Atomové rakety, statisíce vojáků a nová vojenská technika – to všechno se představí na největší vojenské přehlídce v Číně.
Na 1. říjen se chystají po celé Číně velké oslavy. Země si připomene 60. výročí založení a vše má proběhnout v co nejmajestátnějším duchu. Oslavy vyvrcholí pompézní vojenskou přehlídkou, která se bude konat v hlavním městě Pekingu. Tento týden se konal nácvik; byl sice přísně tajný, ale tak obrovská akce se nedá utajit úplně.
Přehlídka vojenské síly má dokázat, že Čína se stává světovou velmocí číslo jedna. Ukáže celému světu, že je víc než schopná ubránit své zájmy ve světě i doma, a představí techniku i masy, které za vším stojí.
Podívejte se, jak v Číně vypadá politická propaganda:
Stíhačky a rakety
K vidění budou například vylepšené mezikontinentální střely s jadernými hlavicemi DF-15, které jsou schopné zasáhnout Washington. Čína se pochlubí i dalšími raketovými systémy: krátkodoletové DF-11 a DF-15 i střely DH-10 s doletem tak akorát na Taiwan. Při testech se sice na obloze neobjevily tryskáče J-10, ale na přehlídce budou s pravděpodobností blížící se 100 procentům.
Komunistické vedení země utrácí za zbrojení čím dál víc financí, v posledních dvaceti letech stouply o několik desítek procent. "Tahle přehlídka nechce pouze ukázat čínský lid jako symbol čínské moci, ale také naznačit cizincům, že Čína už dávno není vojensky zaostalou zemí, která musí nepřátele přemoci pouhou přesilou,“ komentoval nácvik Denny Roy, expert na čínskou armádu z Hawaii's East-West Center.
Zatím největší vojenská přehlídka v Pekingu:
Na koho míří čínské zbraně?
Nejviditelnějším cílem čínského zbrojení je americká podpora Taiwanu, ostrovu, který Čína pokládá za své území (a Taiwan pro změnu pokládá za své území zbytek Číny). Dalším nebezpečím pro čínskou moc jsou Japonsko a Vietnam, s nimiž země vede řadu územních sporů na jihu a východě státu. Čína ročně vynakládá na armádu 71 miliard dolarů – v přepočtu 1, 2 bilionu korun.
Experti však tato oficiální čísla pokládají za značně podhodnocená. Její vojenský rozpočet je druhý největší na světě hned po Spojených státech, ale už nyní má vojsko početnější; v současné době je v armádě 2,3 milionu osob.
Mír skrze jaderné hlavice
"Přehlídka ukáže světu pozitivní obraz Číny jako země hledající mírový vývoj,“ vysvětlil novinářům Guo Zhigang, důstojník, který je za velkolepou akci zodpovědný. Kromě těžké techniky, raket a letadel se jako obvykle představí i desetitisíce vojáků v sevřených zástupech. Zúčastní se jí nejen muži a ženy z Čínské lidové armády, ale také vojáci z Lidové ozbrojené policie – paravojenské složky potlačující demonstrace nasazované často například v Tibetu.
Přihlížet bude celé vedení země, v čele s prezidentem Hu Jintaem. Zřejmě bude přehlídku pozorovat vestoje z otevřené limuzíny, stejně jako jeho předchůdci ve funkci.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz