Bitva o Británii – kde všude udělal Hitler chybu

7. září podnikla Luftwaffe první velký letecký útok na Londýn.

Z dálky to vypadalo jako obrovské ptačí hejno, ale hukot napovídal, že dnes obloze vládne někdo úplně jiný než ptáci. Přes tisíc strojů mířilo stejným směrem, na hlavní město Velké Británie Londýn. 372 bombardérů doprovázených 642 stíhačkami se mělo snadno vypořádat s notně oslabenou anglickou obranou a proměnit metropoli ostrovní velmoci v popel. Bombardéry byly vybavené zápalnými pumami, které byly určené především pro londýnské doky.

Ještě nad Kanálem však němečtí piloti zaznamenali, že odpor anglických letců zdaleka není zlomen, o čemž je už několik týdnů ujišťovala propaganda. Naopak – čím víc se blížili k Londýnu, tím víc strojů proti nim vzlétalo a tím urputněji se jejich piloti rvali. Obrovský útok sic zaznamenal jistý úspěch, ale zdaleka ne takový, jak velení Luftwaffe čekalo. Německá generalita si kladla jedinou otázku: "Jak je možné, že Angličani pořád ještě bojují?“

Abychom našli odpověď na tuto otázku, musíme se vrátit o dva měsíce zpět. Tehdy, 10. srpna, vypukla Bitva o Británii. Měla být jen předehrou k invazi, která nešla provézt bez absolutní vzdušné převahy. Proč? Už při bojích o Norsko se obě strany přesvědčily, že moderní letadla jsou pro vojenská i invazní plavidla zcela smrtící. Aby Hitler dobyl Anglii, musel nejprve pokořit Royal Air Force. Když se Vůdce ptal velitele Luftwaffe na její schopnost pokořit královské letectvo, odpověděl mu údajně Hermann Goring: "Moji letci zničí RAF za čtyři dny!“

Zdroj: oficiální zdroj

Prvním omylem Adolfa Hitlera bylo, že Goringovi uvěřil. Nejvyšší velitel letectva už jednou zázraky nasliboval a nedodržel je. Stalo se to při dobývání Francie, když slíbil, že Luftwaffe zabrání Angličanům ustoupit přes Kanál. Slib nedodržel a anglickým jednotkám se podařilo vrátit domů. Stejným způsobem přecenil říšský maršál síly  německého letectva i při bitvě o Británii.

Ještě většího omylu než ministr letectví se dopustil samotný Adolf Hitler. Fatálně podcenil anglickou buldočí povahu a domníval se, že Britové vlastně vůbec bojovat nebudou. Nejprve  vůbec nevěřil, že Angli vstoupí do války, pak si myslel, že bude bojovat jen "na oko", později podlehl představě, že porážka ve Francii donutí Angličany uzavřít rychle separátní mír. Člověk by řekl, že po třech omylech už bude Hitler opatrnější - ale Vůdce Anglii nepochopil znovu. A zase se mu to vymstilo...

Na druhou stranu je nutné se Hitlera i Goringa trošku zastat. Oba vycházeli při posuzování situace z informací tajné služby. A ta selhala ještě víc než oni dva. Před útokem například tvrdila, že Anglie je měsíčně schopná vyrobit za ideálních podmínek maximálně 180-350 stíhaček. Přitom i za nejjhorších náletů, což by se ideální situací nazvat nedalo, vyrobily anglické továrny vždy kolem 450 stíhacích letounů.

Zdroj: oficiální zdroj

Stejně špatně znali Němci vlastnosti anglických letadel. Zpravodajci je fatálně podcenili. Když ve zprávě o Spitfirech a Hurricanech uvedli, že "...tyto typy nejsou vybaveny kanony, nevyrovnají se Me Bf109", stoupalo sebevědomí německého letectva výš než jeho letadla. Messerchmidty sice opravdu měly některé vlastnosti lepší, zejména při soubojích ve vyšších výškách, ale anglické stroje byly čilejší a také lépe pancéřované. Navíc se jako velký průšvih ukázal bitevník Me-110. Těžce vyzbrojený stroj byl tak pomalý, že se snadno stával kořistí anglických stíhačů. Zklamal natolik, že ho Němci už během bitvy o Británii přestali jako stíhačku úplně využívat. 

Britové navíc dokázali před německou výzvědnou službou utajit, jak kvalitní je jejich naváděcí a radarový systém. Němci o něm nevěděli vůbec nic, přesto, přesvědčení o své naprosté převaze, na Anglii zaútočili. Výsledek jejich snaj je dobře známý: Od 10. července do 31. října se pokoušeli získat vzdušnou převahu, ale marně. Za tu dobu sice RAF ztratiloo 915  strojů, ale Luftwaffe 1733. Pýcha nacistického Německa zde vykrvácela a země přišla o nejlepší piloty. Jak moc jí chybí, se přesvědčila až o pár let později, když neměla dostatek mužů na obranu své vlasti.