PŘÍBĚH: Esesák zachránil tisíc Židů

Zdroj: oficiální zdroj

Životní příběh Oskara Schindlera bere dech. Dnes je právě 35 let od jeho smrti.

Kdyby nežil v neklidném 20. století, byl by to nejspíš zcela průměrný až podprůměrný sudetský obchodník v českých Svitavách. Jenže osud tomu chtěl jinak. Z Oskara Schindlera se stala nejenom kvůli Spielbergově filmu Schindlerův seznam ikona, kterou uctívají Židé, ale i neonacističtí fanatici.

Ale pěkně po pořádku si pojďme nastínit osudy muže, který naposledy vydechl v německém Hildesheimu 9. října 1974. Jako by tomu nebylo málo, i jeho skon je kontroverzní. Ve Spielbergově šlágru se chybně uvádí, že Schindler zemřel ve Frankfurtu nad Mohanem. To aby ctěný americký divák měl šanci pochopit, kde Schindler trávil poslední roky prostopášného života.

Oskar Schindler se narodil 28. dubna 1908 ve Svitavách. V době, kdy Čechům vládnul stařičký mocnář František Josef I., měla silné slovo v menším městě na hranicích Čech a Moravy sudetoněmecká komunita. Schindlerův otec Hans byl pojišťovacím agentem, syn se v jeho šlépějích vrhl do světa peněz. Ovšem tam si počínal spíše podle rodného jména matky Franzisky Luserové. Už v dobách samostatného Československa byl Schindler jako obchodní zástupce opravdový looser. Přišla hospodářská krize a firma, pro kterou pracovala, zkrachovala.

"Heim ins Reich“

Jak to tak bývá, mladý Oskar hledal řešení u těch, kteří nabízeli jednoduchý recept. V Německu se dostal k moci nacistický diktátor Adolf Hitler a sliboval konec útlaku Němců, kteří žili mimo "otčinu“. V Československu dokázal nadchnout pro návrat do Třetí říše brýlatý tělocvikář Konrad Henlein.

Do Sudetendeutsche Partei se přihlásil i Oskar Schindler. Byl agentem Abwehru, takže se vůči Benešovskému Československu dopouštěl špionáže. V roce 1938 si dokonce poseděl ve vězení.

Ale po Mnichovské dohodě začala nabírat Schindlerova kariéra zcela nový směr. Z muže, který spíš než úspěchy vynikal pijatikami a divokými dýchánky s ženami nevalné pověsti se stal mocipán, kterého se bál kdekdo. Schindler zatoužil po penězích. Nový prostor se Němcům se zlatokopeckou touhou otevřel v září 1939 po porážce Polska Hitlerovským Wehrmachtem.

Schindler v Krakově získal továrnu na smaltované výrobky. Půjčil si peníze od Židů, kteří byli v zoufalé situaci. Na oplátku ale zaměstnával Židy z krakovského ghetta, kteří tak byli částečně osvobozeni od šikany esesmanů. Tím byl ale i Schindler, nicméně se z něj vyklubal esesák s lidskou tváří.

Jenže Hilter v roce 1943 definitivně prohrával na všech frontách a spojenecké kleště se začaly svírat na říší nacistického zla. Němci ale chtěli dokončit vyhlazení evropských Židů stůj co stůj. Z iniciativy Eichmanna a spol. se měli krakovští Židé přesunout do koncentračního tábora v Osvětimi. Tam je čekalo jediné – smrt v plynových komorách.

Koupě zachránila životy Židů

Schindler jako člen smetánky to dobře věděl. Jako jeden z mála s tím ale něco dělal. Domluvil se s dalším nacistou Amonem Göthem, že od něj vykoupí asi 1100 Židů.

Spolu s bývalým účetním židovského původu Isaacem Sternem sepsal pověstný Schindlerův seznam, který byl vstupenkou těchto nevinně týraných lidí pro život. "Když jsem v roce 1944 dostal prostřednictvím zbrojní inspekce příkaz k přestěhování mého závodu do Sudet, snažil jsem se přirozeně zajistit i přestěhování těch, kteří u mne pracovali, židovských pracovníků. S podporou vojenských úřadů jsem sestavil jmenný seznam,“ vzpomínal později Schindler.

V dobytčích vagonech zamířilo asi 800 mužů a 300 žen do Brněnce na Svitavsku, který byl tehdy v Sudetech součástí Třetí říše. Tam v továrně na výrobu munice Schindler schoval zubožené Židy až do konce války. Byť vykazoval skvělé výsledky v počtu vyrobených granátů, podváděl. Ve skutečnosti munici nakupoval od jiných, továrna sloužila jako bunkr pro trpící Židy.

Jenže Rudá armáda už byla za humny, a tak byl pro Schindlera čas urychleně balit kufry. Jako esesák by to neměl v poválečném Československu lehké. Na rozloučenou mu Židé dali zlatý prsten, který odlili ze zubů jednoho z obětí holocaustu. Je na něm citace z Talmudu: "Kdo zachrání člověka, zachrání svět.“ Sanhedrin 4:5.

Poválečná dobrodužství

Schindler stačil utéct do americké zóny. Pak se stal ze Schindlera opět dobrodružný kočovník. Žil v Argentině, kde našlo druhý domov mnoho nacistických pohlavárů. Neuspěl tam s podnikání, tak se přesunul do Izraele, kde ho podporovali vděční přeživší. Ale v roce 1958 se vrátil do Německa, ani tam mu ale pšenka na podnikatelském poli nekvetla.

Schindlerův neobyčejný příběh zpopularizoval americký režisér židovského původu Steven Spielberg. I když rozporuplný Schindler zemřel v Německu, jeho tělo je pochováno na hřbitově na posvátné hoře Sijon. Dnes se k němu hlásí i v jeho rodných Svitavách. Je to přece muž, který zachránil Židy podobně jako Angličan Nicholas Winton.