Selhání srdce? V dusnu vás přepadne snadno

Srdeční selhání není totéž co infarkt, ale v dusnech přijde snadněji. Pozor by si měli dát hlavně muži, protože sedm z deseti pacientů tvoří právě oni.

Srdce s krevním oběhem udržuje životně důležité funkce v těle. Má na starosti přenos přesně takového množství krve, které je nezbytné pro transport kyslíku a živin, a současně odvádění zplodin tělesné látkové výměny. Když selže, mívá to fatální následky.

Srdce "v oslabení"

K oslabení funkce srdce dochází tehdy, kdy srdce není schopno vypuzovat potřebné množství krve do těla a pokrýt tak nároky jednotlivých orgánů. "Tehdy mluvíme o srdečním selhání neboli srdeční nedostatečnosti,“ říká MUDr. Marcela Schejbalová, vedoucí lékařka Centra pro chronické srdeční selhání Nemocnice Na Homolce.

"Krev, kterou srdce není schopno přečerpat do oběhu, pak městná v cévním, nejčastěji plicním řečišti. Tím dochází ke zvyšování tlaku na cévní stěnu a následně k filtraci tekutiny z cév do tkání.“

Tři čtvrtiny pacientů jsou muži

Tělo se srdečnímu selhání brání například zvětšením a zbytněním srdce. Tyto mechanismy mohou určitou dobu nesprávnou srdeční funkci kompenzovat, postupně ale dochází k jejich vyčerpání a projevům srdeční nedostatečnosti.
Téměř v 70 procent případů jsou pacienty Ambulance srdečního selhání v nemocnici Na Homolce muži.

Nástup rychlý i plíživý

Srdeční selhání se může vyvinout náhle, anebo může vznikat pomalu a postupně:

• akutní selhání –  to je stav, který je nutno řešit hospitalizací (nejčastěji na koronární jednotce, oddělení akutní kardiologie či alespoň na lůžkovém oddělení kardiologie nebo interny)

• chronické selhání – je výsledkem dlouhodobější nemoci

Na vzniku srdečního selhání se podílí řada chorob

"Kromě stavů po infarktu se srdeční selhání objevuje u lidí s vysokým krevním tlakem, u těch, kteří mají vady srdečních chlopní, trpí srdeční arytmií. Často se může srdeční selhání přihodit u lidí, kteří prodělali nějaké infekční onemocnění a přechodili ho nebo ho dobře nedoléčili,“ říká lékařka.

Vznik a signály podrobněji

Příčinu se daří často rozpoznat před rozvojem příznaků. Bývá to fyzická námaha, porucha srdečního rytmu. Typická je dušnost i v klidovém režimu, při minimální zátěži. Nemocný nemůže ležet, zmírnění obtíží přichází v poloze vsedě. V případě akutní noční dušnosti hovoříme o tzv. srdečním astmatu.

Dalšími příznaky jsou například zrychlený dech, kašel či únava, výkyvy krevního tlaku a rychlá tepová frekvence.
Projevuje se náhle vzniklá klidová dušnost, výrazná bolest na hrudníku a kašel. Nemocný může dokonce vykašlávat krev a mít promodralé rty, konečky prstů a ušních lalůčků.

Při chronické srdeční nedostatečnosti vzniká nejčastěji při chronické ischemické chorobě srdeční, po infarktu myokardu, při dlouhodobě neléčeném vysokém krevním tlaku nebo u pacientů, kteří mají srdeční vadu.

Program péče o nemocné se srdečním selháním

Funguje v rámci Kardiocentra Nemocnice Na Homolce. Už v roce 2002 jako první tohoto typu v České republice byla založena Ambulance srdečního selhání. "Kromě péče lékaře pacientům pomáhají i specializované sestry, které probírají i jejich psychologické problémy a jsou tak spojovacím článkem mezi lékařem, pacientem a rodinou nemocného. Tato praxe se dlouhodobě osvědčila,“ říká Schejbalová.