Ze statistik Ministerstva zdravotnictví vyplývá, že jednou z nejčastějších příčin úmrtí dětí a dospívajících jsou úrazy.
Nejnebezpečnějším místem je prý škola, nejrizikovějším časem přestávka a tělesná výchova.
Děti jsou po prázdninách rozjivené a nezřídka se proto stane, že se zraní při náruživém zápasu vybíjené nebo fotbalu. Školy by také měly na začátku nového školního roku veškeré vybavení tělocvičen nechat překontrolovat, aby se nestalo, že se některé nářadí uvolní a spadne – buď na žáka nebo i se žákem. Následky takové nehody mohou být tragické.
Kromě nešťastné náhody a nedodržování základních bezpečnostních pravidel je nejobvyklejší příčinou úrazů nesprávná montáž a instalace tělocvičného zařícení nebo prolézaček a nedostatečně prováděné každoroční revize. Obvykle se také nedbá na používání dopadových ploch bez vhodného povrchu tlumícího dopad (např. klasická žíněnka).
Co se může při sporu dětem na hřišti stát si přečtěte v článku
Školáka zabila fotbalová branka
Dítě na hřišti zraní, ani neví jak…
Inspekční a certifikační orgán TÜV SÜD Czech ve spolupráci se Sdružením na ochranu spotřebitelů ověřuje bezpečnost jednotlivých zařízení, kontroluje správnost provedení jejich instalace a podmínek provozování.
Zařízení dětských hřišť, venkovních sportovišť i tělocvičen musí být v souladu se všecmi zákonnými normami.
Většina výrobců, resp. dodavatelů tuto legislativní povinnost naplňuje, problémy se často vyskytují až při instalaci zařízení.
"Provozovatel zakoupí certifikovaná zařízení, ale jejich instalaci provede montážní firma, která nedodrží podmínky dopadu, dojezdu a dalších technických požadavků uvedených v návodu. Právě zde vznikají nejčastější příčiny úrazů,“ říká Ladislava Klasová z TÜV SÜD Czech.
Nejhorší jsou pády z výšky
Petr Havránek, přednosta kliniky dětské chirurgie a traumatologie Fakultní Thomayerovy nemocnice popisuje, kdy se děti zraní nejčastěji: "Padají z kola nebo se zraní při míčových hrách. Způsobí si zlomeniny zápěstí, vážné jsou zlomeniny v oblasti lokte, které musí být většinou operované.“
"Nejhorší dětské úrazy jsou takové, při kterých dojde k poranění více částí těla, systémů (hlava, končetiny, břicho, hrudník, apod.) K takovým těžkým úrazům vedou především dopravní úrazy a pády z velké výšky.“
Kdo odpovídá za bezpečné hřiště?
Odpovědnost v tomto případě nese provozovatel – tělovýchovné zařízení nebo škola. Zatímco plnění některých legislativních požadavků lze posoudit laickým okem (povinnost značení hřiště a jednotlivých herních prvků, přístupnost provozního řádu, existenci únikových tras pro veřejnost či délku dopadové plochy od konce dojezdové dráhy nejčastějšího typu skluzavek), např. požadavky pro bezpečné dopadové plochy ve vztahu k riziku pádu z výšky už je nutno posoudit odborníkem na základě požadavků norem.
|
Pokud je riziko pádu z výšky do 1 metru, může být dopadových povrchem dobře udržovaná tráva, u rizika pádu z výšky do 2 metrů je jednou z možností čistý písek bez naplavenin.
|
Zodpovědnost za soulad s legislativou mají nejen ti, kdo vyrábí tato zařízení (výrobci, resp. dovozci), ale zejména právě jejich provozovatelé. Jejich povinností je mj. zabezpečení provádění revizních a servisních kontrol minimálně jednou ročně.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz