Senátoři si budou stěžovat na zákon přijatý kvůli Lisabonské smlouvě

Zdroj: Mediafax

Lisabonská smlouva v Česku sice prošla, části senátorů se ale nelíbí takzvaný vázaný mandát, který přinesla.

Senátoři ODS, kteří připravují opětovné předložení Lisabonské smlouvy Ústavnímu soudu, připravují hned dvě podání k Ústavnímu soudu. Ještě před ní chtějí předložit stížnost proti novele zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny a Senátu, tzv. zákonu o vázaném mandátu. Ve středu o tom informoval senátor Jiří Oberfalzer (ODS).

Senátoři chtějí, aby vláda při klíčových jednáních s EU nepotřebovala jen souhlas obou komor parlamentu, ale dokonce ústavní (tedy dvoutřetinovou) většinu.

"Nedávno schválená úprava jednacích řádů, tzv. vázaný mandát, který umožňuje zavazovat vládu k určitému postupu při jednání v Evropské radě nebo v Radě EU, je nedostatečná," vysvětlil Oberfalzer.

"Žádost podáme příští týden. Předtím oběhnu kolegy, abychom se všichni podepsali," dodal. Stížnost by, stejně jako žádost na opětovný přezkum lisabonské smlouvy, mohly kromě odpůrců smlouvy z řad ODS podepsat senátorky Liana Janáčková a Jana Juřenčáková.

Soud má říci, o jaké pravomoci Česko "nesmí" přijít

Senátoři se podle svých slov domnívají, že je neústavní, aby parlament vyslovoval souhlas s dalším přenosem pravomocí na EU jinou než ústavní většinou. Senátoři současně navrhují Ústavnímu soudu, aby definoval minimum pravomocí, jejichž zachování činí z ČR ještě svrchovaný stát.

Vybízejí, aby si vyhradil konečné právo na interpretaci evropských legislativních aktů v návaznosti na novelizované znění Maastrichtské a Římské smlouvy.

"Navrhujeme také, aby soud pozastavil proces ratifikace, dokud nebudou přijaty uvedené legislativní změny, včetně novely zákona o Ústavním soudu, která by mu umožňovala kontrolu souladu jednotlivých kroků orgánů EU s českou ústavou a na jejíž potřebu ÚS sám upozorňoval ve svém nálezu při prvním posuzování dokumentu," dodal Oberfalzer.

V úspěch senátoři moc nevěří

Senátoři podle Oberfalzera nadále připravují žádost o ústavní přezkoumání Lisabonské smlouvy, přípravy tohoto podání jsou v závěrečné fázi. Kritici dokumentu doufají, že smlouva bude nyní přezkoumaná jako celek a nikoliv pouze některé odstavce.

Obefalzer nicméně již koncem července prohlásil, že je realista a nevěří v to, že Ústavní soud prohlásí, že je lisabonská smlouva v rozporu s českou ústavou. Ústavní soud už loni rozpor smlouvy s ústavním pořádkem neshledal. Podle senátora ústavní soudci uvažují spíše "politicky než ústavněprávně".

Druhý pokus u soudu

Lisabonskou smlouvu posuzoval Ústavní soud již na konci loňského roku, došel ale k závěru, že není v rozporu s českou ústavou. Více TADY.

Dokument už schválily obě komory parlamentu, prezident ho ovšem odmítá podepsat před tím, než ho schválí všechny ostatní země EU. Podrobnosti ZDE.

Lisabonská smlouva podle zastánců zvýší akceschopnost unie a umožní lépe podporovat hospodářský růst, zlepšovat sociální podmínky nebo zvyšovat bezpečnost. Kritici poukazují na to, že smlouva snižuje míru demokracie, když například přenáší některé pravomoci z národních parlamentů na Evropskou komisi. Snižuje rovněž počet záležitostí, v nichž mají státy právo veta.