Kawasaki ER-6n - jemný motor, perfektní čitelnost, dobrý rozhled ze stroje Suzuki SV650 - dostatečně výkonný motor, dobrá ovladatelnost |
| Čtyřválce: Jsou na učení nejméně vhodné. Šestistovky jsou dole slabé, litry jedou zase až moc. Kdo chce jen čtyřválec, doporučuji předělat na streeta. |
Převzato z Českých motocyklových novin - ČMN 19/09 (autor a foto: Jakub Nič)
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz