Pouštní štít zlomil Saddámu Husajnovi vaz

7. srpna 1990 začala v Saúdské Arábii operace Pouštní štít.

Irácký prezident Saddám Husajn si koledoval o velké problémy už od 80. let. Tehdy se dostal do sporu o ropná pole se sousedním Íránem, větší, silnější a bohatší zemí. Konflikt trval osm let a k překvapení celého světa z něj vyšel vítězně Husajnův Irák. Bylo to však klasické Pyrrhovo vítězství: Irák skončil s neuvěřitelnými dluhy, které měl v krátké době splatit – nejvíc dlužil Kuvajtu a Saúdské Arábii, celkem 30 miliard dolarů.

Dluhy? Válka je smázne!

Jak se s takovou situací vypořádat? Normální vláda začne šetřit, socialistická vláda zvýší daně, komunistická zestátní podniky. Diktátor z Iráku se rozhodl jinak – dluh odmaže tak, že zničí dlužitele. Z války proti Íránu si jeho země nechala velkou, kvalitní a dobře vyzbrojenou armádu, obzvlášť tzv. republikánské gardy patřily k tomu nejlepšímu, co bylo na Blízkém východě k dispozici. Navíc měl vy výzbroji dalekonosné rakety SCUD s chemickými hlavicemi, jimiž mohl ohrozit a vydírat většinu okolních zemí. Jako první cíl si vybral maličký, ale na ropu bohatý Kuvajt.

Jako záminku si Husajn vzal téměř zapomenuté tvrzení z roku 1928, že Kuvajt je vlastně historicky vzato pořád ještě jen provincií Iráku, takže útok na něj by vlastně jen zcelili rozpadlou zemi. V noci na 2. srpna 1990 se irácké elitní jednotky v čele s republikánskými gardami vrhly s obrovskou přesilou do Kuvajtu. Po krátkém boji jej obsadily; malá kuvajtská armáda neměla proti 120 000 mužům a 2000 tankům sebemenší šanci.

Svět byl v šoku, tuhle drzost od Saddáma nikdo nečekal, a to ani zpravodajské služby. Nejrychleji zareagovaly Spojené národy a také sousední arabské státy. Jordánský král hned 3. srpna vyzval Husajna ke schůzce, které by se zúčastnily hlavy důležitých arabských států. Husajn schůzku odmítl – zřejmě proto, že se bál atentátu. Paranoidní diktátor už léta nikam nejezdil, na veřejnost místo sebe posílal dvojníky a vůbec se vyhýbal neznámým místům. Rychlé Saddámovo odmítnutí jeho bývalé arabské přátele urazilo. Poprvé také arabští vládcové připustili, že by jim nevadilo, kdyby území Saudské Arábie hlídala i cizí vojska. OSN během krátké doby odsouhlasila řadu rezolucí, ve kterých okupaci Kuvajtu odsoudila, označila ji za protiprávní a vyzvala, aby svět na Irák uvalil hospodářské sankce.

A svět poslechl. Předtím a ani potom se ještě tak rychle nikdy nesjednotil. Všichni totiž chápali, jak vážná je situace: kdyby Saddám dobyl i Saúdskou Arábii, ocitla by se v jeho rukou polovina světových zásob ropy. Během pár dní začala vznikat protiirácká koalice v čele se Spojenými státy. Zapojilo se do ní celkem 34 států, včetně Československa. Objevily se v ní malé i velké státy, od Velké Británie, až po Sierru Leone.

Pomoc bereme!

Významným dnem se stal 6. srpen. Tehdy Saúdská Arábie požádala USA, aby jí pomohly s obranou země. Měla k tomu dobré důvody - od vpádu Kuvajtu se irácké jednotky ve velkém množství shromažďovaly u saúdskoarabských hranic a při několika provokacích je dokonce překročily. Husajn se pokusil Saudy napadat i zákeřněji, snažil se využít islámského extremismu. Tvrdil, že Saúdové nejsou hodní spravovat posvátná města islámu Mekku a Medinu, když se paktují s nevěřícími Spojenými státy. Naštěstí mu tato rétoriky nevyšla, ani jeho do té doby věrní spojenci jako Sýrie mu ji neuvěřili. Zato všichni pochopili, že dalším cílem irácké expanze je Saúdská Arábie.

7. srpna americký prezident George Bush rozhodl o začátku operace Desert Shield – pouštní štít. Spojené státy mobilizovaly dvě námořní skupiny – letadlové lodi USS Dwight D. Eisenhower a USS Independence s doprovodnými plavidly. V Saúdské Arábii přistálo 48 letounů F-15 a okamžitě zahájilo pravidelné hlídkové lety nad zemí. Aby podpořily námořní jednotky, poslaly Spojené státy do oblasti i bitevní lodi USS Missouri a USS Wisconsin. Letecky i pomocí lodí bylo do oblasti Perského zálivu postupně dovezeno přes půl milionu vojáků
 

Tato náročná logistická operace patřila k nejnáročnějším vůbec a dokázala celému světu, že Spojené státy mají špičkově vycvičené vojsko. Především ale zabránila iráckým jednotkám ohrozit Saúdskou Arábii. Navíc se spojencům podařilo vybudovat nástupní místo k pozdějšímu útoku.

Operace Pouštní štít skončila 16. ledna 1991, kdy přešla do operace Pouštní bouře. Ta znamenala invazi, která během několika dní zcela rozdrtila síly iráckého diktátora.