Ministr školství Robert Plaga (za ANO) přichází s prvními konkrétními změnami inkluzivního vzdělávání v Česku. Učitelé se zlobí, že s nimi změny nikdo neprojednal. Vláda už novelu schválila, nyní ji ale ještě čeká legislativní proces ve Sněmovně.
Názory pedagogů mluví jasně. „Rozumíme, že je třeba šetřit, ale nechceme, aby se šetřilo na dětech a aby žáci přišli o to, co potřebují,“ říká ředitelka Základní školy Šanov Nikola Kudrnáčová. „Pokud inkluze běží, tak toto opatření bohužel bude znamenat likvidaci inkluze na malých školách,“ dodává ředitel ZŠ Petrovice Karel Rajchl. „To se nás rozhodně dotkne. A nejen nás, ale i dalších malých a inovativních škol,“ přidává ředitelka ZŠ Citadela Kamila Janyšková.
Když se v roce 2016 začal systém inkluze naplno zavádět do škol, jeho cílem bylo umožnit dětem s různými vzdělávacími potřebami učit se společně v běžných školách a zajistit jim rovný přístup ke vzdělání. Už od začátku ale systém provázely problémy.
Školy upozorňovaly na nedostatek asistentů pedagoga, rostoucí administrativu i přetížené poradny. I proto tehdejší ministryně školství Kateřina Valachová (toho času ČSSD) rozhodla, že pokud škola není na zahájení inkluze připravená, může ji o dva roky odložit.
„Jsem rozhodla v přechodném období od 1. 9. 2016 do 31. 8. 2018,“ řekla tehdy Valachová. „Inkluzi neuznávám, je to módní trend z Evropy, akorát to dětem ublíží,“ uvedl Arnošt Vítek, speciální pedagog.
Teď po deseti letech fungování přichází revize a systém se má dočkat řady změn. Ty by měly přinést úspory kolem miliardy korun. Nově by už asistenti pedagoga neměli být automaticky přidělováni jednotlivým dětem. Jejich financování by se mělo odvíjet od velikosti tříd a asistenti by byli umisťováni přímo do nich.
Například třída s maximálně 15 žáky by podle návrhu neměla mít nárok na žádného asistenta. Právě v menších třídách přitom často bývají i děti, které potřebují výraznější individuální podporu. Jde například o žáky ve třetím stupni podpůrných opatření, mezi které patří děti s poruchami autistického spektra, lehkým mentálním postižením nebo závažnými poruchami řeči.
„Bezpochyby systém bude efektivnější. Nemá to být o úsporách. Ve školství jsou dva miliony 200 tisíc dětí, které potřebují podporu, a mou povinností je to nastavit správně. Dochází tam tedy k úspoře. Pokud zavedeme parametrizaci a profesionalizaci, nebudou bez efektu přibývat asistenti,“ vysvětluje ministr školství Robert Plaga.
Malých škol, kterých se takové opatření výrazně dotkne, je napříč republikou asi 1 500. A právě v jejich případě podle ředitelů hrozí, že se budou muset zbavit 80 % asistentů. Mnoho tříd tak zůstane bez jejich podpory.
„Z toho plyne jediné, že to gro velkých škrtů ponesou na bedrech malé školy, a to ze 40 až 45 % všech škrtů. Z toho se dá říci, že dojde k likvidaci inkluze na malých školách. V ČR máme 800 podlimitních škol. To jsou školy, které jedou na výjimku od svého zřizovatele, jsou velmi vyhledávané ze strany rodičů kvůli jejich individualizaci,“ podotkl ředitel ZŠ Petrovice a expert na školství Karel Rajchl.
Na dotaz, zda to znamená, že třídy do 15 dětí asistenty vůbec mít nebudou, Plaga řekl: „Není to o tom, že by nebyl žádný, ale dojde tam k velké redukci. Nově zohledňujeme i socioekonomický status, to sociální zázemí dětí. Ty školy budou dostávat 40 až 50% parametrizace na základě těchto kritérií. Ani tam není skrytý motiv, že by se měly zavírat malé školy. Budu tvrdě hájit počet asistentů, který jsme napočítali, aby to bylo ku prospěchu systému a bylo to efektivní.“
Mnoho ředitelů se tak obává výpadku financí a toho, že budou muset na platy asistentů přispívat z dalších zdrojů – třeba z peněz, které by jinak použili na vybavení školy nebo její další rozvoj.
„Obvykle máme na 15 žáků jedno až dvě děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Negativní dopad pocítíme v malých školách. Budeme se snažit za každou cenu, abychom je nepropouštěli, ty děti je potřebují a je pro ně stěžejní, aby tuto podporu měly. Ty děti, co tu jsou a dostanou péči od asistenta, jsou potom potenciálně ekonomicky aktivní v dospělosti, a ne příjemci dávek. Stavíme tu hřiště, zkrášlujeme prostředí, nakupujeme výpočetní techniku, tak z toho budu muset ubrat,“ nechala se slyšet ředitelka Kamila Janyšková.
Obdobný problém řeší také základní škola v Šanově. Hrozí totiž, že ze sedmi asistentů jí nezůstane ani jeden. „Máme žáky s podpůrnými opatřeními prvního, druhého i třetího stupně. Ve třetím stupni je osm žáků a jsou tam děti s minimálními výstupy. Vláda nepřišla s oficiálním návrhem, to se mi nelíbí, protože to s námi, s odbornou veřejností, nikdo neprojednal a řekl nám, jak to bude. I u nás v obci časem přijde doba, kdy ty rezervy nebudou, kdy zřizovatel nebude mít možnost hradit. Máme psychoterapie zdarma pro tyto žáky, a navíc by měl hradit asistenty pedagoga – to je povinnost státu, ne zřizovatele,“ domnívá se ředitelka Kudrnáčová.
„Bohužel ministerstvo přichází k tomu, že bude likvidovat inkluzi na těchto školách, ale zároveň má zájem na tom tyto školy utlumit a časem rušit,“ říká ředitel školy Karel Rajchl.
Jenže nejde jen o rozpočty škol. Změny s obavami vyhlíží také paní Veronika, maminka tří dětí, z nichž dvě se bez asistenta neobejdou. Každodenní dojíždění do vzdálenější školy by s dětmi zvládala velmi těžko.
„Pro nás je to děsivá představa. Tomášek nikdy nebude zdravý, ale pořád můžu doufat, že se naučí líp mluvit, aby mu rozuměli ostatní. Pořád můžu doufat, že jak mu predikovali, že bude ležák, tak ne, našli jsme hiporehabilitace a je skvělý, uhlídá si vylučování,“ bojí se maminka jednoho ze žáků Veronika Vařenová.
Právě vedení školy, kam chodí děti paní Veroniky, slibuje, že peníze na asistenty najde ve svém rozpočtu za každou cenu. Ne všichni rodiče ale mohou mít takové štěstí. Pokud jejich škola o financování asistentů přijde a zřizovatel nebude mít na jejich zaplacení peníze, může jim zbýt jediná možnost – vozit děti do škol vzdálených i desítky kilometrů, kde na asistenty nárok mít budou.
„Já za sebe jsem přesvědčená, že pokud by dětem vzali asistenta, ublížilo by jim to. Bez něj nemohou fungovat, vůbec si to nedokážu představit,“ sdělila paní Veronika.
„Dá se to upravovat a měnit, co se počtu týká těch asistentů, kteří budou parametrizováni od 1. 9. 2027. Konkrétní číslo bude nařízeno úřadem vlády,“ uzavřel ministr Plaga.
Zda změny nakonec přinesou očekávaný efekt, nebo naopak zkomplikují situaci školám a dětem, které podporu potřebují, se teprve ukáže. Vláda už novelu schválila, nyní ji ale ještě čeká legislativní proces ve Sněmovně. Prostor pro připomínky a úpravy návrhu tak stále je. Pokud projde, hlavní změny mají začít platit od září příštího roku. Do té doby by mělo být jasnější i to, jaký dopad budou mít v praxi – především na školy a děti, které se bez pomoci asistenta pedagoga neobejdou.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz